Prísľuby z Východu

Zrovna ve chvíli, kdy už jsem myslel, že mám Cronenberga přečteného a ne úplně příznivě naladěného směrem k mému vkusu, přijde takováhle pecka. Zatímco v Dějinách násilí se gangsterky jen dotkl a celý příběh balil do chvílemi nevěrohodného osobního dramatu, Přísliby už jsou zcela jiná káva. Jejich nijak složitý a přesto dostatečně prokreslený příběh ukáže jak komplikovaný osobní život Anny, tak i hierarchii jednoho společenství, kde se mluví s velmi výrazným přízvukem a potichu se zadávají špinavé příkazy. Díky Mortensenovu dokonalému výkonu se divák z onoho zlého a mrazivého světa ani na minutu nedostane. (07.02.2008)

Cronenberg potvrdil formu a aj zjavne pritvrdil. Amíci točia príbehy o amerckých gangstroch, Taliani o Cosa Nostre, či Camorre, šikmookí zas o Yakuze, alebo Triádach. Ale keď začne Kanaďan s anglicko-americko-francúzskymi hercami natáčať film o ruskej mafii, tak tomu sa povie guráž. David to ale zvládol, s citom pre datail ako nikdy predtým rozohráva nebezpečnú hru, do ktorej som sa s radosťou pridal. Príbeh má krásne pomalé tempo, občas by nezaškodilo viac akcie, ale o to viac som si tú štipku, ktorá vo film bola, vychutnal. 85%. (31.12.2009)

„Nepoznali ste dievča menom Táňa?“ – „Poznal som veľa Tání.“ – „Táto mala štrnásť, drogovala, bola prostitútka a zomrela pri pôrode.“ – „Myslel som, že pracujete v pôrodnici, nie v márnici.“ – „Niekedy sa smrť a pôrod prelínajú. Tak nepoznali?“ – „Viete, ja som len šofér. Hovoria mi, kam mám ísť. Doprava, doľava, rovno, tu zaboč.“ – „Tak tu zabočte doprava.“ Veľmi dobré a nejednoznačné. Viggo Mortensen prvé roky u filmu rozpačito mátožil, ale čím je bližšie k päťdesiatke, začína byť nebezpečne uveriteľný. Vôbec by som nenamietal, ak by s Cronenbergom k zaujímavým PRÍSĽUBOM Z VÝCHODU pridal pokračovanie, ktorému sa otvorený koniec „jednotky“ nebráni, skôr naopak. Prekvapivo je však jeho šofér len jedným z mnohých; myslel som, že má hlavnú rolu, ale tú teoreticky nemá nikto. Veľký priestor dostali Watts, Cassel, Mueller-Stahl. Na konci (nemocničná strecha) nastal nečakaný zvrat, ktorý naznačí, že je to len prvá súčasť rusko-londýnskeho puzzle a že s Nikolajom to nie je také „vedľajšie“, ako sa mohlo zdať. Paradoxne sa mi ale pocit, že je to len súčiastka skladačky (filmu chýba poriadny úvod i koniec, akoby sme sledovali len zopár dní zo života niekoľkých postáv) páčil. Dokonca si ani nemyslím, že tomu mal Cronenberg dať ešte viac brutálnych scén – niekoľko autenticky nasnímaných podrezaných hrdiel a jedna surová saunová scéna, do ktorej išiel Viggo naplno a to si ako divák vážim, úplne stačí. (24.05.2011)

Pomalý a éterický film bez žádných nečekaných zvratů, bleskových poprav z otočky, ani kupou násilí. I tak však nese typický rukopis tak pověstného režiséra. Vykreslení studené atmosféry ruské mafie je neuvěřitelné, stejně jako akcent Cassella a Mortensena, jejichž trénink musel být neskutečný. Přes obrazovku je doslova cítit typická vůně boršče. S násilím a krví je překvapivě šetřeno, avšak jednu divočinu si tvůrci přece jen připravili. Strhující bitku v sauně, která nemá v moderním Hollywoodu obdoby. Intenzivní, dějově jasně nalinkovaný a východní atmosférou zachycenou v moderním velkoměstě strhující nemainstreamový mainstream, který je potřeba vidět večer bez jediného světla v místnosti. (19.07.2008)

Přesně tím, čím mě Dějiny násilí odradily, si mně Východní přísliby získaly. Cronenberg se vážně nezapře. Surové, ale ne časté scény, useknutý konec s většinou dějových linií otevřených a stoprocentní sázka na atmosféru příběhu. Poprvé od LOTRa mi není Mortensen vyloženě nepříjemný a jeho ruský přízvuk je cool. Ne, že by to bylo jen o cool přízvuku, ale přeci jen si nejsem jistý, jestli se mi z toho za měsíc vybaví i něco jiného. Zatím ale film celkem působí 80% (29.01.2010)