Muž z ocele

// Distribútor: Warner Bros. // Počet premietajúcich kín v USA: 4,207 // Otvárací Víkend v USA: $116,619,362 // Konečne sa našiel režisér, ktorý dal slovu "EPICKÉ" ten pravý význam. Obrovský obdiv pre Pána Snydera. O takto naloženej sci-fi akčnej paráde som dlho dlho sníval a po všetkých tých dlhých rokoch som ju konečne dostal. Man of Steel sa u mňa dostal na samotný vrchol žánru sci-fi.... 100% (04.09.2013)

„People are afraid of what they don´t understand.“ Syn boha Jor-Ela, novodobý Kal-Kristus na solární pohon. Kdyby jste to nevěděli, tak to „S“ na prsou znamená v tomhle křesťansky hozeném mýtu Spasitel.. Od Snydera přemýšlivě namíchaný koktejl epiky, monumentálnosti a ocelového chladu. Potěšily drobnosti jako „vetřelčí“ kostýmy Zodovy sebranky, hledání kořenů společenského vyděděnce ala Wolverine či svérázné postavení tahače na špalky. Mimochodem, poznali jste jeho řidiče? Nick Slaughter už jej asi propustil.. I bezbradý Cavill bojuje s nelehkou úlohou statečně, ale kdo by nakonec čekal, že Kryptonitem této těžké blockbusterové váhy bude akce - nekonečná digi řež matrixových chapadel, betonové sutě a neřízených demolic (včetně té příběhu). Chápu to naladění na skutečně seriózní notu osudovosti, ale v rámci osvěžení jsem postrádal někoho s IQ 200, či někoho o stejné hmotnosti a opovážlivé touze zbudovat Otisburg. Přesto nemohu nad Snyderovým Supermanem zlomit hůl jako nad tím od Singera. Něco v něm totiž je a já snad časem přijdu na to, co.. (27.06.2013)

Když hrdinové umírají při záchraně svých čtyřnohých mazlíčků, není něco v pořádku. Man of Steel mohl být tak strašně dobrý film, kdyby si Snyder/Goyer víc pohrál s motivem otcovství a vykašlal se na všechny ty transformující se organické struktury a genetické blafy, které mě štvaly už u Promethea! Damon Lindelof je mrtev, ať žije David S. Goyer. (26.06.2013)

Supermanský mýtus optikou toho křesťanského, přičemž snahu o ozvláštňování hlavního hrdiny dalece přesahují ozvláštnění vedlejších postav - a naopak žel poněkud shazuje trikově opulentní dvojité finále. Více na Douglasových poznámkách. (22.06.2013)

Singerova Supermana si velice vážím pro jeho vtip, nadsázku a mnohost opojných intertextových odkazů a přeci až Snyderův Muž z oceli, v souladu s názvem patřičně chladný a daleko nepoddajnější snímek, splnil všechno to, co jsem od filmových verzí komiksové legendy kdy doufal dostat. už při mém prvním setkání s největším ze superhrdinů v raném dětství během sledování supermanovských filmů Richarda Donnera ze sedmdesátých let jsem doufal, že jednou zhlédnu film přesně jako je Muž z oceli: trikově nesmírně vyspělý blockbuster, který plně využije technologické vyspělosti současné kinematografie k rozpoutání nanejvýš epické a tím pádem nanejvýš slastné podívané, akční podívané, která plně zužitkuje nadpozemské schopnosti hrdiny i padouchů z Kryptonu, a která poskytne co nejširší pohled na civilizaci a kulturu tohoto fiktivního mimozemského světa, kamerově pokrokový film, který jako kdyby dal divákům v kině okusit, jaký je to pocit létat mezi výškovými budovami spolu s filmovými hrdiny a zloduchy. Zack Snyder toto vše dodává a zároveň se ničím neodchyluje od mé osobní představy o postavě Supermana. tím míním jak zevnějšek - vynikající herecké obsazení protagonisty a upgradovaný design kostýmu, tak nitro - na poměry "pouhého" letního bijáku překvapivě hlubokou psychologizaci. vlastně dodal ještě víc - charismatickou a všem stereotypům vzdorující herečku do role Lois Lane a neméně šťastnou ruku při výběru představitelů Supermanova biologického i adoptivního otce. i při méně snivém, ale spíše intelektuálně vedeném zohlednění lze nacházet velmi uspokojivé přesahy. nevidět to, nevěřil bych, že kdy nějaký film a tím spíše podle mnohých diváků a priori povrchní blockbuster zkombinuje rovinu explicitních významů vykreslujících postavu Supermana v náboženském kontextu coby novou inkarnaci Krista, či přinejmenším jeho mimořádné schopnosti jakožto dar od Boha, s rovinou implicitních queer konotací, kdy je šikanovaný mladík nucen skrývat svou jinakost před okolím z obav z perzekuce a ostrakizace. takovou perspektivu bych čekal spíše u toho Singera. a už jsem opět u něj. navzdory všem neoddiskutovatelným kvalitám Snyderovy verze se totiž nemohu ubránit nostalgickému vzpomínání na tu Singerovu. snad za to může Snyderův příliš vážný a upjatý přístup, který tolik kontrastuje se Singerovým nadšeným fanouškovstvím. snad. netroufám si soudit. je to jen takový mlhavý pocit. (27.11.2013)