Mám strach

Film sleduje spojení mezi tajnými službami, kriminalitou a politiky. Tato spojení jak víme byly v 70.letech skutečná a nyní již neexistují. Jsou to ale banky a mafie. Gian Maria Volontehraje policistu který si je neochotně vědom tajemství , které může vést k jeho smrti. Režie Damiano Damiani je jisté se stejným rytmem a velkým koncem. Damiani později režíroval seriál "PIOVRA", který měl v 80. letech úspěch v Itálii i ve světě. Film má napětí, dobré herecké výkony a varovný vzkaz , stále aktuální. (24.03.2019)

Damiano Damiani + Gian Maria Volonté + Riz Ortolani, dokonalé spojení a téměř dokonalý (ne-li přímo mistrovský) zločinecký film o mafii, organizovaném zločinu a jednom dojemně a neuvěřitelně citlivém, přesvědčivém, občas poněkud vystrašeném policistovi, který už nemůže nikomu věřit a který se snaží odkrýt zkaženost ve městě. Kolikrátže mu to šlo za celý film vůbec o život..:-(? Film není jen o automobilových honičkách, střílečkách a extrémním všudepřítomném násilí (jako u jiných), což mi zde tentokrát vůbec nevadilo. I když takové odstranění ženského svědka skrze okno nebo dvojité chladnokrevné zastřelení zezadu v kině mě docela šokovalo! Damianiho film vychází hlavně z pevného scénáře, režisér zde klade větší důraz než je obvyklé u jiných filmů hlavně na jednotlivé charaktery. Společně s tím, jak plyne samotný příběh, přibývá i postav a hlavně intenzivního napětí. Místy má film hodně spletitý spiklenecký příběh, že divák může být i trochu dezorientován. Dále je tu perfektní tajemná atmosféra a Damiani se snaží býti i co nejvíce realistický, což mu vždycky šlo moc dobře. Plusy : jednoznačně příběh, dále napětí, hraní, především Volonté, a v druhé půlce i legenda taliánského filmu Adorf a samozřejmě opět přitažlivá Ortolaniho hudba 4*. P.S.: Kdyby to nebylo místy tak utahané, dal bych známku nejvyšší. Toto je snad jeden z nejdelších polizio filmů, jaký jsem zatím kdy viděl..Tady v jednom ze svých pozdních poliziotteschi se Damiano Damiani zas skutečně vytáhl a přiblížil se tak vynikajícím flákům jako "Confessions of a Police Captain" a "Il Giorno Della Civetta"..Komentář zde jako první v pořadí.. (13.02.2010)

Pokud se vžijete do situace hlavního hrdiny, tak dozajista trošku ušetříte plíce, protože napětí m občas zapomenete dýchat. Za to nervíčky si přidjou na své, protože ta všude přítomná atmosféra strachu a podezíravosti umí pěkně pohltit. Po celou dobu filmu jsem z té bezvýchodné situace kdy mafie, justice a politika jedno jest měl velmi nepříjemný, ale taky intezivní pocit úzkosti, protože tohle uskupení se nezastavilo před ničím a zábrany mělo naprosto nulové. Filmu nechybí brutalita i akce, ale vše působí velmi reálně a skvěle podporuje psychologický dopad snímku na diváka. (30.01.2013)

Itálie 70. a 80. let představovala nemocnou, nestabilní společnost zmítanou korupčními skandály, sužovanou vlivem organizovaného zločinu, krvavými atentáty radikálů z obou pólů politického spektra a vyznačovala se blbou náladou veřejnosti, která byla frustrovaná vysokou nezaměstnaností a inflací. Policista Graziano už dávno ztratil i ty nejmenší iluze o systému, jemuž slouží, a snaží se o jediné - se zdravou kůží nějak přečkat do důchodu. Pozice osobního strážce soudce zabývajícího se běžnými kriminálními delikty vypadá jako životní výhra - tokhle by mohla být solidní zašívárna, jakou mu budou kolegové závidět. Nebýt Grazianovy všímavosti a soudcovy důslednosti spojené s naivitou by to snad i vyšlo. Šťourat do vosího hnízda, které představuje propojení špiček tajných služeb s teroristickým podsvětím, se ale nevyplácí. Graziano čelí vražednému komplotu a musí projevit maximum duchapřítomnosti, aby se vyhnul likvidaci. Mám strach patří k tomu výrazně lepšímu, co se v žánru nabízí. Opírá se o výborného Volontého v hlavní roli a kvalitní scénář, který skvěle prodává konspirační spiknutí a zoufalého hrdinu, který dokonale naplňuje pravdivost výrazu: to, že jste paranoidní, ještě vůbec neznamená, že po vás nejdou. Pátá hvězdička utekla snímku jen o chlup a mohou za to dvě chyby, které by člověk, co projevil tolik houževnatosti, předvídavosti a vůle k přežití, udělat neměl. Celkový dojem: 85 %. (31.05.2018)

,,TO JE NEPRESTREĽNÁ VESTA, NAVLEČTE SI JU!" ,,NAVLEČTE SI JU SÁM!" ,,JA JU UŽ MÁM." ,,TO JE SMIEŠNE." __ Výborný krimi triler, ktorému dám rád plný počet hviezdičiek. Výborného Volontého v úlohe policajta realistu, ktorý dobre vie, že v skorumpovanom štátnom aparáte je lepšie vedieť menej ako viac dopĺňa postava idealistického sudcu veriaceho v silu spravodlivosti v podaní Bergmanovho dvorného herca Erlanda Josephsona (,,Sudca nemá za potreby ochranku pokiaľ budú mať občania úctu k tomu, čo predstavuje."). Keď sa v druhej polovici filmu po vstupe Maria Adorfa začne celý dej prakticky od začiatku zasmial som sa a vravel si, či si Damiani z diváka náhodou neuťahuje. Možno aj hej, ale napokon sa všetko začne uberať novým smerom so zreteľom na stupňujúcu sa bezvýchodnosť situácie a jej (azda) jediné možné riešenie. Film ponúka prakticky stále aktuálnu tému a pri zmene prostredia a ľahkej úprave deja mi v hlave uviazla myšlienka na prípadný remake. (417. hodnotenie, 42. komentár k filmu) (13.04.2019)