Prísľuby z Východu

U sledování Východních příslibů si nejspíš nejeden filmový fanda řekl - zaplaťbůh za to, že Cronenberg na stará kolena dostal rozum a začal točit srozumitelné žánrové snímky přístupné širšímu publiku. Mám raději toho starého "úchylného" Cronenberga, který experimentoval a přicházel s originálními příběhy za hranicí hlavního proudu kinematografie. Východní přísliby ale vůbec nejsou špatné, i když scénář není rozhodně originální a zkušený divák odhadne, kam příběh směřuje, už po chvíli. Scénáristovi např. chyběla odvaha překročit žánrová tabu smrti dětského hrdiny. Čím tenhle thriller boduje a staví se nad průměr běžné produkce, je výborné obsazení a skvělé herecké výkony na hony vzdálené typické béčkové produkci. Atraktivní je pochopitelně i prostředí cizojazyčné ruské mafie s jejími tajnými rituály, tetováním a "mytologií". Celkový dojem: 75 %. Rušivě na mě působilo zobrazení několika příliš naturalistických záběrů jako bylo probodnutí lidského oka ve rvačce nebo zohavování mrtvoly, výše uvedené ale naopak mnozí fanoušci nejspíš ocení.:-) (26.09.2008)

Dokonale zvládnuté "drama z podsvětí", kterému vévodí vynikající výkony ústředního mužského tria, brilantní kamera, a hudba, kterou si Howard Shore bude moci ve své tvorbě zařadit mezi nejlépe souznějící s filmovými obrazy, a hlavně atmosférou celých Východních Příslibů. Ty jsou velmi kompaktním (až komorním) filmem s v zásadě poměrně prostým dějem, poměrně naturalistickou "estetikou", a s tím související poměrně štědrou dávkou starého dobrého ultranásilí. Které se navíc děje bez honiček či přestřelek, a dokonce zcela bez střelných zbraní. Zato pěsti (a lokty, kolena a tak) a nože (a kleště, břitvy a tak) se tu užívají když ne hojně, tak rozhodně výrazně, a taky patřičně úderně. Vedle rudé barvy krve (a interiéru Semjonovy poctivé ruské restaurace) je tu nejdůležitější barva "tetovací". Viggo Mortensen si dělal domácí úkoly poctivě, a hlavně díky němu si do sytosti užijete symboliky tetování "ruských" mafiánů, respektive vorů. To jsou takoví ti chlapíci jako Andranik Soghojan, co "řeší problémy" (jako hrozící válka gangů), a když už jsou zadrženi a obviněni, tak si v klidu nějaký čas posedí ve vazbě (třeba v Brně, kam si každý týden nechají dovézt nový kvalitní oblek - to jsem si nevymyslel), pak jsou z ní v Praze (kam je "pro jistotu" doprovází neobvykle početná eskorta) "nějak" propuštěni, a v poklidu odcházejí na letadlo do Soči, odkud budou vydáni - mám-li citovat velitele ostrahy výkonu trestu - leda tak na poštovních známkách;) Ale zpět k filmu - pokud by si nějaká žánrovka zasloužila pokračování, tak je to rozhodně tahle. Vzhledem k roku výroby je to už dost nepravděpodobné, ale kdo ví, třeba Vladimir Vladimirovič pozve Davida Cronenberga do Moskvy, a natočí tam spolu hezky šťavnatou epopej o báječných hoších z FSB;) Každopádně kvůli Mortensenovi skoro lituju, že vzniklo Až Na Krev - nebýt Day-Lewisovy kreace v onom "budovatelském snímku", Oscar by Nikolaje Lužina neminul. 80% (14.10.2016)

Cronenberg ve šlépjejích Dějin násilí opět konfrontuje postavy s násilím a buduje vnitřně vypjaté, působivé a plynule gradující drama. Je sympatické sledovat, jak můj oblíbený režisérský velikán vytváří precizní a de facto mainstreamový film, do kterého dokáže nenásilnou formou propašovat několik svých poznávacích znamení (pár krátkých scén s otevřenou brutalitou, které jsou natočeny stejně jako v jeho starších béčkových filmech)... PS: Fantastický výkon Vigga představuje sladkou třešničku na dortu. 9/10 (07.08.2009)

Svým zvláštním, cronenbergovským způsobem, který v sobě (alespoň pro mě) spojuje příchuť určité nereálnosti a "vytrženosti z reality" s civilností, jsou Východní přísliby vyzrálejším pokračováním předcházejících Dějin násilí. Obzvlášť vizuální stránka filmu je tentokrát vymazlená a některé záběry (především scéna "ruský mafián předvádí holčičkám hru na housle a vše pozoruje motorkářka" je pastvou pro oči) bych si, stejně jako např. u Coppolova veledíla, s radostí pověsil do pokojíčku na stěnu. S Kmotrem mají Východní přísliby tak trochu společnou i tematiku; dostává se nám tentokrát nahlédnutí pod pokličku východoevropské mafie a jejího fungování v západním světě (Londýn). Pohled to není nijak detailní; Cronenberg sděluje pouze, co nevyhnutelně musí a diváka nutí si řadu souvislostí domýšlet. Jednoduše načrtnutý příběh tak přece jen získává kontury, které si lze vychutnat i naněkolikrát a bez pocitu deja vu. (03.08.2009)

Celkem zbytečný film, který bych stejně tak dobře mohla nevidět, aby ve mně zanechal podobně silný dojem - Cronenberga asi definitivně přestaly trápit noční můry a užívá si normální, spokojené, klidné, obyčejné stáří. Jeden ze dvou větších kladů filmu - totiž sexy hnusáka Cassela - navíc ve výsledku trochu zneuctil fakt, že místo Vince pobíhá nahý po plátně nesexy überošklivák Mortensen (tím druhým kladem je pár chutně zvládnutých scén s více či méně fatálním ubližováním lidskému pokolení - no aspoň s tímhle režisér nezklamal). A jako bonus mi ještě jistě někdo vysvětlí, co je supř na tom, když se mezi sebou Rusové baví anglicky s kůl přízvukem, namísto normálně rusky, dík. P.S.: "Nezapomeňte film ohodnotit na www.csfd.cz" aneb "tenkrát poprvé". (13.01.2008)