Muž z ocele

"Toto nepustím do tlače. Mohli to byť halucinácie." Spoilery. Vymakaný úvod do DC univerza, ktorému veľmi veľa (ak nie najviac) pomáhajú nie ani tak triky a akčné scény, ale herci. Costner s Croweom sú vynikajúci mentori a spôsob, akým tvorcovia vrátili do hry Supermanovho biologického otca, je nečakaný a krásny. Vôbec, scenár obsahuje kopec originálnych, osviežujúcich riešení a nápadov (prebúdzanie superschopností v škole, Clark putujúci po svete a hľadajúci sám seba a predovšetkým charizmatický Costner presvedčujúci Supermana - ! -, aby nepomáhal ľuďom a radšej ich nechal zomierať, inak by sa prevalila jeho pravá totožnosť a to by navždy zmenilo jeho život). Vydarila sa i Supermanova pozemská mama, titulný zloduch v podaní charizmatického Shannona a poteší Fishburne ako šéfredaktor. Každý, kto bude čakať niečo na spôsob zábavného J.J. Jamesona zo Spider-Manov, bude kruto sklamaný, ale mne sa práveže páčilo, že to poňal civilne. Záporne hodnotím Amy Adams, ktorá sa do úlohy Lois Lane nehodí a je nesympatická, miestami slabšiu úroveň CGI (horiaci Clark na vybuchujúcej ropnej plošine) a veľkolepé finále, ktoré je ale paradoxne zrejme až príliš veľkolepé; všetkých tých efektov a bitiek proste na vás už po dvoch hodinách bude veľa a nie aby ste sledovali ďalších 20 minút toho istého, len EŠTE mohutnejšieho. Mnohí v dobe premiéry kritizovali práve záver, kedy pri akčnej scéne ľahne popolom množstvo výškových budov a teda v nich umrú stovky, možno tisíce ľudí. Tvorcom treba uznať, ako rafinovane sa k tomu v nasledujúcom diele Batman vs. Superman postavili: urobili z toho hlavnú zápletku. "Svet je priveľký, mama." - "Tak ho zmenši." 2Kino Považan NMnV 2013 (14.11.2016)

„People are afraid of what they don´t understand.“ Syn boha Jor-Ela, novodobý Kal-Kristus na solární pohon. Kdyby jste to nevěděli, tak to „S“ na prsou znamená v tomhle křesťansky hozeném mýtu Spasitel.. Od Snydera přemýšlivě namíchaný koktejl epiky, monumentálnosti a ocelového chladu. Potěšily drobnosti jako „vetřelčí“ kostýmy Zodovy sebranky, hledání kořenů společenského vyděděnce ala Wolverine či svérázné postavení tahače na špalky. Mimochodem, poznali jste jeho řidiče? Nick Slaughter už jej asi propustil.. I bezbradý Cavill bojuje s nelehkou úlohou statečně, ale kdo by nakonec čekal, že Kryptonitem této těžké blockbusterové váhy bude akce - nekonečná digi řež matrixových chapadel, betonové sutě a neřízených demolic (včetně té příběhu). Chápu to naladění na skutečně seriózní notu osudovosti, ale v rámci osvěžení jsem postrádal někoho s IQ 200, či někoho o stejné hmotnosti a opovážlivé touze zbudovat Otisburg. Přesto nemohu nad Snyderovým Supermanem zlomit hůl jako nad tím od Singera. Něco v něm totiž je a já snad časem přijdu na to, co.. (27.06.2013)

No, za sebe můžu říct, že jsem mile překvapen. Supermana jsem nikdy moc nemusel a Snyder mě dokázal totálně rozladit svým Sucker Punchem, který stál pěkně za houby. Ale jak to tak vidím, tak jak Snyder, tak Superman dostanou ještě šanci. Týpek v modrém trikotu s Skem, které vlastně ani není S celkem zaválel. Cavill byl pro mne zatím nejschůdnější a nejlepší volbou. Stejně jako podotkl Tom Hardy, souhlasím s tím, že Costner a Crowe, byly dobrými otci. První půlka filmu byla více psychologičtější, a druhá zase akčnější - typická rubačka. Celé to však bylo zabalené ve stylovém prostředí, a do toho hučela Zimmerova hudba. (07.08.2015)

Na jedná straně velmi překvapivá možnost ekologického čtení (kryptoňané jako civilizace, která ztratila kontakt s přirozeností - a tím přivedla domovský svět, ale patrně i světy jiné, na pokraj totální záhuby) - na druhé takřka neúnosná míra všemožného product placementu a reklamní kampaň, cílící na první konzumní v měřítku dosud netušeném (spot pro McDonald's vede). Na jedné straně (v rámci supermanovského univerza) vcelku nepřekvapivá možnost čtení náboženského/novozákonního (Superman jako novodobý Kristus-Spasitel, resp. sluneční božstvo, čtoucí již v útlém věku Platóna a tak vůbec) - na straně druhé až bolestivý nedostatek mnoha základních křesťanských hodnot, skromností a rozvahou počínaje. Na jedné straně (v rámci soudobého hollywoodského blockbusteru) vcelku "ozvláštňující" parazitování na povrchních znacích amerického nezávislého filmu (ruční kamera, pseudo-16mm look, význam poetizujícího detailu, Michael Shannon, všeprostupující dojem smrtelné vážnosti, jako by se jednalo o sociální drama o rakovině prostaty...) - na straně druhé typicky mainstreamová telegrafičnost, s jakou jsou divákům předkládány jakékoli hlubší emoce a vnitřní konflikty, nemluvě o kolosálně otupující hlučnosti a přímočarosti, jaká se dnes pro Hollywood bohužel stala závaznou normou. A mohl bych pokračovat, protože podobnými nesouměřitelnostmi oplývá Snyderův "Muž z oceli" doslova jako mlékem a strdím. Je to dobře nebo špatně? Inu, každému podle jeho přirozenosti. Za sebe ovšem(že) dávám přednost Singerově romantizující vizi. (20.06.2013)

Supermanský mýtus optikou toho křesťanského, přičemž snahu o ozvláštňování hlavního hrdiny dalece přesahují ozvláštnění vedlejších postav - a naopak žel poněkud shazuje trikově opulentní dvojité finále. Více na Douglasových poznámkách. (22.06.2013)