Láska

Jak se Vám líbí je jedna z nejlepších (a mnou nejoblíbenějších) Shakespearových komedií s úžasnou postavou Prubíka a nejlepším a nejvtipnějším epilogem v dějinách divadelních her. V této hře jsou všechny klasické prvky: láska na opravdu první pohled a na první vteřinu, převleky žen za muže (v případě ústředního páru to ale působí už jako moc velká fantasy, že by to nepoznal) a mužů za ženy a navíc fantastické, jiskřivé, vtipné dialogy i monology. Film má navíc přidanou hodnotu i v úžasné atmosféře a nádherného prostředí lesa a v úžasných hereckých výkonech (o tom asi netřeba hovořit nějak mimořádně). Tahle adaptace se prostě vydařila na jedničku (Branagh je holt Branagh), ale trošku mi vadilo to opravdu velice zvláštní, absolutně zbytečné a totálně mimo zasazení do Japonska, které je ale jen miniaturní vadou na kráse téhle úžasné adaptace úžasné hry. 100%. (06.06.2018)

Způsob dialogu tak charakteristický pro Shakespearea jakoby se vytratil. Příběh se odehrává v Japonsku a přitom tyto exotické kulisy okázale ignoruje, děj se tříští a genialita dramatikových záplatek se vytrácí, asi je to tím, že hereckému umění byla dána přednost před dramatizací, škoda, navíc tak některé z postav ztrácejí na důstojnosti. (01.04.2017)

Dalo sa ešte viac znetvoriť také krásne dielo ako je As you like it? O tom veľmi pochybujem! Nechápem, čo týmto chcel Branagh dokázať, ale ak túžil po tom znesvätiť klasické dielo Williama Shakespera, tak mu gratulujem - podarilo sa! Situovať celý dej do Japonska, ktoré nemá s Ardenským lesom absolútne nič spoločné je fakt nepochopiteľné. No a k tomu spracovaniu, postavám a samotnému prevedeniu sa asi nejdem radšej vyjadrovať, lebo to bol neuveriteľný nepodarok. Absolútne nechápem toto preceňované hodnotenie, ale William by sa v hrobe zvíjal od bolesti, keby toto videl. Tak otrasné spracovanie literárnej klasiky som ešte asi nevidel, a je možné, že to už je neprekonateľné. Maximálne sklamanie z tohto "veľdiela". Jediné, čo bolo na tom krásne bol ten samotný dej a dialógy, ale to je Williamova práca, takže to do hodnotenia nezahrňujem! (29.09.2013)

Tahle hra se nedá brát vážně, aspoň podle Branagha ne, proto ji natočil jako pestrý rej zamilovaných zmatků v pohádkově krásném lese. Renesanční příběh přenáší částečně do Japonska. Stejně tak nakládal se Shakespearem Kurosawa, ten pro to měl ale lepší zdůvodnění, u Branagha je to spíš jen další hra, kdy všechno je možné, tak proč ne Japonsko v evropském lese, ve kterém útočí lev. Vždyť i Shakespeare děj umístil do Ardenského lesa, o kterém patrně mnoho nevěděl (a to není zdaleka jediný geografický lapsus v jeho hrách). _____ V lese se to postavami jen hemží, přesto se mnohé potkávají až v závěru, dívka se převlékne za chlapce, aniž by ji její milovaný poznal (my se na ty hry díváme vlastně opačně než lidé v renesanci, kdy dívku představoval chlapec, který se převlékl za chlapce - to muselo v sexuálně nevyhraněných divácích působit pořádné zmatky), lásky propukají na první pohled, zlí se napraví během vteřiny a všechno končí rozverným rejem, kdy jsou všichni spokojeni. ____Z téhle inscenace jsem měla dojem schválně přiznané hry, kdy i přepjaté herectví některých protagonistů jako by přiznávalo: Lidi, bavte se, je to jen hra a my si ji užíváme. Tahle konstrukce je úsměvná, příliš silný dojem ale nezanechá. ___ Z příběhu se vymykala postava věčně zachmuřeného Jacquese (Kevin Kline), který se na rozjuchaný a poblázněný svět kolem sebe dívá se smutkem a odtažitostí. On se do barevného finále zatáhnout nenechá. Protože je příliš cynický, anebo protože ví, že prudké vášně a zamilované bláznění rychle přejdou? /7. 10. 14./ (07.10.2014)

V mém žebříčku filmů inspirovaných Shakespearem s naprostým přehledem vyhrávají tři kousky: Romeo a Julie od Luhrmanna, Zkrocení zlé ženy od Richardse a Titus od Taymorové. Z toho vyplívá, že bližší jsou mi díla převedená do moderního hávu dnešní doby. Přesto mě Branaghova verze As you like it dokázala zaujmout, přestože Marná lásky snaha v jeho režii pro mě byla utrpením, přestože As you like it (kór teď po přečtení knihy) považuji za Shakespearovo slabší kus, i přesto, že se odehrává ve své době, ke všemu v Japonsku, kam se dle mého dvakrát nehodí.Co mě na něm tedy tak zaujalo, že připadá mi vtipný, přes svou naivitu pohodový a jak moudrý šašek v dané hře i chvílema překvapující? Jedním z důvodů je zcela jistě uklidňující hudba, plná smutku i naděje, která mi nedá spát. Dalším z důvodů je herecké obsazení a tím nemyslím jen herečky, Romola toho mnoho nepředvedla, což je škoda, ale scénář jí holt prostoru dost nedopřál, přesto se na ní dobře koukalo, a to i v konkurenci Bryce Dallas Howard a Kevina Klinea, což jsou právě ti, kteří si tu odehráli, chvílema i s Molinou, svůj malý herecký koncert a mně dělá radost mu opakovaně přihlížet. Nehledě na to, že scénář psal sám Shakespeare, věty zůstaly takřka nepozměněny oproti staré klasice a květnatost poetického jazyka jsem si protentokrát na výsost užila. 70% PS: Po čtvrtém zhlédnutí a především za druhou polovinu filmu, plnou emocí, a čím dál líbivější soundtrack přihazuji hvězdu. (25.06.2012)