Prísľuby z Východu

panu cronenbergovi se podařilo odrovnat mě už podruhé v řadě.. jen těžko dokážu popsat čím to, že jeho příběhy hýbou mým srdcem.. možná je to hlavně viggovo modrýma očima, tím nádherně smutným pohledem a jeho ďolíčkem ve tváři.. ale co! jsem prostě jen ženská... zvláštní.. já si romantiku představuju asi takhle..:) možná jen ten hrášek na konci si pan cronenberg mohl opět odpustit..;) (03.02.2008)

Jednoduchy pribeh podopierany bez vynimky skvelymi hereckymi vykonmi a tazivou atmosferou odvratenej strany londynskeho podsvetia, ktore je zivnou podou pre "rodinny" biznis z Vychodu. Cronenberg znova dokazuje ze explicitne sceny nasilia a nahoty vie podat nie ako samoucelny exces, ale ako plnohodnotnu zlozku pribehu. Podobne ako ini uzivatelia mi je len luto toho zbytocneho twistu, ktorym sa otvara posledna patnastminutovka filmu. Rozhodne nie je z kategorie "blbych", len v tomto pripade zbytocny, vzhladom na dovtedy perfektne fungujuci "stroj". (24.11.2007)

Naprosto zásadní "překladové" dílo Davida Cronenberga, které zrcadlí předchozí morální thriller Dějiny násilí a tématizuje celou tvorbu nejznámějšiho Kanaďana, je zároveň jeho narativně nejkomplexnějšim. (Všem lidem vyčitajícím filmu poslední patnáctiminutovku a konkrétně dva poslední zábéry: pamatujete na Dějiny násilí, na jídlo, které se tam servírovalo, a zkoušeli jste si přiradit narátora - onen předčítaný deník mladou 14letou zavraždénou prostitutkou - konkrétní osobě v jednotlivých scénách?) Malá restaurace s rodinnou atmosférou je zde vyměněna za velkou rodinnou, konfrontace s podraďnými padouchy ve třech čtvrtinách filmu a následné "kdo ve skutečnosti jsi?" v nemocnici, závěrečná scéna večeře... - Východní přisliby jsou jsou filmem, v němž se postava Tomma Stala/Joeyho z Dějin násilí nezbavila své násilné a i homosexuální minulosti. Zasazení do období Vánoc, upomínající na Rabid, dovoluje Cronenbergovi po rodinném filmu Dějiny násilí natočit ten nejlepši vánoční film, v němž jsou přebrány jednotlivé náboženské motivy se subverzivností Cronenbergovi vlastní a se sociální výpovědí o Východňářích na Západu scénáristy Stevea Knighta (Špína Londýna). _____ Zatímco v Dějinäch násilí se tvůrce až úzkostlivě vyhýbal všem cronenbergovštinám a jednu jedinou natočenou, upomínající na Videodrome, vystřihnul, Východní přisliby jsou cronenbergovské celé od první poklesle béčkové minuty do poslední zvrácené variace na happy-end, která je asi tím nejsprostšim, co si kdy jaký tvůrce dovolil provést divákovi._____ Iniciačním procesem, kdy se na jeho konci z člověka stane něco jiného a jemu se to možná zalíbí, zde neprochází jedna postava, ale dvě - muž a žena, přičemž nejdou spolu, jako tomu bylo v v existenZ, ale navzájem se tak nějak míjejí a ženský prvek představuje cronenbergovskou grindhouseovou tvorbu a ten mužský tu artovou._____ Stylizace Vigga do Cronenberga, mafiánské rodiny vory v zakone do filmového štábu, který je pro Cronenberga už jako rodina, protože s ním spoluprace dlouhé desítky let, je pak včetně závěrečného obrazu upřimným vyznáním tvůrce, z nějž se, aniž by dosáhnul statutu "prince", stal "král", který je ve skutečnosti dvojitým agentem, jenž rozvrací systém zevnitř._____ Je to geniální a sral jsem blahem každou pikosendu. (09.12.2007)

Cronenberg ve šlépjejích Dějin násilí opět konfrontuje postavy s násilím a buduje vnitřně vypjaté, působivé a plynule gradující drama. Je sympatické sledovat, jak můj oblíbený režisérský velikán vytváří precizní a de facto mainstreamový film, do kterého dokáže nenásilnou formou propašovat několik svých poznávacích znamení (pár krátkých scén s otevřenou brutalitou, které jsou natočeny stejně jako v jeho starších béčkových filmech)... PS: Fantastický výkon Vigga představuje sladkou třešničku na dortu. 9/10 (07.08.2009)

"Držte se dál od lidí jako jsem já." Je až pozoruhodné, s jakou přesvědčivostí dokáží Američan, Němec a Francouz ztvárnit trojlístek ruských mafiánů. Přízvuk, výslovnost, vzhled, chování; prostě neznat Vigga odjinud a potkat ho během natáčení v ruském baru jako několik místních, věřím, že k té mafii nemá skutečně daleko :-) Hlavně Cronenberg ale znovu ukazuje, že pro syrové komorní osobitě pojaté gangsterky (v celém filmu například nezazní ani jeden výstřel ze zbraně) se zajímavě se vyvíjející hlavní postavou, má jednoduše cit. Právě osobitost a cit je taky z Východních příslibů cítit nejvíc. Ať už z toho budete mít dojmy jakékoliv, chladnými vás, narozdíl od precizně bez přešlapu natočeného Amerického gangstera, rozhodně nenechají. (05.03.2008)