Okamih zlomu

Anthony Hopkins zabije svou manželku, přizná se, a přesto není bezprostředně odsouzen k x letům vězení – zní to příliš jednoduše, aby to nebylo zajímavé. Kdo má právo brát lidské životy? Co ho k tomu opravňuje? List papíru s podpisem a razítkem? Základní premisa je na celém filmu nejlepší. Přiměla mě pustit si jej, vydržet do konce a neusnout. Poměrně brzy se totiž Okamžik zlomu změní v prachobyčejné soudní drama. Mladý arogantní právník, který tráví večery v drahých barech a nerad prohrává vs. inteligentní vrah s dokonalým plánem. Nuda. Čekal jsem zamotanější změť provázků, za které bude scénárista tahat. Všechno je příliš jasné, na první pohled čitelné. Chybí zvrat. Ryan Gosling v hlavní roli z průměrného kvalitní film ještě udělat nedokáže. Anthony Hopkins ve vedlejší roli z průměrného kvalitní film už udělat nedokáže. Gregory Hoblit v roli nejdůležitější si s prostředím soudních síní již jednou potykal, přičemž Prvotní strach se poslouchal (ve smyslu vizuálním) o poznání lépe. Jeho druhé zdolávání téhož vrcholku mi přijde vcelku zbytečné. Kdyby se alespoň rozhodnul nepoužívat kyslíkové bomby… . 65% Zajímavé komentáře: imf, RAiken, Fr, honelnik (08.06.2008)

„Měl byste to brát vážně. Být vámi…dám si na něj dám pozor, něco se mi na něm nezdá.“ - „Ale vždyť se doznal, ne? Vzal jste mu zbraň rovnou z ruky.“ - „Ano.“ - „Bezva. Je to hotový. Netrapte se tím.“ Jenže co když to ještě není hotové a důvodů k obavám je víc než dost…Proč zjevně inteligentní boháč zabije svou nevěrnou manželku a nechá se chytit při činu? Jaký je jeho záměr? To jsou otázky, které jsem si jako divák pokládal a zdánlivě nelogické chování vraha mě bavilo. Ostatně i na nějaký ten humor dojde (třeba takový moment, kdy obžalovaný nedává pozor a soudkyně ho musí upozornit, že má vznést námitku, mě upřímně rozesmál). Ačkoliv v popředí stojí hlavě 2 přebujelá ega a jejich souboj, který jsem si užíval (konfrontace Hopkinse a Goslinga patří k tomu nejlepšímu). Jistě, např. takové napadnutí u soudu či ona naivita ohledně kulky jsou chvíle, které film trochu sráží, přesto mě tahle vychytralá hra bavila natolik, že ty slušné 4* dám. „Já vás varoval. Nebo ne?“ - „Ne, varoval jste mě, že on je chytrej. Nevaroval jste mě, že vy jste blbej.“ (27.12.2020)

Byť premisa zní hodně zajímavě a rozvinutí plánu našeho záporáka je takřka geniální, ukáže se později, že scénář je nejslabší stránkou snímku. Zatímco Prvotní strach metodicky předkládá důkazy, přičemž na konci čeká diváka velký zvrat, tak Okamžik zlomu, podobně jako mladý právnik zpodobněný Goslingem, mnoho důkazů nemá. Film však své mírné informační vakuum zdařile maskuje atmosférou. Režie je opravdu prvotřídní, vhodná hudba podkresluje snad všechny dramaticky laděné scény, celkové vyznění je temné... Není pochyb o tom, že z konceptu a evidentně schopných tvůrců (zmíněná režie, hudba, herci) šlo vymáčknout víc, ale i tak si troufám říci, že pokud máte rádi soudní krimi, jako já, film si velmi dobře užijete. 8/10 (18.10.2013)

Okamžik zlomu patří do mého oblíbeného žánru mrazivých thrillerů, které se inspirují v temné noir atmosféře. Sice nedosahuje kvalit legendárních klasik žánru, přesto patří k slušnému nadprůměru. Atmosféra je budována hudebním podbarvením, skvělou vizuální stránkou (jen pár scén se odehrává za normálního denního světla - většina však ve tmě, šeru, narušovaném jen světlem lamp či světlem pronikajícím skrze žaluzie nebo v kanceláři přesvícené zářivkami) a pomalým tempem vyprávění. Anthony Hopkinsovi mimochodem už asi hannibalskou nálepku nikdo neodpáře - natolik je opět ďábelský. Ryan Gosling mu pak zdatně sekunduje v postavě mladého arogantního právnického žraloka, kterého nový případ nakonec natolik pohltí, že se stane oním okamžikem zlomu v jeho dosavadním životě. Divácky atraktivní a inteligentní film, který nelze než vřele doporučit. (12.01.2008)

Příjemně hravá krimi s upřímně se přiznávajícím vrahem a zprvu nepozorným zástupcem státu. Ač mi provokativní panáčkování vinných milionářů před muškou slepé spravedlnosti obvykle leze krkem, tak v tomto případě mi to nevadí, neboť pan Crawford využívá výhradně svůj mozek a nečerpá výhodu ze svých bezedných kont. Jako fanda právních kliček jsem velmi spokojen a drobné trhlinky v příběhu velkoryse přehlédnu. (14.07.2011)