Hry bez hranic

Program som ako decko miloval. Pravidelne som s rodičmi usedal pred bedňu a fandil tým "našim" ;) Myšlienka hier je ale platná aj dnes, aj keď, žiaľ, neviem o tom, že by nejaká krajina pokračovala v tejto tradícií. Výborný nápad, skvelá zábava. Zbožňoval som "šľahnuté" témy, podľa ktorých krajiny pripravovali hry aj jednotlivé disciplíny. Bola to taká malá, pravidelná "kinderolympiáda" :) (18.11.2013)

Velmi oblíbená soutěž mého mládí. Díval jsem se pravidelně a našim vždycky fandil jako o život. Pokud si dobře pamatuji, docela jim to šlo a pravidelně končili na stupních vítězů. Zajímavě vymyšlené soutěže, napínavé provedení, originalita a hlavně příjemná zábava. Popravdě si ani neuvědomuji nějakou podobnou soutěž. Docela bych se na to i někdy znovu podíval. Zasloužené čtyři hvězdy. (20.05.2016)

Takový stařičký rádoby předchůdce Wipeout v mezinárodní sféře, který je podstatně bohatší a zajímavější, než ty obdobné moderní sportovní pořady, kde jde především o prachy a ne o zábavu, jako tady, kde je to patrné z každého druhého záběru, neboť účinkující si to vyloženě užívají a berou to spíš jako zpestření svého času. Je to vcelku pěkná podívaná, zaujme a dokonce i něco nabídne, ale sledovat každý díl, který se svou strukturou podobá docela obdobně zase není kdejaká výhra. Za mne 4/5. (30.06.2014)

677. hodnocený film: Kdo by neznal Hry bez hranic, jako by nebyl. Vynikající soutěže a přiblížení kultur Čechoslovákům, kteří znali jenom Balaton a maximálně Rumunsko z pohlednice od bohaté tety (k sakru, na Rumunsko mi nesahejte!). Vynikající, škoda jen, že už to dnes není možné na České televizi vidět. 5* už jenom za tu vzpomínku. 5* (21.02.2009)

Já na Hry bez hranic koukal od mala, a nepamatuji si, kolik dílů jsem dohromady viděl. Ale jednou ze Spolany Neratovice vypustili omylem chlór a ten hnusnej tmavej mrak si to hnal přímo na naší vísku, směr Stará Boleslav. Když jsme se to od bratra, co tenkrát dělal u vojáků dozvěděli mobilem, okamžitě jsme zatáhli rolety, veškeré díry ucpali a čekali v temnu co bude dál. Jediné co jsme v tu chvíli mohli dělat, bylo pustit televizi a když jsem přepnul na jedničku, proháněli se na obrazovce Hry bez hranic. Okamžitě jsem zapomněl na nějaký chlór, který si přitom vál kolem našeho baráku a sledoval zábavu, která mě dokázala bavit tolikrát a za takových okolností, že by to kromě Pevnosti Boyard nedokázala jiná. (10/10) (08.02.2007)