Strážcovia

Zack Snyder byl zrozen k točení videoklipů a dravých akčních nátěrů, nikoliv pro mnohovstevnaté adaptace geniálních komiksů, v nichž se toho děje tolik, že by na to nestačila ani trojdílná minisérie - dekonstrukce superhrdinů jako bezproblémových zastánců pořádku, anti-jaderná agitka, bizarní glosa společnosti, etc.. Přidejte si k tomu odvážné komponování komiksových okének, do posledního detailu promyšlený příběh, psychologii a hlavně "poselství"... Zack Snyder všechna zmíněná (i nevyřčená) pozitiva předlohy vzal, ořezal a vypadl mu z toho sterilní polotovar, na němž je poutavá pouze postava Rorschacha a vyleštěný vizuál, jenž ve spojení se stylizací místy připomíná dílo hodně velkého fetišisty. Snyder zdatně opisuje přímo z Mooreova komiksu, skládá mu holt s každou vteřinou, ale jelikož ani po třech filmech neví, jak pracovat s dějem a postavami, rozpadá se mu celá ambiciózní freska pod rukami. Z celé sebranky (super)hrdinů je zajímavý akorát ten největší psychopat (Rorschach), a to z toho důvodu, že se v jeho případě nadmíru povedl casting, je dobře zahrán a jako jediný pochopen. Z ostatních se stali buď machističtí násilníci a idioti, filozofující měkoty, až na problémy s erekcí nemotivovaní důchodci či modelkoidní primadony s IQ tykve. A zoufale mdlý Matthew Good je skutečně špatný "joke". Snyder skládá za sebe okénko po okénku, vytváří poměrně hezké koláže, podbarvené vynikajícím soundtrackem, ale jakmile dojde na emoce a posunování děje kupředu, tápe jako prvák na filmové škole. Nesmyslně si se světem Watchmenů občas pohraje za pomoci scenáristického brku (zvýšení síly všech postav nechápu jako nedomrlý konec, jenž původnímu komiksovému, byť silně nefilmovému, nesahá ani po kotníky), jindy svou neúnavností pokud jde o snímání ve slow-motionu a i ty triky mu občas létají všude možně, jen ne tam, kde by měly. Alan Moore může být ve své kobce opět spokojen. Měl totiž opět pravdu. Watchmeny zfilmovat nejde. Ne s režisérem jako je Snyder, jenž nejdříve vidí efektní pozlátko a pak teprve myšlenky, bez nichž to tentokrát vážně nejde. Nebo vy snad máte rádi, když místo pizzy s pěti sýry dostanete tu se dvěma a ještě se vám nikdo neomluví? 5/10 (27.02.2009)

Není mi příjemné zůstat se svou jednou hvězdičkou v menšinové ohrádce vyhrazené negramotným, provokatérům a uznaným obecním bláznům ČSFD. A ano, připouštím, že chyba může být a asi je na mé straně. Ale nemůžu jinak. Nudil jsem se jako už dlouho ne a nad mnoha dialogy se i propadal hanbou, jak je to trapné. Abychom si rozuměli - ten film je pastvou pro oko a věřím zasvěceným, že comics, který mu byl předlohou, je úžasný. Ale právě věrnost předloze je faktor, který se často neslučuje s dramatickými potřebami filmu a Strážci jsou toho IMHO dalším důkazem. Zack Snyder je evidentně schopný člověk, ale rozhodně není vypravěč. Film pravděpodobně vytvořil jako přesný opis comicsu, který mu posloužil jako storyboard. Jinak si nedovedu vysvětlit, proč mi něco na pohled tak očividně úchvatného připadá vnitřně tak prázdné, chladné, banální, duchamorně plytké. Od filmu - jakéhokoli - očekávám především příběh, postavy s určitým cílem, o jehož dosažení usilují a je možné jim v tom fandit nebo naopak. Ale se Strážci mám stejný problém jako s Úsvitem mrtvých - postavy jsou mi lhostejné. Bloumají filmem v efektních, ale bezduchých záběrech, trousí dialogy jako z nějaké soap opery, tlachají, blábolí a žvaní, občas někoho zpomaleně zabijí, ale víceméně se plácají odnikud nikam. Připadá mi, že všechno, co film chtěl a měl říct, řekl skvělou obrazovou montáží pod úvodními titulky. Tam je s vydatnou pomocí Dylanovy písně Časy se mění ve zkratce koncentrované totéž, co se pak dvě a půl hodiny ředí v nedramatickém zbytku filmu. A ano, pořád se na to hezky kouká, ale to považuju za kvalitu předlohy. Tleskat Zacku Snyderovi za to, že převedl comics na plátno, aniž by pomyslel na specifické nároky filmového vyprávění, mi připadá jako připisovat autorský kredit Gustava Eiffela člověku, který převezl v neporušeném stavu sochu Svobody z Francie na Manhattan. 20% (03.10.2010)

Scénář: David Hayter, Alex Tse .. XII. Perfektní po mnoha stránkách. Listujme. Už během úvodních „Minutemen titulků“ jsem byl na pokraji blaha. Co přišlo dále bylo neméně poutavé - notně nekorektní, co se obsahu týče (nadčasová kritika politiky, tahanic o energetické zdroje, studené/jaderné války, odpadlých maškarádů a s tím celý alternativní vývoj druhé poloviny dvacátého století), omamné co do výtvarné stránky plné nekompromisních scén s místy hodně brutální akcí. Neznámé herecké tváře neruší, ale to už je Snyderova oblíbená a vydařená castingová záležitost. Sám Zack Snyder se opět, co do stylových hrátek, vyžívá. Předvádí (přepisuje či vylepšuje) jeden perfektní obraz za druhým a polevuje jen lehce v kvalitě při konverzačních scénách. Velice dobrá je taktéž použitá hudba, zvláště několik dobových fláků totálně potěšilo a umocnilo dané scény. Jako audiovizuální pochutina bezchybně hutné, kdy krmi dostane každý receptor. Délka filmu vůbec není na škodu, Rorschach má detektivní zápisky skromnější, ale potřebné flashbackové rozkrývání pozadí postav mohlo být klidně ještě obsáhlejší. Jen je se třeba připravit na pozvolnější druhou polovinu, která se k odstrašující jaderné válce dostává pozvolna a ne zrovna strhující cestou. Každopádně je výborné, že se moc neškrtalo a obsah není nijak výrazně plochý. Jelikož jsou však Watchmen tak obrovským dílem, jdou cítit v jistých místech rezervy a nedostatečný důraz na tohle či tamto. Vyberte si, rozporů si zde každý najde hodně. Přesto jsem z kina odcházel dostatečně ba nad roky očekávanou míru spokojený. ___ Druhá, čistě vychutnávací, projekce nekompromisní kvality jednoho z nejlepších comicsových snímků nejen letošního roku pouze upevnila - nyní nezbývá, než jen vyhlížet várku modrých HD kotoučů s kompletní DC verzí. Watchmen vstupují do učebnic. (05.03.2009)

Mohlo to být i horší, což o to. Vtěsnat megalomanskou Mooreovu předlohu do divácky přijatelného a zároveň kasovně úspěšného filmu je úkol hodný dr. Mannhattana, ne tak klipaře Snydera. Při úžasné titulkové sekvenci zřejmě vypotřeboval všechnu svoji kreaci a umění zkratky (je v ní představena celá historie vigilantů s kongeniálním hudebním podkresem Boba Dylana). Ale pak už to jen upadá... Mnohé je nevyřčeno, postavy jen letmě načrtnuty (hlavní padouch má všehovšudy 3 scény) a proto nepůsobí závěrečný klimax, jak by měl. Herci se rozhodně snaží, Earle Haley se stane bezesporu kultem (jako Joker, třebaže je nesrovnávám) a i kritizovaný Matthew Goode mi do té role sedl jak ulitý... Ještě k tomu závěru: v komixu je šíleně překombinován, zde je to opravdu jediný světlý bod, kdy se film od adaptace vzdaluje a přitom jí neubližuje... Ale stejně nevím, jestli mám být rád, že vidím své oblíbené dílo rozpohybované obrázek od obrázku bez nějaké přidané hodnoty s minimem myšlenek nebo zklamán, že to - možná, třeba - šlo udělat o trošku líp. (S TDK nesrovnávat, Batman má za sebou sedmdesátiletou mytologii, kterou mohli Nolanovi upravovat a pohrávat si s ní, tady nic takového není) (06.03.2009)

Pokud je na Watchmenech něco chvályhodného, tak je to jejich ochota nelíbit se. Že z tohoto prvku ale dělají někteří lidé klad, nechápu - je to pouze rozhodnutí, z něhož může vzejít něco dobrého, ale taky nemusí. Jsou každopádně velmi pěkný film (zvlášť pěkný na koukání), ale schematický, bez filmové stavby, zbytečně doslovný a ve všech verzích neadekvátně dlouhý. (12.12.2009)