Obsahy(1)
Původní partitura byla v žalostném stavu: noty nedbale znamenány, linky porušené, papír samá šmouha. Věnoval jsem rekonstrukci tu největší péči: šmouhy jsem vygumoval, linky podle pravítka obtáhl, bříška čtvrťových not začernil, k osminkám a šestnáctkám přidělal ocásky. Myslím, že dnešní podoba díla obstojí i před nejpřísnějšími měřítky. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (156)
"Rozmysli si, Jíro, rozmysli. Na své štěstí dobře pomysli. Ty v domečku máš svatý klid, můžeš chodit do hospody, karty mastit, pivo pít." Musím říct že jsem rád, že konečně vychází na DVD, protože operu Úspěchy českého inženýra v Indii jsem donedávna nikdy neviděl . Přestože patří spíš mezi ty slabší hry, na moc vtipnějších věcí stejně v půjčovně nenarazíte. "V chaloupky stínu dobře... dobře.... dobře.... dobře.... dobře.... dobře.... dobře.... dobře.... dobře.... dobře.... dobře.... dobře.... dobře.... dobře.... dobře.... dobře.... NÁÁÁMM!" ()
Představení, kterému asi nejvíce ubírají na kvalitě diváci, kteří hercům nikterak nepomáhají v hraničních a svízelných situacích... a naopak nechají neopomenutě "ležet" několik dobrých a trefných vtipů a narážek... ale abych vše neházel na diváky, musím uznat, že se Cimrman necítí v říši hudby zdaleka tak dobře jako na Severním pólu či při Vyšetřování ztráty třídní knihy, protože narozdíl od této hry, tam hluchá místa hledáte jen těžko :( ()
"Kolegové, smyčec není bicí nástroj." Jako skvělej matematik musím konstatovat, že statisticky vždycky musí být vždy někdo nejslabší. A nejslabší Cimrman je ten, kterej se pohybuje v říši hudby. Jenže to, že je nejslabší, neznamená, že je málo zábavnej nebo snad jen průměrně geniální. Tříjazyčná opera Úspěch českého inženýra v Indii mne zaujala zejména tím, jak zvučně znějí kuňkavý hlasy nezpěváků, kteří to mýmu neoblíbenýmu žánru zavařili opravdu solidně. Navíc jsem se dozvěděl, že G-ovce pocházejí z Bavor, jak se nepříliš úspěšně zkracuje anekdota a co to byla pověstná Cimrmanova Die Cirkulár Schule. Co chtít ve stínu chaloupky víc? ()
Spousta lidí považuje tuhle hru za nejslabší Cimrmanův počin, protože se při něm nejméně zasmějí. Mám otce, který se živí hraním klasické hudby a on ji naopak miluje. Já bych se bez jeho pomoci asi taky moc nezasmála, ale už vím, že tahle hra je ve skutečnosti prošpikovaná hudebními vtipy a narážkami až k prasknutí (stejně jako hry ostatní), akorát je nekaždý najde a pochopí. Jo a pokud někdy zaslechnete hudební motiv, který velmi dobře znáte, vězte, že to "autor" ukradl námět Cimrmanovi a nikdy ne naopak. ()
Jako zanícený cimrmanolog, schopný hodiny a hodiny vyprávět repliky ze všech her krom Českého nebe, se kterým jsem ještě žel neměl tu čest, snad ani nemohu jinak. Mohl bych pár her vyzdvihnout, avšak žádnou bych nedokázal označit za slabší či méně oblíbenou. Stejně ode mne každá dostane "kilo", tak co... 100% ()
Galéria (10)
Zaujímavosti (14)
- Původně se opera hrála z pásku a ne s živými muzikanty. Nakonec to však zaměnili. Miloň Čepelka o tomto řekl: „...ale pak jsme si řekli, že to je lepší s živou hudbou. Za prvé to vypadá líp a zadruhé když někdo v opeře udělá chybu, tak si s tím dirigent poradí, kdežto pásek ten jedu furt dál a celá opera může jít... rovnou do háje. Jediná možnost je začít znova od místa, kde ta chyba nastala“. (mnaucz)
- Ve hře se původně nacházela přednáška „Poezie pro mlynářské děti“, která byla vypuštěna z představení kvůli novým nápadům, které přidaly semináře a tenhle text zdržoval. (mnaucz)
- Od roku 2002 se Cimrman v říši hudby hraje vždy se Zdeňkem Svěrákem v obsazení. Jeho alternant Jaroslav Weigel se role plukovníka Colonela (kterou se Zdeňkem Svěrákem jako jediný v historii této hry alternoval) vzdal, protože představení již neuzpíval. (mnaucz)
Reklama