Keurosing

No tak toto byla teda řádná dávka deprese... v Severní Koreji by asi opravdu chtěl žít každý... Pořád jsem tak nějak v skrytu duše naivně doufala, že by to mohlo dobře dopadnout. No nic, život je holt krutej, tak buďme rádi, že máme ty svoje malý středoevropský starosti a naše děti tohleto snad nikdy zažívat nebudou. (19.05.2010)

Je to dosť dobrá juhokórejská dráma. Má veľmi dobrý príbeh odohrávajúci sa v Severnej Kórei o mužovi, ktorý nechce nič iné, len šťastie pre svoju rodinu. Ale jeho žena dostane tuberkulózu, no lieky na ňu sa dajú kúpiť až v zahraničí a tak doma nechá ženu so synom, aby sa pokúsil dostať za hranice a kúpil lieky. Ale dostať sa domov je takmer nemožné a tak chce dostať svojich blízkych k nemu. So spracovaním som spokojný, film bez problémov dokáže zaujať po celý čas, celková tématika je nadmieru zaujímavá, dramatické prvky sú správne dávkované, dobre zvládnutý je aj pobyt za hranicami, ale mrzí ma, že tých samotných nepríjemných situácií zo Severnej Kórei tu nie je až tak moc, ako by mohlo. A pritom sú to rozhodne tie najzaujímavejšie časti filmu, obzvlášť pobyt dvoch detí v tábore alebo príchod polície do domu priateľov hlavných postáv. Takže hlavne toto by sa dalo ešte zvýrazniť. Herecké obsadenie je bez väčších problémov, hlavná postava sa dala obsadiť aj lepšie, Cha In-Pyo je tiež dobrý, ale nemá až tak moc charizmy na správne utiahnutie filmu, o dosť viac ma zaujal jeho filmový syn, Shin Myeong-Cheol, jeho postava je zaujímavejšia, dobre zahraná a našťastie má aj dosť priestoru, ale s nikým nemám problém. Réžia a technická stránka sú dosť dobré, ale myslím, že ešte mohli byť aj lepšie, hlavne emócie nefungujú až tak moc, ako by som pri tejto téme očakával, ale aj takto som pomerne spokojný. Crossing je film, ktorý minimálne kvôli svojej téme rôzhodne stojí za pozornosť, ale aj tak sa nemôžem zbaviť pocitu, že po väčšine stránkach sa to dalo ešte vylepšiť. 77% (31.05.2012)

Nechutně smutné drama, kdy po celou dobu filmu doufáte v dobrý konec, aby Vám nakonec tvůrci vyrvali srdce a sežrali ho.... Pomocí šťastných momentů v životě malého Čuna je poukázáno na zmrdanost tyranských a komunistických režimů, které z lidí dělají trosky a chudáky.... Prakticky každá scéna filmu je smutnější a smutnější a jenom se to stupňuje... Přes to všechno film nijak nevydírá a jen systematicky předkládá realitu života v tyranii... Nutno podotknout, že filmařsky dokonalou.... a co se týče hereckého výkonu hlavní dětské role, to smekám... (18.06.2012)

Druhý korejský film,který mi zde byl doporučený. Je zde hlavně nastíneno jak těžký je život v Koreji. Film na mě nezapůsobil tak emotivně jako Moment to Remember, ty dojemné scény na mě až tak dojemně nepůsobily a přišlo mi to spíš vytlačované.Tentokrát to se mnou tolik nehlo,ale i tak je film hezký a zajímavý.75% (01.07.2010)

Nevím jestli je rozumné psát něco bezprostředně po shlédnutí filmu. Mísí se ve mě pocity nenávisti k celému světu s pocity beznaděje a smutku. Pozorně jsem si přečetla komentář molotova o projekci filmu v kongresu USA, kde si páni hezky poplakali a poté se rozešli posouvat figurkami lidských osudů, které mají ve svých rukách.... (a pokud by mezinárodní situace dovolila, vyřešili by to vojenským zásahem ve jménu míru). ..... Já jsem asi fakt úplně mimo, ale já prostě tento svět nechápu. Proč si lidé navzájem tak strašně ubližují, kde se tyto vlastnosti v lidech berou? Jak se někdo může takhle chovat k dětem? Fakt by mě zajímalo, jestli se to někdy změní nebo se to bude muset vzít z gruntu znova. (21.12.2009)