Strážcovia

Strážci jsou přesně to, co bych od Zacka Snydera nečekal, tedy žádná jednoduchá, povrchní a sezónní záležitost (300), představují odlišný pohled na superhrdiny, řeší co se stane, když společnost dosáhne svého a nadpřirozených strážců už zdánlivě není zapotřebí. Hrdinové jsou odpadlíci zvedající se ze země a nemusí to být ani kdovíjak vznešeným způsobem, film vykresluje jejich psychologii i duševní filozofii bez mýtů. Strážci mají naprosto úžasnou ponurou a depresivní atmosféru, díky které delší stopáž není překážkou, nýbrž naopak žádaným prodloužením unikátního, temného zážitku. Jsou v každém detailu prožitým, emocionálně působivým i myšlenkově vyspělým filmem s extrémně líbivým (audio)vizuálem... 9/10 (23.04.2009)

Tenhle film může mít spoustu přívlastků. Je efektní, vizuálně vybroušený, komiksově přepjatý, stylově akční. Je to bombastická podívaná, která mi připomíná naši spartakiádu nebo ještě spíš zahájení olympijských her v Pekingu. Bohužel já měl vždycky radši divadla malých forem a podobná show, kde se nějak vytrácí myšlenka na úkor efektní akce, na mě nedělá dojem. Je to přestylizované, nelogické a studené. Jde o určitou poctu komiksu, ovšem zrovna tomu, který mě nikdy nebral, tzn. jeho superhrdinské části. Jedná se přesně ten typ produkce, kde mi přijde, že se hrdinové filmu strašně nadřou, aby se dopracovali k banálnímu cíli. Vždycky si vzpomenu na scénu z prvního Indiana Jonese, kde domorodý bojovník sáhodlouze šermuje mečem před udiveným Indiana Jonesem, aby ten nakonec vytáhl pistoli a s výrokem "Jdi do hajzlu" dotyčného zastřelil. Mám na mysli např. scénu, kde zlosyn vpadne do bytu své oběti, dlouhou dobu s ním mlátí o všechny kusy nábytku v pokoji, přerazí s ním stůl, aby ho nakonec prohodil speciálně tvrzeným sklem na vozovku místo aby vytáhl bouchačku a střelil. Je to sice efektní, ale neuvěřitelně pitomé. Strážci jsou přesně ten druh filmu, kde je styl a efekt vším. Celkový dojem: 60 %. Nelituju toho, že jsem Strážce viděl, ale vracet se k nim v budoucnosti nehodlám. Příznivci blockbusterů si mohou klidně přidat dvě hvězdičky. (14.12.2009)

Od Temného rytíře neuplynul ani rok a zástupy lidí najednou křičely, že jsou Watchmen na komiksové poměry až příliš seriózní a tím pádem směšní. Na straně druhé se ale Batmanovy nastolené vizuální linie drží natolik pevně, že je Snyderovo dílo najednou na vážné drama příliš barevné. A předsudky se kromě puritánské části společnosti začaly dotýkat i běžného diváka, který najednou nedokáže překousnout pár neurážejících "modrých" záběrů. A uniká tak potěšení z brilantní adaptace, mistrovské režie a hereckých výkonů, které neruší, ale naopak přesně naplňují jednotlivé charaktery a bezchybně tak ruší všechny dosavadní superhrdinské škatulky. Strážci jsou v mých očích veledílem, které paradoxně předběhlo dobu. Jsou moderně a i přes svou štědrou stopáž velmi zručně natočení, ale jejich vzpomínková melancholie v žánru své místo ještě nemá. O to snáze se ale můžou stát nedotknutelnou modlou pro všechny, kteří je přijmou. (12.03.2009)

Strážci jsou literární peckou, která dlouho neměla obdoby. Rozpohybované obrázky však nepřináší žádnou přidanou hodnotu. Člověk pak z toho má asi tak stejný zážitek, jako když na koncertě většina hudebníků odloží nástroje, ale na hudbě to není znát. Zack Snyder už podruhé zpívá z playbacku, tentokrát se znatelně silnějším repertoárem. (25.04.2009)

Mohlo to být i horší, což o to. Vtěsnat megalomanskou Mooreovu předlohu do divácky přijatelného a zároveň kasovně úspěšného filmu je úkol hodný dr. Mannhattana, ne tak klipaře Snydera. Při úžasné titulkové sekvenci zřejmě vypotřeboval všechnu svoji kreaci a umění zkratky (je v ní představena celá historie vigilantů s kongeniálním hudebním podkresem Boba Dylana). Ale pak už to jen upadá... Mnohé je nevyřčeno, postavy jen letmě načrtnuty (hlavní padouch má všehovšudy 3 scény) a proto nepůsobí závěrečný klimax, jak by měl. Herci se rozhodně snaží, Earle Haley se stane bezesporu kultem (jako Joker, třebaže je nesrovnávám) a i kritizovaný Matthew Goode mi do té role sedl jak ulitý... Ještě k tomu závěru: v komixu je šíleně překombinován, zde je to opravdu jediný světlý bod, kdy se film od adaptace vzdaluje a přitom jí neubližuje... Ale stejně nevím, jestli mám být rád, že vidím své oblíbené dílo rozpohybované obrázek od obrázku bez nějaké přidané hodnoty s minimem myšlenek nebo zklamán, že to - možná, třeba - šlo udělat o trošku líp. (S TDK nesrovnávat, Batman má za sebou sedmdesátiletou mytologii, kterou mohli Nolanovi upravovat a pohrávat si s ní, tady nic takového není) (06.03.2009)