Toxické deti

Při koupi dalšího hororového titulu, jenž k nám chrlí firma řiťka video, jsem očekával další tromáckou úchylnost, avšak byl jsem velmi překvapen, že tato excentrická společnost, s tímto filmem nemá co do činění, musím říct, příjemně. K některým filmům jejich svérázný humor sedne, osvěžuje je, některým ale naopak ubližuje, a právě tomuto titulu by nebyl možná dvakrát k užitku. Tvůrci přisli s jednoduchou myšlenkou, jak obzvláštnit zombie horory, které v té době byly velice populární, nebudeme si nic nalhávat, jejich rozpočty nedosahovaly žádných astronomických výšin, tento produkt nevýjimaje, ale není to na škodu, není ani potřeba. Lze si snad představit něco více mirumilovného, než sladoučká děťátka, z toho pramenící jejich zdánlivou neškodnost, kdo by v nich přece viděl vraždící stvůry. Ale všichni dobře víme, že malí smradi, jsou ty největší mrchy pod sluncem, nic než našít to nich brokovnicí si nezaslouží, jenže to na ně neplatí, což je jen dobře, aspoň to není tak jednoduchý fádní vyvražďovačka. Režírováno i zahráno solidně, kamera šikovně zabírá tak, aby záběry nebyly moc pracný, ani drahý, musím však pochválit hudbu, je znát, že se na ní podílel ostřílený hororový harcovník Harry Manfredini, hudební tvůrce takových klasik jako Pátek třináctého. (24.07.2008)

Skvelé béčko s hudbou Harryho Manfrediniho, ktorá VEĽMI pripomína Friday the 13th. Malé mestečko a deti, rozovierajúce svoju smrtiacu náruč. Pravda, má to svoje chybičky, ale je to nostalgická jazda s nádhernou atmosférou ranných 80´s. Už kvôli tomu si zaslúži čestné miesto medzi mojimi obľúbenými béčkami. (25.01.2007)

Režisér vsadil na ne moc rozšířené filmové téma, a to malé děti zombie( v té době). Zatímco dnešní režiséři se moc nepouštějí do scén, kdy jsou děti vraždící mašinou nebo dokonce sami zabíjeny, protože dnešní společnost to dost odsuzuje, tak v 80. a 90. letech to bylo oblíbeným tématem (Children of the Corn, The Omen). Sice tento snímek se nemůže s nimi rovnat, ale i zde byly děti dost přesvědčivé a chvílemi naháněly hrůzu. Jejich milé hlásky a následné vřelé objetí s rodiči bylo stejně působivé, jako když do nich stříleli brokovnicí nebo se sekali ruce. (12.11.2009)

Já byl docela překvapenej tím, že to produkovala Troma, která, pravda, jede v trošku ujetějších filmech. No, možná se v tom filmu zas tak moc neděje a děti mohli být trošičku děsivější nebo alespoň ne tak stereotypní (přijít, obejmout, odejít), ale film se mi docela líbil. Každopádně, nijak neznechutil. Docela obstojný dílko. (12.11.2008)

„Zásah! Právě jsi dostal mrtvého psa!" Podobné snímky mám rád, tenhle však opravdu zestaral. Motiv je jednoduchý - z jaderného reaktoru unikne záření, a co čert nechtěl, děti se promění v chodící opékače topinek, tedy lidí. kromě dospělých můžou totiž uškvařit i jiné děti, což jeden hloupý chlapeček také pozná. Film se z větší části skládá z hledání, nahánění, pátrání, což by nevadilo, kdyby si držel napínavou atmosféru. Jinak jde o v hororu jistě drsné momenty, kdy ustaraná maminka obejme svoji ztracenou a nalezenou holčičku a při tom se mění ve škvarek. Solidní masky, postupná proměna obětí - budiž, dalo se, gore ne. Očekávaný závěrečný obraz si zaslouží půl hvězdy (byť jsem čekal ručičky deroucí se z břicha), jako celek ovšem zaokrouhluji dolů. 2,5* (19.07.2021)