Stepfordské paničky
The Stepford Wives
Réžia:
Bryan ForbesScenár:
William GoldmanKamera:
Owen RoizmanHudba:
Michael SmallHrajú:
Katharine Ross, Paula Prentiss, Peter Masterson, Nanette Newman, Tina Louise, William Prince, Patrick O'Neal, Carole Mallory, Josef Sommer (viac)Obsahy(1)
Vítejte v ráji mužů. Americký film podle známého románu Iry Levina.
Román oblíbeného amerického autora Iry Levina Stepfordské paničky (1972, česky poprvé 1975) má podobně jako jeho předchozí dílo Rosemary má děťátko ve svém středu ženskou postavu, která pod vlivem prostředí přestává rozlišovat, co je realita a co její zjitřená fantazie.
Joanna Eberhartová uvítá nápad svého manžela Waltera, aby se z rušného Manhattanu přestěhovali do klidného connecticutského městečka Stepfordu. V novém bydlišti se všechno zdá být dokonalým, možná až příliš dokonalým, především manželky ostatních stepfordských mužů, které chodí vždy perfektně upravené a jejich jediným koníčkem je starost o domácnost a o manželovo blaho. Jako by ani nebyly z tohoto světa.
Tvůrcem filmové verze (1975) byl anglický režisér Bryan Forbes (nar. 1926), který je u nás známý především dramatem z japonského zajateckého tábora Král Krysa (1965) a příběhem ochrnutého chlapce Běsnící měsíc (1970), obsadil do rolí ústředního manželského páru Eberhartových Katharine Rossovou a Petera Mastersona; jejich dceru Kim ztělesnila Mastersonova skutečná dcera Mary Stuart Mastersonová (která se později sama stala známou herečkou). V úlohách dokonalých stepfordských paniček se objevují např. Paula Prentissová (Bobbie) a Forbesova manželka Nanette Newmanová (Carol).
I když filmová adaptace nedokázala tak přesvědčivě jako předloha balancovat na tenké hraně mezi fikcí a realitou, vzniklo pozoruhodné dílo, které i po víc než třiceti letech dokáže zaujmout a také mírně vyděsit. Forbesova verze je každopádně mnohem vydařenější než její remake z roku 2004, který strašidelnou atmosféru originálu nahradil bujarou komedií.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (123)
Levinova kniha bylo peklo, zpracování filmu už taková výhra nebyla. Mnohé bylo opomenuto a barvitost, která provázela psaný text a postupné Joannino zjišťování reality, pravdy a její balancování na úzkém mostku, kde má po pravé straně jezero zdravého rozumu a po levé straně zeje studna šílenství, nevylezlo tak, jak by mělo. Pravdou je, že téma se dá zpracovat velmi těžko a Forbes se toho rozhodně nezhostil nedůstojně a natočil i tak dobrou atmosféru budující dvouhodinovku. Přesto je zarážející, že ve dvou hodinách nezapojil důležité detaily a jak zdlouhavě to teda bylo podáno. Hromada (opravdu mnoho) nosných kamenů a částí mozaiky ze stostránkového příběhu bylo vypuštěno, a tvůrci jen výsledné informace (mezi táhlými a nudnými scénami) vyzvraceli divákovi do tváře, přestože se mohlo jednat o stěžejní a nezapomenutelné momenty filmu. ()
Stepfordske panicky su kvalitny horor ale s dost pomalym tempom. Nie je vsak ospale, da sa vydrzat, divak nezaspi pri filme. Pet spuntov vsak nedam, film trochu trpi rezisersky. nepojdem do filmovej teorie ani nebudem pouzivat odborne terminy a rozhodne tu nebude humor. Humor je vec vazna, to len na okraj. U Paniciek su ale mimoriadne kvalitne dialogy, kde obycajne rozhodne prevladaju - sprvu sa zda ze "o nic nejde" - ale ak odejova linia pozvolne kludne ide dalej, divak sa dozvie, ze pedsa tu len o nieco ide, a o hodne - film ma slusnu hororovu atmosferu, ktora je krasne budovana krok po kroku. Bryan Forbes totiz sa vobec nevenuje humoru, a to je setsakra dobre, realita sa miesi s fikciou a postupne narastajucou hororovou atmosferou -predsa len film figuruje v zanri horror/fryler, takze toho sa treba drzat. Hudba nic moc, akurat rozhovory na urovni, verzia 1975 je daleko, daleko lepsia nez ta komedia z roku 2004. Kazdopadne Katherine Ross /Butch Cassidy a Sundance Kid, Tajemna Zare nad Pacifikem/ bol vyborna, ale sama na to nemala sancu. Paula Prentiss nic moc, a zvysok hercov som ani poriadne nepoznal. 89 % ()
Sci-fi horrorový román "Stepfordské paničky", ktorý v roku 1972 napísal spisovateľ Ira Levin, som doposiaľ bohužiaľ nemal možnosť čítať. Budem si ho musieť niekde zohnať. No videl som jeho zmodernizovanú feministickú filmovú verziu z roku 2004, ktorú natočil Frank Oz. Ohodnotil som ju slabšími troma hviezdičkami. Teraz som si pozrel aj prvú filmovú adaptáciu z roku 1975, ktorú má na svedomí Bryan Forbes. Tá sa mi páčila o poznanie viac a preto jej dám štyri hviezdy. **** ()
Výsledný dojem z filmu veľmi utrpel veľké straty hneď v úvode, v ktorom sa nie a nie naštartovať do lepšieho tempa, v ktorom by držal diváka vo vyššom leveli záujmu. Dej je kvalitou poriadne rozsekaný a jednotlivé časti (hlavne v prvej hodinke) filmu kulminujú ako na sinusoide. Našťastie sa potom dej zosúladí a tvorcovia konečne nájdu správnu vlnovú dĺžku, na ktorej sa k slovu hlási thrillerová zápletka a všetko zrazu naberá iný spád. K záveru filmu exponenciálne rastie napätie a originalita a naopak, podobu klesajúcej funkcie majú premenné - klišé, nuda a nespokojnosť. Takže nakoniec spokojnosť. 75%. ()
Nejstrašidelnější film, jaký jsem kdy viděla. Co jsou mimozemské invaze, oživlé mrtvoly či krvesajní aristokraté oproti přeměně inteligentní a osobité ženy v prsatou hospodyňku mající naprogramovaný jen základní slovník? Krom toho jsou ve filmu použity klasické hororové atributy: noc, bouřka, viktoriánský dům, šílený vědec, atd. Zprvu je vše zdánlivé normální, ale s tím, jak si hrdinka postupně uvědomuje nesrovnalosti, sílí pocit absurdity. Také se začne rýsovat zřetelná hranice mezi Stepfordem a normálním světem. Stepford je jiný svět, stává se pastí, ze které není úniku. Všechny výpadovky uzavřeli, jak řekl strážník. Nakonec ale nebylo třeba hrdinku zadržovat na silnici, protože smyčka, která ji držela na místě, byla v ní samé. A ONI to věděli… Na film se můžeme dívat také jako parodii hororových snímků, ale především je to alegorická kritika tehdejší americké společnosti využívající prvků hororu a scifi. ()
Reklama