Muž z ocele

Supermanský mýtus optikou toho křesťanského, přičemž snahu o ozvláštňování hlavního hrdiny dalece přesahují ozvláštnění vedlejších postav - a naopak žel poněkud shazuje trikově opulentní dvojité finále. Více na Douglasových poznámkách. (22.06.2013)

Megalomanský reboot snažící se pojmout mýtus Supermana od podlahy až po ten nejvyšší strop. Pokus o všeobsažnost a jednoduše příliš velké sousto však podkopává logické základy zhuštěné fabule. Téměř každá událost v sobě skrývá menší, či větší otazník, který není uspokojivě zodpovězen. Superman je tím znatelně okleštěn na třpytivou, popkornovou zábavu, která nemá šanci obstát v testu časem a hrdě se tyčit vedle chytrých blockbusterů, jako jsou filmy Nolana, či Abramsovy Star Treky. Opravdová promyšlenost se projeví pouze v působivém vykreslení motivace záporáka Zeda. Bohužel ptát se, proč mu jako trest smrti byla udělena naděje na život, zatímco sami soudci si ten luxus nedopřáli, se raději neodvažujme... Vizuálně je Muž z ocele nádherný opus, ale i tak jeho epickým soubojům chybí poslední schod napětí, neboť není vůbec jasné, jak může být Superman vlastně zraněn... PS: Výborný soundtrack! 7/10 (22.06.2013)

Supergay dostal nové pitkáče, výraz týraného dítěte a nepochopitelný, morální rozměr, kterým trápí diváka přes polovinu přemrštěné stopáže. Povýšit homix na psychologickou sondu do zmučené duše zmateného mimozemšťana může napadnout jen pseudokulturního pojídače horkých psů, který se snaží z vypatlaných omalovánek pro nezdatné čtenáře udělat viktoriánský román. Docela xmíchu. Samozřejmě nechybí megalomanské, superkůl bourání mrakodrapů, házení kamióny a jinými gigantickými předměty, které je ovšem v závěru už natolik otravné, že si jeden v pohodě stihne depilovat hrudní košíček, aby mu přes ty elasťáky s velkým "S" nelezly ven chlupy a mohl dělat seksy ramena na překvapivě odpudivou reportérku Blesku, aniž by o cokoliv přišel, když si ti Kryptoňané dávají neúměrně sáhodlouze přes držku. Výsledkem je akorát tak břichobol z eintopfového dortu Pejska s Kočičkou, do kterého kromě celého obsahu špajzky pomleli pár Transformerů a dochutili ho Kategorickým imperativem, jenž funguje jako dokonalé, popkulturní dávidlo. (10.07.2013)

Subjektivně: takhle otupělý jsem z kina odcházel naposledy po Sucker Punchi a to musím dodat, že Muž z oceli je výrazně lépe zrežírovaným filmem. Pokud si održím odstup od z mého pohledu čistě debilizující digitální smršti padajících mrakodrapů a vybuchujících molekul nicoty, pak musím vyzdvihnout následující: Goyerovu snahu propracovat kryptonskou linii i mytologii Supermana. Obrovský podíl na určité působivost filmu má Russell Crowe a Michael Shannon, jejichž postavy jsou rozhrané i rozepsané mnohem lépe než zbytek filmu (casting Shannona byl prozíravý). Podobné péče a propracovanosti se nedostalo postavě Clarka Kenta, kterou hraje Cavill se zádumčivostí modela, kterému ukradli všechny košile. Snaha posunout Supermana / Kenta do roviny jedné nerozlučné bytosti, uzavřeného a osamělého mimozemšťana se tříští na jeho výkonu i na tom, že na rozdíl od rebootu Batmana tu chybí vývoj postavy, nějaká patrná vnitřní přeměna / dilema. Muž z oceli a jeho flashbacky do dětství jsou čistě generické a co do obsahu / významu vlastně příliš nevybočují z donnerovské linie (jen postrádají nadsázku), Cavill se promračí rozbouřeným mořem a pajzly do nevyhnutelné situace, kdy jako Bůh překonává rychlost zvuku a s padouchy boří města. Duel se Zodem tvoří překvapivě velkou část filmu a pokud tuhle trikovou extravaganzu nekoupíte hned na začátku, doslova vás utluče lokomotivami a tunami železobetonu. Náznak nadhledu přichází pozdě a Supermanova vážnost je monotónně setrvalá, aniž by však působila jakkoli temně a problematicky. Jednoduše monolitický a produkčně dobře ošetřený blockbuster, se kterým jsem si užil jen minimum zábavy. (14.06.2013)

Když hrdinové umírají při záchraně svých čtyřnohých mazlíčků, není něco v pořádku. Man of Steel mohl být tak strašně dobrý film, kdyby si Snyder/Goyer víc pohrál s motivem otcovství a vykašlal se na všechny ty transformující se organické struktury a genetické blafy, které mě štvaly už u Promethea! Damon Lindelof je mrtev, ať žije David S. Goyer. (26.06.2013)