Americký gangster

Nebudu popírat, že Amerického gangstera si užijí nejvíc cinefilové, kteří mají opravdu nakoukáno a rádi si doma kreslí schémata a při projekci dělají poznámky, ale říct o Scottově mistrovském díle, že je "chlapsky chladné a dokonalé, bez zapamatováníhodné scény" či "že konfrontace obou hlavních postav není dostatečně vytěžena a závěr je neuspokojivý", není na místě._____ Americký gangster pracuje s divákovou žánrovou pamětí z jiných filmů, kdy důmyslně užívá scén ze známějších, žánrově spřízněných opusů (gangstersko-mafiánských) a zasazuje je do zcela jiného kontextuálního rámce, nedovolí se nám jimi opájet a vytrhávat z díla, posunují většinou vyprávění dopředu. (Osobně si cením víc filmů, u nichž nemůžete pustit kamarádům jednu scénu a ukázat jim na ní, jak je kousek geniální, ale nutné je k doceněńí zhlédnout celý film.) Proč tomu tak je? Scottův první gangstersko-mafiánský opus po Černém dešti je totiž progresivní v uchopení postav, které nejsou chronicky známými tvářemi zločinu (žádný Carlito Brigante, Al Capone a jim podobní) a ze žánrové škatulky se vymaňují a jsou skutečně dýchající a živelné._____ Uchopení postav slouží i k podvratnosti vůči žánru, kdy ústřední postavy se musí maskovat anebo za maskování-podobání se jiné filmové postavě, populární v té době, někoho jiného peskovat, protože film vypadající jako natočený v 70. letech nenabízí modelové postavy v žánrových filmech, ale modelové žánrové scény, v nichž se ocitnou reálné postavy. Pokud by ve filmových 70. postava policajta proti někomu vedla vyšetřování a věděla by, že její sbor je prohnilý, vyřídila by si to se všemi po "dirtyharryovsku" a rozhodně by nevracela nalezené peníze z drog. To platí i o té záporné, netypicky černé, která by ráda byla šedou eminencí v pozadí, ale nemůže, protože "zlo" je ve Scottově genialitě zpřitomňováno (doporučuji vyčkat do konce závěrečných titulků). V tomhle bijáku nejsou žádní uhlazení skautíkové ala Serpico a pokud jste negr libující si v blaxploitationech, tak se podle nich neoblíkejte, protože na sebe strháváte moc pozornosti a rozhodně se neinspirujte kultem jako Superfly (pro nezasvěcené: obskurně kýčovité blaxploitation o vzestupu a pádu mafiánského dealera drog)!_____ Abych to zkrátil: takhle precizní podívaná (kterou si v kině určitě ještě několikrát zopakuji) tady nebyla od Fincherova Zodiaca či Spielbergova Mnichovu a připojuji se k těm, kteří Amerického gangstera řadí k vrcholům tvorby Ridleyho Scotta a vrcholům mafiánsko-gangsterského žánru spolu se Scorseseho a De Palmovými pastiši. (Lidem vyčítajícím "chlapskou chladnost": emocemi prodchnuté epické díla o vzestupu a pádu mafiána si hledejte u Scorseseho, kdy se femme fatale ukážou být ženami-vamp, ale ne v příběhu, kde vše ovlivňují média a z nich se dozvídáme informace.) Dospělý projekt, který ve své neokázalosti a vychytralé podvratnosti má nejblíže k Tarantinově Jackii Brownové... P.S. Chci osouložit Gimpa, jsem zvrhlý. (03.01.2008)

Téměř ihned po sobě jsem zhlédla dva filmy popisující svět mafie - Americký gangster a Východní přísliby. Každý ten film je úplně jiný, takže srovnání je dost těžké. Ale i když se mi nejnovější filmeček Ridleyho Scotta moc líbil, hlubší dopad ve mně zanechaly Cronenbergovy Východní přísliby. Ačkoli je totiž Americký gangster ve všech ohledech mistrovské dílo starého pardála, nečiší z něho taková autenticita jako z Východních příslibů - Gangster je až moc dokonalý, až moc čistý, je filmový. Naproti tomu Přísliby vás protáhnou tou nejhorší stokou mafie. Takže díky Ridley za Tvých 157 úžasných minut v kině, ale natočil si i o chloupeček lepší fláky ;o) (24.02.2008)

Zatímco většina věhlasných režisérů v tomto věku točí už jenom pouze pro vlastní zábavu, přichází Ridley Scott s tak neskutečně uvědomělým a řemeslně geniálním dílem, až zůstává rozum stát. Dvouapůlhodinová esence spalující filmařiny, která strhne unikátním odérem doby, perfektně napsanými a skvěle odehranými party a v neposlední řadě též naturalistickým násilím, bez kterého se správný gangster neobejde. Scott extrahuje to nejpodstatnější ze Scorseseho, De Palmy či Manna, ale přitom zůstává neskutečně svůj, tzn. sebejistý tvůrce s unikátním autorským obtiskem, který se divákovi navždy nesmazatelně zaryje do hlavy. Tady nemá smysl šetřit superlativy. Věřte, že Oscary za střih, kameru a režii jsou rozdány už teď! Edit: Absence (byť!) nominace v těchto kategoriích je největším zločinem Americké filmové akademie od začátku nového století! Strčte si ty Oscary do prdele! (03.11.2007)

Gangstera jsem viděl dva dny po dvojnásobném nasátí finální verze Blade Runnera a překvapilo mě, jak moc podobné mi ty filmy připadaly. Žádný z nich nemá výraznou scénu, jeden nebo dva vrcholy, které by na sebe strhávaly pozornost a bránily postupné gradaci. A je to dobře, protože tenhle volně vyprávěný příběh jednak vypadá jako opravdový výsek ze skutečných událostí a hlavně do sebe - podobně jako Blade Runner - vcucne a rozemele až v samotném finále. Ridleyho další pecka bez zjevných slabých míst navíc výborně tematizuje etické a ideové základy, na nichž vyrostla dnešní Amerika. Dnešní pořadí slavných dědoušků proto zní: Ridley, Clint, pak dlouho dlouho nic ... a nakonec přechválený Marty. (04.01.2008)

Není to Scorseseho odysea na mafiánský život, není zde proklatě líbivý vzestup a strmý pád, ale spíše jemně prokreslený souboj dvou mužů na opačné straně zákona. Dlouho o sobě nevědí, film přeskakuje z jedné linie do druhé, věnuje se detailům, kultuře, americké společnosti na přelomu 60. a 70. let... Výsledkem je celistvý obraz komplexní gangsterky, která ani nepotřebuje akční scény k tomu, aby působila intenzivně. 9/10 (04.03.2008)