Kliatba domu slnečníc

Pěkný duchařský horor, u kterého jsem se občas i pěkně leknul. Je to o rodině, která koupí 5 let opuštěnou farmu a chce na ní začít pěstovat kukuřici. Otec rodiny nemá moc peněz a najme si na práci schopného pomocníka, který se tu oběvý, když ho napadnou vrány a zažene je. Dospívají dcera začne vidět divné věci, ale rodiče si myslí, že si jen vymýšlí protože se chce vrátit do dřívějšího městského života. Filmek má pěkné rozuzlení. Celkově se mi to líbilo a za mě mu dávám 75% :) (08.04.2012)

Bratři Pangové si mě před lety získali filmem The Eye. Celkem zajímavej byl i scénář k filmu Omen jenž ale režíroval T. Kamuttmanoch. Poté jsem na ně nějak zapomněl. Je to nejspíš i tím, že duchařiny už tak moc nevyhledávám. Poslední dobou jen kvůli manželce. A i tentokrát chtěla nějakou duchařinu nebo něco u čeho by se mohla bát. A já si vzpomněl na tyto bratry. Zabrousil jsem teda do jejich filmografie a protentokrát vybral Prokletí domu slunečnic. Při sledování mi ale film přišel jako bych ho už viděl. Nepamatoval jsem si z něho ale skoro vůbec nic. Takže ho hodnotím až teď. Co k tomu dodat. Mě už tyhle duchařiny prostě  neberou tak jako kdysi. Nejspíš je to tím že už je to všechno dokola a lekačky na mě absolutně nefungujou. Manželka byla asi spokojená. Mě to sice neurazilo ale ani nenadchlo. Bratři Pangové mi tentokrát naservírovali slušnej průměr. (24.11.2021)

Řemeslně velmi solidní horor, dějově poněkud slabší a pointa bohužel minimálně originální. Přesto jsem očekával podle zdejšího hodnocení nějaký trapas-horor, ale ten se k mému milému zjištění nekonal. Řekl bych průměrný film, který chvílemi nakukuje i nad průměr. Tudíž spíše doporučuji než nedoporučuji = 60% (18.09.2011)

Být tohle první horor, který jsem kdy viděla, mohla bych se tady dušovat, jak jsem si strachy prochcala pyžamo, jak jsem šťastná, že nemáme sklep ani stodolu, jaká je to úleva, že je domek nový a tudíž nezatížený drastickou minulostí, kvůli které by nám ze zdi lezly hnusné plesnivé ksichty a ve stínech pobíhali nasraní golumové. Bohužel, tohle není můj první horor a když jsem schopná film odvyprávět dlouho dopředu, něco je špatně. Ale nemám potřebu se ošklíbat, "Prokletí domu slunečnic" má prostě smůlu, že jde o jeden z mnoha natočených filmů zcela stejného typu, kde jsou noví nájemníci nemovitosti terorizování předchozími, převážně mrtvými obyvateli - prostě ničím překvapivý žánrový průměr. Zdejších 53% sedí jak pinďour do šprcky. (05.02.2012)

Ač napakovaná všemožnými horrorovými klišé, drží si americká Pangovka hodinu svižné tempo a je alespoň ideální na strašení našich drahých poloviček. Jenže pak přijde stupidní zvrat a veškeré předchozí duchařské blbnutí (několik bafaček je zdařilých) pozbyde jakéhokoliv smyslu. A téměř veškerý positivní dojem z nejnovějšího Pangovic dílka je v tu ránu fuč. Výrazný audiovizuál asi zapomněli Pangové v Hong Kongu (potažmo Thajsku) a Prokletí domu slunečnic lze bez problému zaměnit za standardní americký horrorový produkt á la 3:15 zemřeš. Do výborného Oka či hodně slušné Ab-normal Beauty má na hony daleko. Tak tohle, milí Pangové, tohle tedy ne! Aby to nestačilo, tak Pangové si v Americe remakují jeden ze svých nejlepších thajských filmů, Sniper z Bangkoku. Po Prokletí domu slunečnic se obávám, co z toho vyleze. (13.07.2007)