Okamih zlomu

Okamžik zlomu patří do mého oblíbeného žánru mrazivých thrillerů, které se inspirují v temné noir atmosféře. Sice nedosahuje kvalit legendárních klasik žánru, přesto patří k slušnému nadprůměru. Atmosféra je budována hudebním podbarvením, skvělou vizuální stránkou (jen pár scén se odehrává za normálního denního světla - většina však ve tmě, šeru, narušovaném jen světlem lamp či světlem pronikajícím skrze žaluzie nebo v kanceláři přesvícené zářivkami) a pomalým tempem vyprávění. Anthony Hopkinsovi mimochodem už asi hannibalskou nálepku nikdo neodpáře - natolik je opět ďábelský. Ryan Gosling mu pak zdatně sekunduje v postavě mladého arogantního právnického žraloka, kterého nový případ nakonec natolik pohltí, že se stane oním okamžikem zlomu v jeho dosavadním životě. Divácky atraktivní a inteligentní film, který nelze než vřele doporučit. (12.01.2008)

Hoblit nenatočil dobrý film, ale ani špatný. Okamžik zlomu je jen dalším absolutně nepodstatným příspěvkem do unylého thrillerového žánru, u kterého se budou bavit především méně nároční diváci. Ten, kdo si totiž podobné naháněčky kočky s myší pouští častěji než jednou za rok na Nově, pozná, že tady pšenka originality nepokvete. Hopkins opět dokazuje, že se mu hereckou senilitu daří zastavovat poměrně slušně a i když už asi 10 let hraje stále stejnou polohu á la Hannibal Lecter, pořád má docela charisma. V kinech to bude víceméně průšvih, který bez většího zájmu prošumí sály do jednoho měsíce, ovšem až to nějaká česká televize naservíruje jako film týdne, rozhodně se nebude čeho bát. V podobném okruhu vznikla spousta horších filmů... ale i lepších. (25.07.2007)

Mierne nadpriemerný thriller s tajomnou atmosférou, ktorá žiaľ nevydržala až do konca. Koniec je totiž predvídateľný, čo na celkovom dojme výrazne uberá. Trocha to však vyvažuje Hopkinsov herecký prejav, ktorý svoju negatívnu úlohu zvládol charizmaticky a zariadil, že aj keď finálna finta bola predčasne prekuknuteľná, aspoň som sa nezačal nudiť. Štyri hviezdy, ale s odretými ušami. 70/100 (15.03.2014)

Namachrovaný snímek sepsaný dvojicí schizofrenních pisálků, jejichž kvalitativní sinusoida je mnohem zajímavější než vlastní dílo. Prvních dvacet minut, začátek dramatického oblouku, nestojí vůbec za nic. Sice si nelze povšimnou krásného vizuálního pozlátka, ale příběhově je to o ničem. Nabubřelá nuda, která se snaží šokovat značně uhozenou zápletkou. Pak ovšem přichází probuzení. První scéna s Beachumem je všechno možné, jen ne nuda. Je humorná, sice drobně neoriginální, ale funguje a dokáže udržet divákovu pozornost. Informace jsou podávány velmi chytře a jejich kouskování napomáhá rychlému pochopení (nepříliš složitého) charakteru. Následuje první setkání Beachuma s Crawford a jedná se o bezmála perfektní hru dvou za svým cílem si jdoucích mužů… Ve vyšetřování vraždy a nečekaných Crawfordových hrátek snímek příliš nechybuje. Krokem vedle byla otřesná vedlejší linie. Jakmile se příběh jen drobně odkloní od souboje těchto dvou charakterů není se na co dívat. Ultrahloupá vata zbytečně natahující stopáž táhne snímek ke dnu. (27.10.2008)

Slušný právnický thriller, který ale rychle upadá v zapomnění, protože nenabízí nic zvláštního. Scény konfrontace Hopkinse s Goslingem jsou vynikající, zbytek pak už bohužel působí trochu jako vata. Celkově tedy silné tři hvězdičky především za zajímavou postavu Hopkinsova vraha, který si patřičně užívá bezmoc obžaloby. (04.08.2007)