Sila priateľstva

Adam Sandler to má dnes ťažké. Teda, nie žeby sa mohol sťažovať - návštevnosť kín a príjmy sú stále veľmi slušné, a má aj početnú fanúšikovskú základňu. Podľa všeobecného názoru však kvalita jeho filmov upadá takmer exponenciálnou radou, a ani jeho komediálny talent už nie je, čo býval. Volání o pomoc je však niečo úplne iné. Tak za prvé - je to vážny film, v ktorom hrá Sandler vyštudovaného zubára, ktorý prišiel pri havárii lietadla o rodinu, uzavrel sa do seba, jeho mozog začal úplne potláčať nektoré spomienky a on začal žiť vo svojom vlastnom svete. Občas tu zužitkuje svoj (tu výborne pasujúci) humor, ale väčšina filmu je silne emocionálna a pomerne depresívna. Je vidieť, že aj on dokáže s pomocou skvelého štábu spraviť vynikajúci film, ktorý stojí za to. A nielen to - je zručne natočený a zrežírovaný, má výborné dialógy, silné emócie a skvelých hercov, ktorí sa perfektne dopĺňajú. Nebyť toho, že (i keď zriedkavo) miestami scenár zbytočne naťahuje , išiel by som do plného počtu. Takto len veľmi silné 4*, no filmu už tak nemám prakticky čo vytknúť. Pravdepodobne najlepší Sandlerov film vôbec. (18.12.2013)

Celkem atmosférické drama/komedie, které staví na zajímavých hereckých výkonech obou hlavních představitelů, jenž také výsostně těží z urputné snahy neustrnout ve vodách banálnosti a klišé - částečně se daří, částečně ne. Byť lze vyčítat téměř obsesivní optiku zaměřenou jen na dva hlavní hrdiny, což zapříčiňuje určitou neplastičnost vedlejších "zajímavějších" figurek (psycholožka a její pacientka), je to jímavě kluzký až unikající příspěvek k sortě hrdinů trpících PTSP. Co mě však opět lehce rozladilo je "americky nutná" zmínka o 11. září. 60%. (05.04.2009)

Naprosto fantasticky drama. I kdyz se tu nedeje nic kdovijak originalniho, tak film dokaze zaujmout, je misty hodne dojemnej az smutnej, misty naopak vtipnej, celkove skvele napsanej. Navic se tvurci mohli oprit o dva paradni herce, Don Cheadle odvadi svuj nadprumer a hraje paradne a Sandler, ackoliv ze zacatku tam obcas byly videt jeho klasicky grimasy, tak se za chvily rozehral a zahral taky fantasticky, hlavne v zaveru. Naopak mi nesedla Smith, respektive jeji postava, ta mi prisla docela protivna. Binder proste pohodovym zpusobem natocil drama o vaznejch vecech a ty dve hodiny me stoprocentne zaujal. (19.08.2008)

Jeden z nejlepších dramat roku 2007 představuje tento vynikající snímek o hledání pomoci. Nachází se zde hned několik postav, které by potřebovaly chytnout pomocnou ruku a převést přes most přes minulost. Tak například dentista, který trpí díky vyhasínajícímu manželskému vztahu, pocitu naneplněnosti a promarněnosti života. Je osamělý, hledá přátele, zapadá do stereotypu... Zdravotní stav rodičů ho nutí převzít péči o ně na svá bedra, což ho jistě v jeho psychickém stavu nepovzbudí. Ovšem ani doma není spokojen, jelikož jeho manželka ho ovládá a manipuluje jím, ti dva se od sebe pomalu vzdalují a propast se dále prohlubuje. Pak je tu také mladá žena, dosud nevyrovnaná z předchozího vztahu. Psycholožka zabředající do depresí díky empatii vůči svým pacientům. V jeden den, jednu hodinu, jednu minutu a jednu vteřinu se ale stane něco, co změní plynutí děje. Na scénu vstoupí Charlie… V jednom pohledu uvidíte víc, než byste možná chtěli. Stačí pohlédnout do očí a čelit bolesti, utrpení, smutku a rezignaci. Labilní muž, utíkající před minulostí, realitou a sám sebou. Snažící se potlačit vzpomínky, nenavrátit se do mládí a do doby, kdy by mu (byť cokoli) mohlo připomenout zesnulou ženu a dcery, které se staly oběťmi neštěstí z 11.září 2001. Úplně přehlíží slovo SMRT (např. když zemře Alanův otec) a projevuje se jako cynik, neustále má potřebu se za něco schovávat (sluchátka) a vytvořit tak jakési vakuum, či ochrannou bublinu, jíž neproniknou ani nejmenší citové projevy. Trpí traumatem, z něhož se jen těžko dostává. Zubař nejprve pátrá po příčině jeho zuboženého stavu a postupně odkrývá černou díru Charlieho problému. Sám tak získává pocit potřebnosti, vymaňuje se ze spárů stereotypu, věnuje se mu. Dochází ke znovuzrození přátelství mezi oběma muži, narůstá důvěra a doktor tak přetíná řetězy, které ho dosud tak tížily a dusily. Ale nic není dokonalé a i Finemanova pomyslná bublina má prasklinu, přichází zlom, krunýř se oddělí a nastává čas procitnutí z iluzí, návrat do reálného světa. Dojde ke smíření? Vynikající drama stojící na postavách Dona Cheadlea a Adama Sandlera, jehož herecký výkon mne natolik přesvědčil, že ho vyřazuji ze škatulky ňoumíků a přesouvám do nezařazených a budu tak čekat, jak se bude jeho talent vyvíjet. Propracovaný scénář zabývající se stále nestráveným tématem, režie pod taktovkou Mikea Bindera a příběh, který nenechal oko suché. (26.05.2008)

Velmi zajímavé, jak Adam Sandler dokáže upustit od toho svého nechápavého výrazu a všech těch směšných a jednoduchých komediálních postav, v nichž si ho většina diváků pamatuje, a vytvořit komplikovaný charakter trpícího, uzavřeného a nevyrovnaného člověka, jehož nevratně poznamenala tragédie havárie letadla z 11. září, při níž přišel o manželku a dcery. Zanechala na něm hluboké šrámy na duši a vytvořila z něj úplně jiného chlapíka, který žije ve vlastním světě mezi sluchátky s hudbou a hrami na playstationu. Toto vše pečlivě schovává za svým obranným systémem, který si vytvořil jako ochranu proti svému vlastnímu svědomí, vzpomínkám a bolestí ze ztráty. Od začátku do konce jsem mu jeho postavu bez pochyb věřila a skutečně jsem v ní viděla toho zbídačeného kluka, který v sobě skrývá víc, než sám možná chce a tuší. Nebyl to jen Adam Sandler, který se snažil "zahrát" mnohem komplikovanější postavu, než ty, jež ztvárňuje běžně. Don Cheadle je sympaťák jako vždy, Liv Tyler zase opustila "Roklinku" a usedla jako vnímavá psycholožka do pohodlného křesla, k níž mimo jiné dochází i Saffron Burrows, která nejdříve navštěvovala i svého zubaře, dokud nenastaly jisté sexuální komplikace, jimiž mu začala způsobovat nepříjemné chvilky:) Scéna, v níž Charlie Fineman zdemoluje prostory v ordinaci, či začne konečně vyprávět o své rodině, byly pro mě asi ty nejsilnější. Jeho slzy a ztrhaný obličej byly tak opravdové a bolestné, že byste možná ani nevěřili, že toto je "ten" vysmátý komik Sandler. Taktéž mě potěšil skvělý soundtrack, z něhož mé sluchy upoutal song ♫ Love, Reign O'er Me od The Who ♫. A že jsem si hned během sledování říkala, že je mi ten hlas nějak povědomý:) (10.10.2011)