Prísľuby z Východu

Cronenberg ve šlépjejích Dějin násilí opět konfrontuje postavy s násilím a buduje vnitřně vypjaté, působivé a plynule gradující drama. Je sympatické sledovat, jak můj oblíbený režisérský velikán vytváří precizní a de facto mainstreamový film, do kterého dokáže nenásilnou formou propašovat několik svých poznávacích znamení (pár krátkých scén s otevřenou brutalitou, které jsou natočeny stejně jako v jeho starších béčkových filmech)... PS: Fantastický výkon Vigga představuje sladkou třešničku na dortu. 9/10 (07.08.2009)

Jednoduchy pribeh podopierany bez vynimky skvelymi hereckymi vykonmi a tazivou atmosferou odvratenej strany londynskeho podsvetia, ktore je zivnou podou pre "rodinny" biznis z Vychodu. Cronenberg znova dokazuje ze explicitne sceny nasilia a nahoty vie podat nie ako samoucelny exces, ale ako plnohodnotnu zlozku pribehu. Podobne ako ini uzivatelia mi je len luto toho zbytocneho twistu, ktorym sa otvara posledna patnastminutovka filmu. Rozhodne nie je z kategorie "blbych", len v tomto pripade zbytocny, vzhladom na dovtedy perfektne fungujuci "stroj". (24.11.2007)

Svým zvláštním, cronenbergovským způsobem, který v sobě (alespoň pro mě) spojuje příchuť určité nereálnosti a "vytrženosti z reality" s civilností, jsou Východní přísliby vyzrálejším pokračováním předcházejících Dějin násilí. Obzvlášť vizuální stránka filmu je tentokrát vymazlená a některé záběry (především scéna "ruský mafián předvádí holčičkám hru na housle a vše pozoruje motorkářka" je pastvou pro oči) bych si, stejně jako např. u Coppolova veledíla, s radostí pověsil do pokojíčku na stěnu. S Kmotrem mají Východní přísliby tak trochu společnou i tematiku; dostává se nám tentokrát nahlédnutí pod pokličku východoevropské mafie a jejího fungování v západním světě (Londýn). Pohled to není nijak detailní; Cronenberg sděluje pouze, co nevyhnutelně musí a diváka nutí si řadu souvislostí domýšlet. Jednoduše načrtnutý příběh tak přece jen získává kontury, které si lze vychutnat i naněkolikrát a bez pocitu deja vu. (03.08.2009)

S trochou nadsázky řečeno, postava Naomi Watts jakoby vypadla z nějakého naivního románu Daniely Steele a vytváří tak dokonalý kontrast s tvrdým mužským světem podsvětí s poněkud nekompromisním nádechem (detailní podřezávání krků, nůž v oční bulvě). Právě tento kontrast je největší předností příběhu, který není nijak objevný, nutno ale říci, že Cronenbergova neokázalá režie je velmi příjemná a účinná, protože navzdory triviální zápletce dokáže jeho film vtáhnout do děje tak, že vám těch 100 minut uběhne strašně rychle. Oproti předchozímu slabému ´History of Violence´ opravdu velmi poutavé s několika vskutku nezapomenutelnými scénami (úvod, saunová bitka Mortensena v ´rouše Adamově´). Na fenomenální trojici Mueller-Stahl, Cassel, Mortensen bych se mohl dívat celé dny.... (08.01.2008)

Na tenhle film jsem se hodně těšil, jednak, že se v ní měla objevit moje oblíbená herečka Naomi Watts a jednak, že tam měl být Viggo Mortensen, kterého jsem viděl pouze ve filmech Pán prstenů (kde zase tolik neexceloval) a ve filmu Dokonalá vražda (kde mě mile překvapil). V tomto filmu mě Mortensen znovu nezklamal (zvlášť jeho sarkastické rozhovory s Casselem a jeho výraz "klaďák/záporák"), naopak Naomi Watts nedostala příliš šanci ukázat svoje herecké umění (s výkonem ve filmu 21 gramů se to prostě nedá srovnat). Dále, jelikož jsem viděl film s titulky a zároveň se učím ruštinu, tak přišlo mi velice zajímavé takřka plynulé přecházení z angličtiny do ruštiny a naopak. Výtku bych měl snad jen k 1 věci a to k tomu, že dítě, jehož matka byla pod vlivem drog a to ne zrovna krátkou dobu, se vůbec narodilo a to dokonce bez jakkéhokoliv postižení. Ale jinak film musím hodnotit kladně, ikdyž z některých scén, by se nejspíš slabším povahám udělalo lehce nevolno. (10.02.2008)