Muž z ocele

Supermanský mýtus optikou toho křesťanského, přičemž snahu o ozvláštňování hlavního hrdiny dalece přesahují ozvláštnění vedlejších postav - a naopak žel poněkud shazuje trikově opulentní dvojité finále. Více na Douglasových poznámkách. (22.06.2013)

Kal-el se v regulérním restartu pro nové tisíciletí vydal po správné cestě (destrukce!) vyvážené mezi realistickým přístupem a rozmáchlou fantasy podívanou. Hrdina je rozervaným cizincem v zemi, která pro něj nemá pochopení (Cavill je pěkně mimozemský, místy lehce nafoukaný, místy naivní) a flashbacky hutně vrství rozpolcený charakter, který se snaží směrovat táta Kent (vynikající Kevin Costner) - je škoda že těch momentů není více a narativní struktura není přímočará, ale je po modernu rozházená skrze celý snímek. Snyder tím však vyváženě dávkuje emocionální formování hrdiny s akční rovinou a v závěru rozpoutá rozmáchlé inferno, kde Metropolis (a nejspíš i kus Indie) lehne popelem. Silné dialogy (ty se bez nějákého toho patosu neobejdou), které nejsou jen připitomělým vtipkováním, které známe z původních reimaginací létajícího pláštěnkáře, ale uvažováním o směrování národů, jejich domýšlivosti a v závěru i houposti, která vede k zániku civilizace. Úvodní dvacetiminutovka na Kryptonu je jak z Avataru a lehce načrtnuté vládní rozepře jsou poutavější než celé pátrání Clarka po svém původu. Zod s hnusným ksichtem Michaela Shannona má hloubku a není vysloveně zlý, jen dělá vše co je nezbytné a i Superman to chápe. O to je finále více zdrcující. Dva krajané zápasí o šanci pro podřadnou rasu (nás) a jediné co je rozděluje je drobná odlišnost v postoji k problému. Verbání neshody mezi Zodem a Jor-elem jsou pěkně vygradované a osudové jako vlastně všechno ve filmu (ano je to na úkor humoru a nadsázky, ale vůbec to není na škodu). Na škodu je ale občas zbytečně "realistická" kamera, která ostří, přeskakuje a třese se. Ten přístup mám někdy hodně rád, ale tady bych se rád zastavil a vychutnal si záběr na padající loď aniž bych složitě hledal, kde ta loď sakra na plátně je, protože je snímaná hodně z daleka. Bitky, kde se bortí budovy a ničí nestihnou omrzet a invence v mlácení tu je (jako v Matrixu lítáme až v úplném finále). Hanzova hudba je diametrálně odlišná od Williamsovy a výborně sedí k duchu snímku. Není to sice taková řacha jakou nám slibovali z trailerů, ale pořád jde o parádní nový přístup, který má pro takovou postavu smysl a opravdu těším na pokračování. (20.06.2013)

Novej Superman je tak epickej, že když někdo spadne do moře, tak tam plavou obří kosatky, když se letí do vesmíru, tak se naráží do Hubbleova teleskopu, když bojujou tři postavy v Kansasu, tak udělají z Kansasu díru v pravym slova smyslu a když se dávkujou emoce, tak je to taková darda, že Henrymu Cavillovi vzplanou i chlupy na hrudi. Jo, je to super. (A má to vlastně strašně nedostatků, v čele s roztříštěností první hodiny, nepodlehnout takovýmu kolosu ale dost dobře nejde, při akčních scénách mi čelist regulérně padala hluboko pod IMAXovské plátno, tady se nechytaj ani Avengers) 90% (13.06.2013)

Nová generace má právo na nový začátek, a tak polobožský sirotek znovu poprvé sestupuje k nám pozemšťanům. Jsem sice rád, že se mu to povedlo způsobem, který Kal-Elovi dělá jen a pouze čest, ale jako příznivec naivnějších a lidštějších dobrodružství ocelového pláštěnkáře jsem doufal v něco ještě trochu odlišnějšího. Obdivuji sice Snydera za to, že si troufnul zpřeházet chronologii svatého originu, ale technických hrátek nebo zničených bloků na mě bylo zkrátka moc. Superman pro mě byl vždy jiný právě tím, že si svoji až bolestivou nadřazenost moc dobře uvědomuje a nebojuje destruktivním způsobem, který superhrdinské filmy nabízí. Jejich způsoby můžu sledovat od rána do večera, ale spasitel s eskem na hrudi přece ze zásady létá o třídu výš. Na podobné výtky nechává částečně zapomenout dokonalé herecké obsazení v čele s fascinujícím Russelem Crowem, který z Jor-Ela dělá div ne hlavní postavu, a také ony cituplné vsuvky, které ostatním divákům mohly přivodit menší či větší kopřivku. Jenže když scénář brnká na lidskost ústředního hrdiny, jsem právě já téměř okamžitě naměkko. Onen odchod z kina byl tak nakonec rozporuplně spokojený. Vzhledem k ďábelskému tempu druhé poloviny se nemůžu zbavit pocitu, že jsem se svezl spíše v rychlíku než v plnohodnotném restartu, ovšem těch atrakcí, které v něm na mě čekaly, bylo překvapivě dost. Tak leť klidně dál, Clarku. Snad doletíš dostatečně daleko, aby vzpomínky nezačaly hořknout. (01.02.2014)

Praotec všech komiksových hrdinů se vrátil opět na stříbrná plátna a to jsem si samozřejmě nemohl nechat ujít. Je skoro neuvěřitelné, že si to za těch 35 let v rámci 5ti (oficiálních) celovečerních filmů velký Kal-El rozdal na férovku pouze se dvěma protivníky: Lexem Luthorem a generálem Zodem (toho týpka s nehtama nepočítaje), a i tentokrát se Muž z oceli střetl právě s generálem Zodem. Co se celkového pojetí týče, tak se Snyder snažil co nejvíce připodobnit Supermana (a nebo také co nejvíce odlišit hlavně od Singera) Nolanovu TEMNÉMU rytíři, což dává smysl, když je Nolan oficiálně producentem i tohodle filmu. Snyder tak přináší, v rámci možností, realistického Supermana s nejrůznějšími slabinami a důrazem na jeho origin. Jelikož se jedná již o druhý start, vychází Goyer z éry osmdesátkových komiksů, což krásně rozepsal v podrobném článku IMF. Hrdina tedy není všemocný a má své limity, co se síly týče. Zod a jeho parta je tedy pro něj vynikající soupeř, protože všichni Kryptoňané mají na Zemi téměř totožné schopnosti, jde jen o to, jak je využít. Nyní už k akční stránce. Zkráceně řečeno se jedná o nejepičtější film minimálně tohoto roku. Vizuální efekty jsou na tak skvělé úrovni, že jsem si je vychutnával, jak nejlépe jsem mohl. S tím jsem však měl trošku problém. Jelikož je Superman rychlej jak blesk, tak i samotné honičky a pěstní souboje jsou jen těžko postřehnutelné a nedá se je zkrátka a dobře moc vychutnávat. Zde mi možná skvěle posloužila technologie 48 FPS, což by se tím pádem ještě zrychlilo, ovšem po zkušenosti s Hobbitem byly akční scény přehlednější. Přes toto všechno mi na filmu stále něco chybělo a opravdu nedokážu přesně říci co. Ačkoli Nolanův noir styl zbožňuji, Snyder zkrátka asi není až tak pilný řemeslník. Nyní však nemluvím o akčních scénách, ale čistě o příběhu a jeho rozložení ve filmu, netvrdím však, že odvedl Goyer špatnou práci. Prostě mi to napoprvé tak nesedlo... EDIT : Bylo potřeba vidět film, kvůli objektivnímu hodnocení, ještě jednou. Tu jednu hvězdičku tomu přidám, protože takové akční scény jsem v žádným jiným filmu neviděl. Stále si však stojím za tím, Snyder zatím nedosáhl kvalit Nolana, ale už má blízko, a ne že by se o to nesnažil. Nový Superman je stejně noir jako trilogie Temného rytíře. 90%...[24.06.2013_Cinestar_Černý most] (24.06.2013)