Prísľuby z Východu

U sledování Východních příslibů si nejspíš nejeden filmový fanda řekl - zaplaťbůh za to, že Cronenberg na stará kolena dostal rozum a začal točit srozumitelné žánrové snímky přístupné širšímu publiku. Mám raději toho starého "úchylného" Cronenberga, který experimentoval a přicházel s originálními příběhy za hranicí hlavního proudu kinematografie. Východní přísliby ale vůbec nejsou špatné, i když scénář není rozhodně originální a zkušený divák odhadne, kam příběh směřuje, už po chvíli. Scénáristovi např. chyběla odvaha překročit žánrová tabu smrti dětského hrdiny. Čím tenhle thriller boduje a staví se nad průměr běžné produkce, je výborné obsazení a skvělé herecké výkony na hony vzdálené typické béčkové produkci. Atraktivní je pochopitelně i prostředí cizojazyčné ruské mafie s jejími tajnými rituály, tetováním a "mytologií". Celkový dojem: 75 %. Rušivě na mě působilo zobrazení několika příliš naturalistických záběrů jako bylo probodnutí lidského oka ve rvačce nebo zohavování mrtvoly, výše uvedené ale naopak mnozí fanoušci nejspíš ocení.:-) (26.09.2008)

Svým zvláštním, cronenbergovským způsobem, který v sobě (alespoň pro mě) spojuje příchuť určité nereálnosti a "vytrženosti z reality" s civilností, jsou Východní přísliby vyzrálejším pokračováním předcházejících Dějin násilí. Obzvlášť vizuální stránka filmu je tentokrát vymazlená a některé záběry (především scéna "ruský mafián předvádí holčičkám hru na housle a vše pozoruje motorkářka" je pastvou pro oči) bych si, stejně jako např. u Coppolova veledíla, s radostí pověsil do pokojíčku na stěnu. S Kmotrem mají Východní přísliby tak trochu společnou i tematiku; dostává se nám tentokrát nahlédnutí pod pokličku východoevropské mafie a jejího fungování v západním světě (Londýn). Pohled to není nijak detailní; Cronenberg sděluje pouze, co nevyhnutelně musí a diváka nutí si řadu souvislostí domýšlet. Jednoduše načrtnutý příběh tak přece jen získává kontury, které si lze vychutnat i naněkolikrát a bez pocitu deja vu. (03.08.2009)

My name is Tatiana. My father died in the mines in my village, so he was already buried when he died. We were all buried there. Buried under the soil of Russia. That is why I left, to find a better life. Pokial History of violence som Cronenbergovi tak celkom nezozral, Eastern promises je uz iny pripad. Cronenberg uspesne spojil drsnu historku z Londyskeho podsvetia s ludskym faktorom, pricom tieto dva su ztmelene do velmi kompaktneho celku. Nemilosrdne praktiky ruskej mafie versus pohlad z oci obycajneho cloveka vstupujuceho do konfliktu z humanneho dovodu. Krasnym prierezom tychto dvoch stran je ustredna postava Nikolaia (brilantny Mortensen), v ktorom sa prekvapivo jemne zlieva nemilosrdnost a humanita. Jednym z najzaujimavejsich prvkov, su tetovania, z ktorych sa daju vycitat vsetky dolezite odalosti v zivote gangstera, jeho skutky, pozadie ci jeho postavenie. Cronenberg vzdy vedel do filmu zakomponovat zaujimavy podtext a podarilo sa mu to i teraz. S tym dorazom, ze divak, hlavne v zavere filmu, dostava omnoho viacej priestoru na rozmyslanie, sam si musi vyvodit nevypovedane. Velke plus. Velke nadeje vkladam do Cronenbergovych dalsich projektov. A nieco mi hovori, ze sklamany nebudem. (9/10) (07.06.2008)

panu cronenbergovi se podařilo odrovnat mě už podruhé v řadě.. jen těžko dokážu popsat čím to, že jeho příběhy hýbou mým srdcem.. možná je to hlavně viggovo modrýma očima, tím nádherně smutným pohledem a jeho ďolíčkem ve tváři.. ale co! jsem prostě jen ženská... zvláštní.. já si romantiku představuju asi takhle..:) možná jen ten hrášek na konci si pan cronenberg mohl opět odpustit..;) (03.02.2008)

Je přirozené, že lidé jedí. Je přirozené, že lidé jedí také ve filmech? Neřekl bych. Pokud nejde vyloženě o „žrací“ film, zřídkakdy narazíte na scénu s jídlem, která vám utkví v paměti. Do zhlédnutí Východních příslibů pro mne takovou scénou byl recept na delikátní omáčku na špagety z Kmotra. A nyní? Anna vchází společně s majitelem do kuchyně útulného rodinného podniku a je jí nabídnuta ochutnávka z velkého hrnce, v němž probublávají kusy čehosi červeného, co s jistou obezřetností snímá také kamera. "Lidské ostatky!", napadlo mě jako první. Jak následně vyjde najevo, režisér s námi hraje hru – šlo o pravý ruský boršč. Co oceňuji s každým dalším Cronenbergovým filmem více - tu hru může hrát každý. (více) 85% Zajímavé komentáře: DaViD´82, Visáč, Vitason, m.zub (15.01.2008)