Muž z ocele

Novozákonním interpretacím byl otevřen již Donnerův film, nepřekvapuje tudíž, že Snyder využil poskytnutých financí a svého Supermana bez okolků pojal jako novodobý biblický epos. Apokalyptické finále, vzbuzující pocit, že se střetly dvě ideologie a dochází k destrukci celého světa, představuje jen nevyhnutelnou spektakulární tečkou za epickým příběhem, sledujícím postupně zrod Kal-Ela, Clarka Kenta a Supermana. Druhé dva vyprávěcí celky jsou promyšleně „rozbité“ četnými flashbacky (podobně jako celí Watchmen), které ozřejmováním nových skutečností a prohlubováním charakterů udržují naší pozornost (minimálně kvůli základní časoprostorové orientaci si musíme připomínat, odkud jsme do minulosti odskočili). Flashbacky kromě rytmizace vyprávění zároveň pomáhají vytěžit příběhový potenciál vedlejších postav, které také díky srozumitelným paralelám (Lois nemůže napsat pravdu o Supermanovi – Superman se nemůže chlubit svými schopnostmi) nejsou zcela zastíněné hlavním hrdinou. Nejvýraznějšího posunu se dočkala Lois Lane, jež představuje nejenom v rámci komiksových adaptací neobyčejně silnou ženskou hrdinku. V nejméně okázale (a pro mne i nejlepší) akční scéně filmu se sice nechává vést muže (nebo hlasem božím?), ale jinak rozhodně jenom tupě nečeká, co se jí přihodí a kdo ji zachrání a díky tomu, co ví, je její přítomnost dokonce podmínkou vítězství dobra nad zlem. Muž z oceli neříká mnoho nového (jistého rozpracování se dočkala pouze myšlenka Kryptonu, mimochodem gigerovsky nedesignovaného, jako „ideální“ platónské společnosti, kterou Superman coby „an American hero“ nakonec příznačně zavrhne ve prospěch americké demokracie), ale staré informace alespoň přeskupuje a distribuuje neotřelým způsobem. Podobně jako Batman začíná, podobně jako Skyfall, také Muž z oceli se vrací ke kořenům jednoho hrdinského mýtu, který se zároveň snaží – v možnostech žánru – konfrontovat s realitou. To se kromě pseudo-realistického indie stylu režie projevuje zejména ztrátou lehkosti předchozích filmů. Jistě, Superman je pořád borec, který umí létat a uzvedne školní autobus, ale nově při tom musí zatnout všechny svaly, zaskřípat zuby a pořádně se zpotit. Cavillův křečovitý výraz při náročných fyzických úkonech není nechtěně směšný díky tomu, že se filmu ona antická tragičnost skutečně dá věřit. Zásluhou hercům, kteří v něm hrají, zásluhou emocí, které vzbuzuje, zejména ale zásluhou patosu, za který se nestydí. Pro mne zatím blockbusterový vrchol letošního roku, skvěle svou upřímnou vážností vyvažující blbnutí Iron Mana a nerdů ze Star Treku. 85% Zajímavé komentáře: Arbiter, xxmartinxx, Lavran, ScarPoul, MrPierc (24.06.2013)

Co na to říct - monumentální, monstrózní, ohromující efekty, ke kladům určitě patří, že to bylo dost temné a vážné a Lois nebyla ošklivá a hlavně nebyla hloupá, jako ve starých filmech (takže bych i dokázala pochopit, co na ní superman vidí) a také obleček nevypadal trapně. K záporům bych připočítala přestřelenou stopáž v úvodu na Kryptonu. (21.06.2013)

Hans Zimmer je bůh filmové melodie. Každá melodie pasuje do charakteru každé postavy, která je velkolepě vytvořena. Gigantické motivy vesmírných lodí, vizuálního majstrštyku jiné planety (včetně naší) je úkázkou vizuálního orgasmu. Před Zackem Snyderem se tvůrci žánrového Seance Fiction krčí v rohu! Steven Spielberg neochutnal popcorn v kině a diváci nemají čas na své telefony, ani popíjení Coca-Coly (ke konci snímku si všimnete, že se díváte s otevřenou pusou a budete naprosto dehydratovaní). První zhlédnutí MAN OF STEEL je velkolepý a nestíhám střebat všechny detaily, takže další zhlédnutí je jisté. Herecké obsazení na jedničku - Henry Cavill je výborný a ten nejlepší "S" ! A společně s Kevinem Costnerem jsem se ocitl jako pod filmovou optikou Clinta Eastwooda v Perfect World. IRON MAN, AVANGERS, FANTASTIC FOUR na mě působili tak nějak slabě, až MAN OF STEEL mě dostal v plném rozsahu. MAN OF STEEL patří na velké plátno, nebo na domácí repro soustavě Dolby S., která bude rozprášená ve velkém stylu. P.S. Na další Snyderův snímek Batman vs. Superman se nebezpečně těším! (20.10.2013)

NODOPRDELE. Jak úžasný, že zrovna Snyder dostal na starost moji neoblíbenou komiksovou postavičku, tj. toho "největšího superhrdinu všech dob". Prcat recenze a procenta, ať co si kdo kde co chce říká, pro mě z toho vylezl naprosto dokonalý gradující těžkotonážní blockbuster - tak jednoduchý, přitom epický do té míry, že si pořád ještě přijdu bez dechu, s otevřenou hubou, přibitej do sedačky pod plátnem, zdrcen tou nelítostnou kombinací velikosti, nadlidské brutální síly a rychlosti, padajících mrakodrapů, zoomů, totální destrukce... Snyder byl vždycky audiovizuální génius, co uměl kápnout na tu správnou hloubku, a tentokrát naštěstí nedoplatil na plochou a úplně cheesy story. Dokázal si tu prosadit výborný obsazení (Shannon!), vzít všechen svůj dosavadní skill, prvky všech možných žánrů včetně komedie, romance a hororu, a dát dohromady toto: nejlepší (a opět "alternative") komiksový velkofilm od -ano- 4 roky starých WATCHMEN. Dojmů bych měl další tunu, stejně tak oblíbených kasovních trháků posledních let, co bych ve srovnání s tímhle roztrhal, ale nechci to dál natahovat. Top 2013, hetero Superman je na světě, here we go... (14.06.2013)

Patřím sice mezi nejbystřejší lidi na světě a blízkém okolí, ale až dodnes mi nebylo divné, že si můj syn pohazuje s autobusem, očima porcuje mrakodrapy a občas se letí někam proletět v modré pláštěnce. Po zhlédnutí nového Supermana asi budu muset přehodnotit svůj postoj a zkusím z něj nenápadně vytáhnout nějaké nové informace o Kryptonu. Tento snímek mi totiž nepřinesl nějaké zvláštní novoty o týpkovi, který se již několik desítek let obzvlášť vychytrale maskuje dioptrickými brýlemi, ale zábavu jsem nepostrádal ani na chvíli a to digitální běsnění vypadalo velmi přitažlivě i na čtyřpalcovém monitoru přehrávače. Mít nějaký přebytečný nekřesťanský peníz, tak bych jeho vložení do pokladny kina tentokrát patrně nepokládal za neúčelně vynaložený prostředek. (18.11.2013)