Sweeney Todd: Čertovský holič z Fleet Street

Kruté a sadistické, proto se to dnešní době bude líbit. Jenomže já občas do dnešní doby nezapadám, tak asi proto mě nenadchl Sweeney tolik, jak by se očekávalo. A to jsem se na něj tolik těšila. Očekávala jsem něco jiného, co se dá dělat, mé představy jsou vždycky "romantické". Nejvíce mě asi zklamalo to, že příběh byl tak čitelný, jeho činy tak předpokládané. Škoda. Ale ani oblíbení herci a jejich výkony mě nedonutí, abych dala více *... Někdy je láska krutá, ale proč ji dokazovat břitvou a zapomenout? (21.03.2008)

Ďábelský holič mě natolik uchvátil, že jsem se na jeho osobnost šel podívat do kina dokonce dvakrát, a to už je co říct a myslím si, že se to už nikdy opakovat nebude. Po prvé jsme do kina s přítelkyní přišli natěšení a jelikož jsme přišli později, bylo o průser zaděláno, ale do příběhu jsme se v pohodě dostali, že jsme si ho i tak bez problémů vychutnali neskutečným způsobem. Když v jednom názvu totiž září dvojka Depp - Burton, neváháme a okamžitě to kempíme do kina. Musím jednoznačně souhlasit, že na tento film zaručeně oprávněně. Ten, kdo má ty dva rád, si i Sweeney Todd rozhodně oblíbí, i když je to muzikál. Každopádně hodně zvláštní muzikál, vhodný minimálně v Americe až od 18ti let a to v tom našem kině měli bez rozpaků nasolenou patnáctku. Jestli z toho bude problém, nebo ne, je už jejich věc, jasné je rozhodně jedno. Sweeney Todd, i když začíná vcelku rozvlekle, náhle spadne do temného hávu, který si Burton užívá a díky kterému pána režiséra žádali, ať trošku ubere...neubral. A dobře udělal. Tak to je pro mě tento muzikál nejlepším, který jsem kdy mohl vidět. Příběhově sice relativně průměrným, ale zpracováním skvostně nádherným a i když se mi soundtrack na první poslech nelíbil, po shlédnutí filmu jsem si ho ne zamiloval, ale přirostl mi k srdci poněkud více no a když do kina po pár dnech jdete znova na stejný film, tak není co řešit. Sweeney Todd je a možná nadosmrti bude jediný film, na kterém jsem byl v kině dvakrát, a to se cení. Takový film si to zaslouží. (10.02.2008)

Soundtrack Stephen Sondheim: 1. Opening Titles [3:30] ,2. No Place Like London [5:32] ,3. The Worst Pies in London [2:21] ,4. Poor Thing [3:07] ,5. My Friends [3:57] ,6. Green Finch & Linnett Bird [2:15] ,7. Johanna [1:57] ,8. Pirelli's Miracle Elixir [2:02] ,9. The Contest [3:32] ,10. Wait [2:37] ,11. Pretty Woman [4:28] ,12. Epiphany [3:45] ,13. A Little Priest [5:11] ,14. Johanna [5:40] ,15. God, That's Good! [2:48] ,16. By the Sea [2:27] ,17. Not While I'm Around [4:09], (14.05.2011)

Postmoderna si uzpůsobila všechny žánry, proč ne tedy i muzikál. Po Moulin Rouge či Chicagu přichází charismatický lazebník Sweeney Todd. Tim Burton adaptoval broadwayský muzikálový kus a uchopil ho po svém - pátraje po kořenech natočil ho v duchu makabrózní legendy, zalil ho hektolitry krve a vybavil ho naprosto morbidní stylizací... Šílený slepenec, ale stojí za to vydržet...Tim Burton není zdaleka první, kdo tuto látku zfilmoval, leč jeho pojetí je revoluční - hudební zachování zažitého muzikálového standardu jde proti vizuální stylizaci v duchu gotického rocku s možnou aluzí na filmový expresionismus (bělost obličejů v kombinaci s velmi tmavým pozadím chvílemi až vyvolává asociace černobílého obrazu), které ovšem Burton zcela osobitě po svém prolnul s pokleslou estetikou krvavého románu a spletl muzikálový žánr s estetickou vizí žánrového hororu, hrané scény doplnil počítačově digitalizovanými sekvencemi a herecké výkony jsou podřízeny jako obvykle v jeho snímcích dominantní expresi... Není to vrcholný Burtonův film, je to ale jeden z nejoriginálnějších filmových muzikálů, co jsem kdy viděl...a i v intencích Burtonovy filmografie čistokrevný experiment, což je u autora jeho jména co říci... Podobné filmy: Sweeney Todd, Sweeney Todd: The Demon Barber of Fleet Street In Concert, Sweeney Todd (15.06.2009)

Nemůžu si pomoct, ale Sweeney Todd je už Burtonův třetí nemastný neslaný film za sebou. Perfektní pochmurná stylizace a litry krve prostě nezastíní fakt, že ten film tak trochu postrádá duši, nebo nějaké pravé kouzlo. Co se týká muzikální složky, tak jednoznačné zklamání, protože kromě Johnnyho Deppa mě snad ničí zpěv nezaujal, ba dokonce mi přišel špatný. A písně to samé - nic moc, s divnými texty. Ale abych jen nenadával, pobavil mne Sacha Baron Cohen, Alan Rickman a krátká pasáž u moře. (24.02.2008)