Muž z ocele

Novozákonním interpretacím byl otevřen již Donnerův film, nepřekvapuje tudíž, že Snyder využil poskytnutých financí a svého Supermana bez okolků pojal jako novodobý biblický epos. Apokalyptické finále, vzbuzující pocit, že se střetly dvě ideologie a dochází k destrukci celého světa, představuje jen nevyhnutelnou spektakulární tečkou za epickým příběhem, sledujícím postupně zrod Kal-Ela, Clarka Kenta a Supermana. Druhé dva vyprávěcí celky jsou promyšleně „rozbité“ četnými flashbacky (podobně jako celí Watchmen), které ozřejmováním nových skutečností a prohlubováním charakterů udržují naší pozornost (minimálně kvůli základní časoprostorové orientaci si musíme připomínat, odkud jsme do minulosti odskočili). Flashbacky kromě rytmizace vyprávění zároveň pomáhají vytěžit příběhový potenciál vedlejších postav, které také díky srozumitelným paralelám (Lois nemůže napsat pravdu o Supermanovi – Superman se nemůže chlubit svými schopnostmi) nejsou zcela zastíněné hlavním hrdinou. Nejvýraznějšího posunu se dočkala Lois Lane, jež představuje nejenom v rámci komiksových adaptací neobyčejně silnou ženskou hrdinku. V nejméně okázale (a pro mne i nejlepší) akční scéně filmu se sice nechává vést muže (nebo hlasem božím?), ale jinak rozhodně jenom tupě nečeká, co se jí přihodí a kdo ji zachrání a díky tomu, co ví, je její přítomnost dokonce podmínkou vítězství dobra nad zlem. Muž z oceli neříká mnoho nového (jistého rozpracování se dočkala pouze myšlenka Kryptonu, mimochodem gigerovsky nedesignovaného, jako „ideální“ platónské společnosti, kterou Superman coby „an American hero“ nakonec příznačně zavrhne ve prospěch americké demokracie), ale staré informace alespoň přeskupuje a distribuuje neotřelým způsobem. Podobně jako Batman začíná, podobně jako Skyfall, také Muž z oceli se vrací ke kořenům jednoho hrdinského mýtu, který se zároveň snaží – v možnostech žánru – konfrontovat s realitou. To se kromě pseudo-realistického indie stylu režie projevuje zejména ztrátou lehkosti předchozích filmů. Jistě, Superman je pořád borec, který umí létat a uzvedne školní autobus, ale nově při tom musí zatnout všechny svaly, zaskřípat zuby a pořádně se zpotit. Cavillův křečovitý výraz při náročných fyzických úkonech není nechtěně směšný díky tomu, že se filmu ona antická tragičnost skutečně dá věřit. Zásluhou hercům, kteří v něm hrají, zásluhou emocí, které vzbuzuje, zejména ale zásluhou patosu, za který se nestydí. Pro mne zatím blockbusterový vrchol letošního roku, skvěle svou upřímnou vážností vyvažující blbnutí Iron Mana a nerdů ze Star Treku. 85% Zajímavé komentáře: Arbiter, xxmartinxx, Lavran, ScarPoul, MrPierc (24.06.2013)

Kal-el se v regulérním restartu pro nové tisíciletí vydal po správné cestě (destrukce!) vyvážené mezi realistickým přístupem a rozmáchlou fantasy podívanou. Hrdina je rozervaným cizincem v zemi, která pro něj nemá pochopení (Cavill je pěkně mimozemský, místy lehce nafoukaný, místy naivní) a flashbacky hutně vrství rozpolcený charakter, který se snaží směrovat táta Kent (vynikající Kevin Costner) - je škoda že těch momentů není více a narativní struktura není přímočará, ale je po modernu rozházená skrze celý snímek. Snyder tím však vyváženě dávkuje emocionální formování hrdiny s akční rovinou a v závěru rozpoutá rozmáchlé inferno, kde Metropolis (a nejspíš i kus Indie) lehne popelem. Silné dialogy (ty se bez nějákého toho patosu neobejdou), které nejsou jen připitomělým vtipkováním, které známe z původních reimaginací létajícího pláštěnkáře, ale uvažováním o směrování národů, jejich domýšlivosti a v závěru i houposti, která vede k zániku civilizace. Úvodní dvacetiminutovka na Kryptonu je jak z Avataru a lehce načrtnuté vládní rozepře jsou poutavější než celé pátrání Clarka po svém původu. Zod s hnusným ksichtem Michaela Shannona má hloubku a není vysloveně zlý, jen dělá vše co je nezbytné a i Superman to chápe. O to je finále více zdrcující. Dva krajané zápasí o šanci pro podřadnou rasu (nás) a jediné co je rozděluje je drobná odlišnost v postoji k problému. Verbání neshody mezi Zodem a Jor-elem jsou pěkně vygradované a osudové jako vlastně všechno ve filmu (ano je to na úkor humoru a nadsázky, ale vůbec to není na škodu). Na škodu je ale občas zbytečně "realistická" kamera, která ostří, přeskakuje a třese se. Ten přístup mám někdy hodně rád, ale tady bych se rád zastavil a vychutnal si záběr na padající loď aniž bych složitě hledal, kde ta loď sakra na plátně je, protože je snímaná hodně z daleka. Bitky, kde se bortí budovy a ničí nestihnou omrzet a invence v mlácení tu je (jako v Matrixu lítáme až v úplném finále). Hanzova hudba je diametrálně odlišná od Williamsovy a výborně sedí k duchu snímku. Není to sice taková řacha jakou nám slibovali z trailerů, ale pořád jde o parádní nový přístup, který má pro takovou postavu smysl a opravdu těším na pokračování. (20.06.2013)

Singerova Supermana si velice vážím pro jeho vtip, nadsázku a mnohost opojných intertextových odkazů a přeci až Snyderův Muž z oceli, v souladu s názvem patřičně chladný a daleko nepoddajnější snímek, splnil všechno to, co jsem od filmových verzí komiksové legendy kdy doufal dostat. už při mém prvním setkání s největším ze superhrdinů v raném dětství během sledování supermanovských filmů Richarda Donnera ze sedmdesátých let jsem doufal, že jednou zhlédnu film přesně jako je Muž z oceli: trikově nesmírně vyspělý blockbuster, který plně využije technologické vyspělosti současné kinematografie k rozpoutání nanejvýš epické a tím pádem nanejvýš slastné podívané, akční podívané, která plně zužitkuje nadpozemské schopnosti hrdiny i padouchů z Kryptonu, a která poskytne co nejširší pohled na civilizaci a kulturu tohoto fiktivního mimozemského světa, kamerově pokrokový film, který jako kdyby dal divákům v kině okusit, jaký je to pocit létat mezi výškovými budovami spolu s filmovými hrdiny a zloduchy. Zack Snyder toto vše dodává a zároveň se ničím neodchyluje od mé osobní představy o postavě Supermana. tím míním jak zevnějšek - vynikající herecké obsazení protagonisty a upgradovaný design kostýmu, tak nitro - na poměry "pouhého" letního bijáku překvapivě hlubokou psychologizaci. vlastně dodal ještě víc - charismatickou a všem stereotypům vzdorující herečku do role Lois Lane a neméně šťastnou ruku při výběru představitelů Supermanova biologického i adoptivního otce. i při méně snivém, ale spíše intelektuálně vedeném zohlednění lze nacházet velmi uspokojivé přesahy. nevidět to, nevěřil bych, že kdy nějaký film a tím spíše podle mnohých diváků a priori povrchní blockbuster zkombinuje rovinu explicitních významů vykreslujících postavu Supermana v náboženském kontextu coby novou inkarnaci Krista, či přinejmenším jeho mimořádné schopnosti jakožto dar od Boha, s rovinou implicitních queer konotací, kdy je šikanovaný mladík nucen skrývat svou jinakost před okolím z obav z perzekuce a ostrakizace. takovou perspektivu bych čekal spíše u toho Singera. a už jsem opět u něj. navzdory všem neoddiskutovatelným kvalitám Snyderovy verze se totiž nemohu ubránit nostalgickému vzpomínání na tu Singerovu. snad za to může Snyderův příliš vážný a upjatý přístup, který tolik kontrastuje se Singerovým nadšeným fanouškovstvím. snad. netroufám si soudit. je to jen takový mlhavý pocit. (27.11.2013)

První komiksový film za poslední roky, který jsem dokoukal a nebyl znechucen jeho infantilní debilitou. Takhle nějak si představuju prvoplánový film pro nerdy a děti, který by mohl oslovit i širší (vyspělejší) veřejnost. Přesto můj přirozený sarkasmus vítězil a já shazoval toho naleštěnýho panáka v teplém kostýmu po celou stopáž, nedalo se to, přiznávám. Klasické minely jako: Supergay blije krev z atmosféry Krypltonu, ale na orbitě Země si lítá jak vlašťovka, jsem ignoroval, dokonce i fakt, že bezvýznamná novinářka pomalu pilotovala vojenské letadlo na nejdůležitější misi v historii lidstva. Že se ale do filmu prosadí i podprahová nota americké křesťanské ligy.... "Evoluce vždy zvítězí, my jsme evoluce!", hláška, která by za normálních okolností platila, ale co dělá ve filmu pronášena největšími zloduchy, kteří chtějí zničit Zemi, všechny lidi a kteří budou logicky na konci filmu poraženi - asi Adamem a Evou, no, snad jsem to jen špatně pochopil. Cavill se na roli hodí a rozhodně to byl nejlepší Supergay, kterého jsem viděl, přesto je ho škoda na tak infantilní role pro hrstku nerdů milující vše, co má teplý naleštěný kostým s písmenem na hrudi. Prosím bez pokračování...55% (20.11.2013)

NODOPRDELE. Jak úžasný, že zrovna Snyder dostal na starost moji neoblíbenou komiksovou postavičku, tj. toho "největšího superhrdinu všech dob". Prcat recenze a procenta, ať co si kdo kde co chce říká, pro mě z toho vylezl naprosto dokonalý gradující těžkotonážní blockbuster - tak jednoduchý, přitom epický do té míry, že si pořád ještě přijdu bez dechu, s otevřenou hubou, přibitej do sedačky pod plátnem, zdrcen tou nelítostnou kombinací velikosti, nadlidské brutální síly a rychlosti, padajících mrakodrapů, zoomů, totální destrukce... Snyder byl vždycky audiovizuální génius, co uměl kápnout na tu správnou hloubku, a tentokrát naštěstí nedoplatil na plochou a úplně cheesy story. Dokázal si tu prosadit výborný obsazení (Shannon!), vzít všechen svůj dosavadní skill, prvky všech možných žánrů včetně komedie, romance a hororu, a dát dohromady toto: nejlepší (a opět "alternative") komiksový velkofilm od -ano- 4 roky starých WATCHMEN. Dojmů bych měl další tunu, stejně tak oblíbených kasovních trháků posledních let, co bych ve srovnání s tímhle roztrhal, ale nechci to dál natahovat. Top 2013, hetero Superman je na světě, here we go... (14.06.2013)