Muž z ocele

Zod a jeho vzbúrenci mohli na kosť ohlodaný Krypton zachrániť. Ale zákony sú nad rozum. Krypton bol obetovaný za jedno dieťa, vzbúrenci potrestaní. Kým u diváka stihne vzplanúť myšlienka, že takto onedlho skončí aj Zem, myseľ mu zahltí hromada superefektov za 200 miliónov, moralizovania a oslavovania technologickej civilizácie; dozvieme sa, že Kryptončania, tá šikovná a prosperujúca rasa kolonizujúca iné planéty, nevyhynula pre svoj parazitizmus, ale pre zavedenie kontroly populácie! Genesis – posolstvo filmu je zrejmé, a ja s ním nesúhlasím. Asi od 50 minúty sa začali rozvíjať vzťahy medzi postavami a to ma vtiahlo do deja. Padajúce mrakodrapy a horiace autá boli brilantné. Druhú šancu nemá nikto. (24.07.2013)

Moderní velkofilm. Je zde krásně vidět spolupráce dvou nejtalentovanějších režisérů mladé generace (tedy cca čtyřicátníci) a to i přesto, že Nolan je zde jako spoluproducent a Snyder jako režisér. Komorní scény, velkolepé, chytře spontánně laděné dialogy, slovní obraty, propojení hudebního podkresu - Nolan. Vizuální atraktivita, výprava, estetika (naprostá odvázanost a svoboda) - Snyder. Dle mého názoru dokonale funkční. Opět vidím kopírování Dne Nezávislosti a Matrixu, ale tyto snímky byly natolik revoluční, že se tomu zřejmě do budoucna vyhnout nedá. Hudební motiv je kulervoucí, hlavního hrdinu chcete vidět na plátně zas a znova a po technické stránce se jedná o totální audiovizuální inferno. Mimochodem takový level destrukce jsem snad v žádném filmu ještě neviděl. Scény z Kryptonu formálně dokonalé a esteticky nadčasové. Herecky moc nemám co vytknout, protože všechno zastiňuje právě ona formální stránka a tah na bránu, kterou tenhle film má. Určitě ne dokonalý, ale v každém klíčovém aspektu vylaďěný tak akorát. (22.06.2013)

Novozákonním interpretacím byl otevřen již Donnerův film, nepřekvapuje tudíž, že Snyder využil poskytnutých financí a svého Supermana bez okolků pojal jako novodobý biblický epos. Apokalyptické finále, vzbuzující pocit, že se střetly dvě ideologie a dochází k destrukci celého světa, představuje jen nevyhnutelnou spektakulární tečkou za epickým příběhem, sledujícím postupně zrod Kal-Ela, Clarka Kenta a Supermana. Druhé dva vyprávěcí celky jsou promyšleně „rozbité“ četnými flashbacky (podobně jako celí Watchmen), které ozřejmováním nových skutečností a prohlubováním charakterů udržují naší pozornost (minimálně kvůli základní časoprostorové orientaci si musíme připomínat, odkud jsme do minulosti odskočili). Flashbacky kromě rytmizace vyprávění zároveň pomáhají vytěžit příběhový potenciál vedlejších postav, které také díky srozumitelným paralelám (Lois nemůže napsat pravdu o Supermanovi – Superman se nemůže chlubit svými schopnostmi) nejsou zcela zastíněné hlavním hrdinou. Nejvýraznějšího posunu se dočkala Lois Lane, jež představuje nejenom v rámci komiksových adaptací neobyčejně silnou ženskou hrdinku. V nejméně okázale (a pro mne i nejlepší) akční scéně filmu se sice nechává vést muže (nebo hlasem božím?), ale jinak rozhodně jenom tupě nečeká, co se jí přihodí a kdo ji zachrání a díky tomu, co ví, je její přítomnost dokonce podmínkou vítězství dobra nad zlem. Muž z oceli neříká mnoho nového (jistého rozpracování se dočkala pouze myšlenka Kryptonu, mimochodem gigerovsky nedesignovaného, jako „ideální“ platónské společnosti, kterou Superman coby „an American hero“ nakonec příznačně zavrhne ve prospěch americké demokracie), ale staré informace alespoň přeskupuje a distribuuje neotřelým způsobem. Podobně jako Batman začíná, podobně jako Skyfall, také Muž z oceli se vrací ke kořenům jednoho hrdinského mýtu, který se zároveň snaží – v možnostech žánru – konfrontovat s realitou. To se kromě pseudo-realistického indie stylu režie projevuje zejména ztrátou lehkosti předchozích filmů. Jistě, Superman je pořád borec, který umí létat a uzvedne školní autobus, ale nově při tom musí zatnout všechny svaly, zaskřípat zuby a pořádně se zpotit. Cavillův křečovitý výraz při náročných fyzických úkonech není nechtěně směšný díky tomu, že se filmu ona antická tragičnost skutečně dá věřit. Zásluhou hercům, kteří v něm hrají, zásluhou emocí, které vzbuzuje, zejména ale zásluhou patosu, za který se nestydí. Pro mne zatím blockbusterový vrchol letošního roku, skvěle svou upřímnou vážností vyvažující blbnutí Iron Mana a nerdů ze Star Treku. 85% Zajímavé komentáře: Arbiter, xxmartinxx, Lavran, ScarPoul, MrPierc (24.06.2013)

Man of Steel má objektivní chyby - mizerné triky v kontaktní akci, které se maskují poněkud chaotickým střihem, "digitální zoomovačky", které Snyder okoukal především od Camerona, jenže je používá příliš a střihá do nich, takže nevypadají dobře... A taky by to mohlo být o něco chytřejší, v posledních letech jsme několikrát viděli, že to jde. Jinak je to ale opulentní podívaná a Blockbuster s velkým B, který dokáže dojmout k slzám a vyrazit dech měřítkem. Akce je velkolepá a Michael Shanon jako záporák těžce válí. 4/5, ale TÁKHLE poctivý!! (20.06.2013)

Dvě věci se novému Muži z oceli upřít nedají. Že tempo vyprávění šlape a že se, tedy v rámci možností, snaží k téhle komiksové legendě přistupovat trošku jinak. Jenže v obou tech kladech jsou největší slabiny filmu. Skrze rychlý spád se člověk do téměř žádné z postav nevcítí (čestnou výjímkou je přirozeně Superman a pak jeho pozemští rodiče) a když má divák sledovat jakýsi prapodivný mix Star Treku a Wars, řekne si, logicky, jako já, že to není ten hrdina, kterého zná (ano, zřejmě jsem velice zatížen na ten zlidčující humor). Zastal bych se jen závěrečné bitky na všechny způsoby - tohle se vyskytovalo už dříve, tady je to jen zpracováno stylem počátku jednadvacátého století. A mesiášský motiv byl už v prvním filmu. A bez výhrad doporučit můžu jen epickou hudební složku. A vůbec - zklamání roku. Ať žije Bryan Singer! (11.07.2013)