Noc patrí nám

Žánrový fanoušek je tvor nadmíru konzervativní, takže k dobrému zážitku potřebuje stále tytéž ingredience namíchané v podobném poměru a okořeněné kapkou inovace v podobě upravené etikety na obalu. Mění se jen tváře hlavních hrdinů, podstata zůstává stejná. Noc patří nám vychází z módní vlny kriminálních filmů s tématikou obchodu s drogami a působení ruskojazyčné mafie na území USA. Jinak jde o tuctový film svého žánru s předvídatelným dějem, typizovanými postavami a obehranými schématy. Nechybí pochopitelně rodinný motiv, kdy hlavní hrdina kolísá mezi oddaností k rodině pracující u policie a svým přátelům s osobního života. Nechybí ani smyslná kráska v podání Evy Mendes. Fanoušek žánru si může pochopitelně libovolný počet hvězdiček přidat, ale film, kde dokážu dopředu odhadnout každý tah scénáristy a režiséra, mě neuspokojuje. Celkový dojem: 40 %. Východní přísliby to zkrátka nejsou... (01.03.2009)

Já jsem původně uvažovala o vyšším hodnocení, protože J.Phoenix byl suprovej, ale ten scénář zadupal i tu poslední jiskřičku, kdy jsem doufala alespoň v trochu jiný konec, ale ne, klasika USA a to už jsem neunesla. Mohla jsem do světa přímo řvát to záchranné slůvko "pírko", ale žádná záchranná scénáristická akce se nekonala a to je velká škoda. V patnácti bych to snad unesla, ale dneska už ne. (30.03.2014)

Čtyři hvězdičky za čtyři naprosto fascinující scény. Vezmu to pěkně popořadě. (1) Masturbující a kozenky vystavující Eva Mendes, svíjející se na gauči za zvuků Blondie, pořádně nažhavila na nadcházející old school policejní drama s vydatnou porcí atmosféry, která vrcholí (2) někde uprostřed filmu během naprosto realistické a na zádech husí kůži tvořící automobilové honičky za vydatného deště, zvukově zvýrazněných pohybů stěračů a téměř ikonického záběru zevnitř auta střílejícího Roberta Duvalla. (3) Absolutním dusnem pak zavání scéna příjezdu Joaquina Phoenixe na místo, kde se všechno to ruské svinstvo vaří. Krve by se ve mě během sledování nedořezal a pomalu i já, nejen Phoenix, potřeboval alespoň roušku, nebo rovnou respirátor. (4) Nesmím samozřejmě zapomenout na závěrečnou přestřelku a následnou katarzi při Phoenixově postavě nořící se z kouřem zahalené obrazovky. Všechny tyto scény jsou propojeny dějem, který postrádá nějaká větší překvapení a směle kráčí v již dávno vytyčených kolejích, tento jednoduchý příběh ale vyprávějí bezchybné herecké výkony (škoda končícího Phoenixe) a atmosférická hudba. Velké překvapení a málem maximální hodnocení, jen tak dále Jamesi. (11.03.2009)

TV/// Obsazení 8/10 Děj 8/10 Hudba 8/10 Efekty 8/10/// +napětí, akce, Phoenix a Wahlberg, scénář -jedinej problém jsem spatřoval v tom, že látka (téma) filmu ji mi hodně vzdálená a já se filmu vyhýbal (nakonec ale překvapil)/// Asi se nebudu dlouze rozepisovat. Prvně jsem na to narazil, už když to šlo v kině. Protože tam však hrál Phoenix, tak jsem film rád vynechal. Světe div se, on byl nakonec jedním z hlavních tahounů snímku. A vůbec tenhle film mě docela solidně pohltil, takže nakonec velmi slušné 4*/// Celkem 80%/// (05.08.2009)

Hned tu úvodní scénu musel ocenit snad každej kluk, protože pánové, kdo z nás by nechtěl, aby se mu na gauči válela roztoužená Evička Mendes v sexy prádélku. Jestli takovej kluk přece jen je, tak by si zaloužil proplesknout, aby se vzpamatoval . Na takto famózní úvodní scénu navazuje příběh, který má velmi dobře vytvarovanou atmosféru a zejména díky režii James Graye a hereckýmu výkonu Joaquin Phoenixe se mě z těch rusáků stáhla strachy prdel. Některé scény, třeba příchod Joaquin Phoenixa do baráku, kde ošlehání kluci z východního bloku vaří drogy či vynikající automobilová honička v dešti, byly opravdu nadprůměrně dobře natočené. Film sice není dokonalej jako tělo Evičky Mendes, ale plastickou chirurgii skutečně nepotřebuje. (12.02.2008)