Muž z ocele

Musím se přiznat, že Muž z oceli mi udělal vcelku radost. V době, kdy se restartuje kdejaká série, bych od tohoto filmu očekával cokoliv, ne ale poctivě zvládnutou filmařinu. I když ono je to ve výsledku logický, čím jiným by už taky měli zaujmout, než kvalitní kamerou, akcí, skvělými záběry. Jenže pořád je tam nějaké to ale. Tady ale vnímám v samotném příběhu, který občas sekal přes ruce. Henry Cavill je sice dobrej Superman, jenže si nemůžu pomoct, ten jeho přerod v Supermana trval sakra dlouho. Třeba i to, že poprvé vzlítne až v půlce filmu mě hrozně štvalo. Tvůrci plno věcí nevysvětlovali a prostě scénář natáhli tak, jak se jim hodil. Každopádně dobře, film jsem si ve výsledku užil, ale druhý díl nutně vyhledávat nebudu. Nic nemění na tom, že těhlech filmů je poslední dobou už moc. Zbytečně moc. (21.06.2014)

Zatímco avengerácké bijáky cílily na nerdy a vážní Batmani oslovovali široké publikum, které na komiksárny jinak nechodí, "Muž z oceli" představuje superhrdinský film, který zkouší jít cestou pro žánr zcela netypickou. Nový Superman je totiž pojatý jako chick flick. Vedle očekávaných záběrů, kde se fešácký hrdina promenuje nahoře bez, to naznačuje především vyprávění zaměřující se výhradně na vztahové motivy (rodina a kořeny hrdiny, ochranitelství, zodpovědnost a obětování se i vztah s Lois Lane začínající na bázi vzájemného respektu a přetvářející se do lásky). Příznačně samotná Lois Lane byla pojatá jako opravdu profesionální reportérka, takže tentokrát nemá podobu křehoučké krasavice čekající na záchranu, nýbrž coby aktivní a citově zaangažovaná postava představuje ideální identifikační figuru pro dnešní divačky. Cílení na ženské publikum pak definitivně stvrzuje zdejší podoba obvyklých blockbusterových záběrů, které mají cílovému publiku utvrdit adekvátnost jeho reakce vůči zobrazovanému dění. Zatímco v "Transformers" takto máme klučinu, který bitku velkých robotů nadšeně okomentuje výkřikem "Wow", v "Muži z oceli" příznačně najdeme řadu záběrů, kde Lois Lane a především vojanda Carrie Farris zasněně hledí na Supermana či přímo komentují jeho přitažlivost. V zásadě také vyprávění řazené nikoli chronologicky nýbrž tematicky a Snyderova estetika luxusních reklam, která každý záběr stylizuje tak, aby měl maximální emocionální dopad na diváky a aktivoval všechny jejich smysly, odpovídají zacílení na ženy, neboť komiksový příběh transformují do impresivní podívané útočící v prvé řadě na city. (29.06.2013)

Praotec všech komiksových hrdinů se vrátil opět na stříbrná plátna a to jsem si samozřejmě nemohl nechat ujít. Je skoro neuvěřitelné, že si to za těch 35 let v rámci 5ti (oficiálních) celovečerních filmů velký Kal-El rozdal na férovku pouze se dvěma protivníky: Lexem Luthorem a generálem Zodem (toho týpka s nehtama nepočítaje), a i tentokrát se Muž z oceli střetl právě s generálem Zodem. Co se celkového pojetí týče, tak se Snyder snažil co nejvíce připodobnit Supermana (a nebo také co nejvíce odlišit hlavně od Singera) Nolanovu TEMNÉMU rytíři, což dává smysl, když je Nolan oficiálně producentem i tohodle filmu. Snyder tak přináší, v rámci možností, realistického Supermana s nejrůznějšími slabinami a důrazem na jeho origin. Jelikož se jedná již o druhý start, vychází Goyer z éry osmdesátkových komiksů, což krásně rozepsal v podrobném článku IMF. Hrdina tedy není všemocný a má své limity, co se síly týče. Zod a jeho parta je tedy pro něj vynikající soupeř, protože všichni Kryptoňané mají na Zemi téměř totožné schopnosti, jde jen o to, jak je využít. Nyní už k akční stránce. Zkráceně řečeno se jedná o nejepičtější film minimálně tohoto roku. Vizuální efekty jsou na tak skvělé úrovni, že jsem si je vychutnával, jak nejlépe jsem mohl. S tím jsem však měl trošku problém. Jelikož je Superman rychlej jak blesk, tak i samotné honičky a pěstní souboje jsou jen těžko postřehnutelné a nedá se je zkrátka a dobře moc vychutnávat. Zde mi možná skvěle posloužila technologie 48 FPS, což by se tím pádem ještě zrychlilo, ovšem po zkušenosti s Hobbitem byly akční scény přehlednější. Přes toto všechno mi na filmu stále něco chybělo a opravdu nedokážu přesně říci co. Ačkoli Nolanův noir styl zbožňuji, Snyder zkrátka asi není až tak pilný řemeslník. Nyní však nemluvím o akčních scénách, ale čistě o příběhu a jeho rozložení ve filmu, netvrdím však, že odvedl Goyer špatnou práci. Prostě mi to napoprvé tak nesedlo... EDIT : Bylo potřeba vidět film, kvůli objektivnímu hodnocení, ještě jednou. Tu jednu hvězdičku tomu přidám, protože takové akční scény jsem v žádným jiným filmu neviděl. Stále si však stojím za tím, Snyder zatím nedosáhl kvalit Nolana, ale už má blízko, a ne že by se o to nesnažil. Nový Superman je stejně noir jako trilogie Temného rytíře. 90%...[24.06.2013_Cinestar_Černý most] (24.06.2013)

Man of Steel nejde ve stopách Whedonových Avengers ani Nolanových Batmanů. Jde svou vlastní cestou, jeho tón je od ostatních výraznějších komiksovek poslední doby zcela jiný. Slovy neumím vyjádřit, jak moc mi to sedlo. Film má neuvěřitelné tempo, spektakulární akční scény, přesné herce a vlastně i docela zajímavě odvyprávěný příběh. Zamrzela mě jediná věc - že netrvá zhruba ještě o hodinu déle. Dějové skoky by pak nebyly tak nahuštěné, čímž by sice trochu polevilo intergalaktické tempo, ale byl by čas dostat se postavám víc pod kůži. Každopádně Man of Steel je zatím bezkonkurenčně nejlepším letošním blockbusterem (o čemž svědčí i všeobecně rozporuplné příjetí - u nejvýjimečnějších děl nikdy neustříkávají všichni), s přehledem si dává třetího Iron Mana i druhý Star Trek ... a jestliže bych ještě dnes odpoledne přesvědčeně tvrdil, že "největší" film roku bude Pacific Rim, teď o tom už pochybuju. Na měřítko téhle >super< akce vás nic nepřipraví. Zack Snyder má můj obdiv a tímto se stává pravděpodobně nejlepším žijícím akčním režisérem. 10/10 a už dlouho předlouho jsem z kina neodcházel takhle nadšený. PS: Hans Zimmer svým soundtrackem zase jednou boduje. (18.06.2013)

Supergay dostal nové pitkáče, výraz týraného dítěte a nepochopitelný, morální rozměr, kterým trápí diváka přes polovinu přemrštěné stopáže. Povýšit homix na psychologickou sondu do zmučené duše zmateného mimozemšťana může napadnout jen pseudokulturního pojídače horkých psů, který se snaží z vypatlaných omalovánek pro nezdatné čtenáře udělat viktoriánský román. Docela xmíchu. Samozřejmě nechybí megalomanské, superkůl bourání mrakodrapů, házení kamióny a jinými gigantickými předměty, které je ovšem v závěru už natolik otravné, že si jeden v pohodě stihne depilovat hrudní košíček, aby mu přes ty elasťáky s velkým "S" nelezly ven chlupy a mohl dělat seksy ramena na překvapivě odpudivou reportérku Blesku, aniž by o cokoliv přišel, když si ti Kryptoňané dávají neúměrně sáhodlouze přes držku. Výsledkem je akorát tak břichobol z eintopfového dortu Pejska s Kočičkou, do kterého kromě celého obsahu špajzky pomleli pár Transformerů a dochutili ho Kategorickým imperativem, jenž funguje jako dokonalé, popkulturní dávidlo. (10.07.2013)