Muž z ocele

Úvod na Kryptonu mi vyrazil dech a i dále bylo na co koukat. Superman dobrý, ale nejvíc na mě zapůsobil Russell Crowe. Vcelku komorní první půka byla fakt super a přeboostěné bitky na konci mi nevadily. Škoda že Clark nechodil na řecko-římské zápasy. Mohl dostat Zoda do kravaty mnohem dřív a ušetřit tak asi padesát mrakodrapů. Amy Adams mám jako herečku rád, ale na Lois se mi nehodila. (28.04.2015)

No, za sebe můžu říct, že jsem mile překvapen. Supermana jsem nikdy moc nemusel a Snyder mě dokázal totálně rozladit svým Sucker Punchem, který stál pěkně za houby. Ale jak to tak vidím, tak jak Snyder, tak Superman dostanou ještě šanci. Týpek v modrém trikotu s Skem, které vlastně ani není S celkem zaválel. Cavill byl pro mne zatím nejschůdnější a nejlepší volbou. Stejně jako podotkl Tom Hardy, souhlasím s tím, že Costner a Crowe, byly dobrými otci. První půlka filmu byla více psychologičtější, a druhá zase akčnější - typická rubačka. Celé to však bylo zabalené ve stylovém prostředí, a do toho hučela Zimmerova hudba. (07.08.2015)

Moderní velkofilm. Je zde krásně vidět spolupráce dvou nejtalentovanějších režisérů mladé generace (tedy cca čtyřicátníci) a to i přesto, že Nolan je zde jako spoluproducent a Snyder jako režisér. Komorní scény, velkolepé, chytře spontánně laděné dialogy, slovní obraty, propojení hudebního podkresu - Nolan. Vizuální atraktivita, výprava, estetika (naprostá odvázanost a svoboda) - Snyder. Dle mého názoru dokonale funkční. Opět vidím kopírování Dne Nezávislosti a Matrixu, ale tyto snímky byly natolik revoluční, že se tomu zřejmě do budoucna vyhnout nedá. Hudební motiv je kulervoucí, hlavního hrdinu chcete vidět na plátně zas a znova a po technické stránce se jedná o totální audiovizuální inferno. Mimochodem takový level destrukce jsem snad v žádném filmu ještě neviděl. Scény z Kryptonu formálně dokonalé a esteticky nadčasové. Herecky moc nemám co vytknout, protože všechno zastiňuje právě ona formální stránka a tah na bránu, kterou tenhle film má. Určitě ne dokonalý, ale v každém klíčovém aspektu vylaďěný tak akorát. (22.06.2013)

#1 DCEU. I po 75 letech nestárnoucí origin příběh o tom, jak se Clark Kent stal Supermanem. Bohužel nijak zvlášť nenavazující na aktuálně vydávané komiksy. The New 52 pracuje se sériemi Action Comics, Superman, Supergirl, Superboy, Power Girl, Justice League, Justice League of America, Adventures of Superman, Superman Unchained, novými sériemi pokračuje seriál Smallville a nově se připojí i Batman / Superman a Superman / Wonder Woman a to je jen tak pro začátek, co se dá aktuálně číst. Čili nejvíc jsem byla spokojená na Kryptonu, Michael Shannon je bůh (a hraje úplně stejně dobře jako v Boardwalk Empire). Důležité ale je, že Man of Steel jako film funguje mnohem líp, než Green Lantern. Snyderverse může začít. #čsfdprojekce (20.06.2013)

Nová generace má právo na nový začátek, a tak polobožský sirotek znovu poprvé sestupuje k nám pozemšťanům. Jsem sice rád, že se mu to povedlo způsobem, který Kal-Elovi dělá jen a pouze čest, ale jako příznivec naivnějších a lidštějších dobrodružství ocelového pláštěnkáře jsem doufal v něco ještě trochu odlišnějšího. Obdivuji sice Snydera za to, že si troufnul zpřeházet chronologii svatého originu, ale technických hrátek nebo zničených bloků na mě bylo zkrátka moc. Superman pro mě byl vždy jiný právě tím, že si svoji až bolestivou nadřazenost moc dobře uvědomuje a nebojuje destruktivním způsobem, který superhrdinské filmy nabízí. Jejich způsoby můžu sledovat od rána do večera, ale spasitel s eskem na hrudi přece ze zásady létá o třídu výš. Na podobné výtky nechává částečně zapomenout dokonalé herecké obsazení v čele s fascinujícím Russelem Crowem, který z Jor-Ela dělá div ne hlavní postavu, a také ony cituplné vsuvky, které ostatním divákům mohly přivodit menší či větší kopřivku. Jenže když scénář brnká na lidskost ústředního hrdiny, jsem právě já téměř okamžitě naměkko. Onen odchod z kina byl tak nakonec rozporuplně spokojený. Vzhledem k ďábelskému tempu druhé poloviny se nemůžu zbavit pocitu, že jsem se svezl spíše v rychlíku než v plnohodnotném restartu, ovšem těch atrakcí, které v něm na mě čekaly, bylo překvapivě dost. Tak leť klidně dál, Clarku. Snad doletíš dostatečně daleko, aby vzpomínky nezačaly hořknout. (01.02.2014)