Ponyo z útesu nad morom

Miyazakiho Ponyo je opäť svojim námetom originálny, kúzelný a uveriteľný. Ponúkol množstvo čarovných prvkov ako úchvatné prostredie a jednotlivé predmety v ňom, vyhral sa s každým jedným detailom, farebne je film proste majestátny a celková výtvarná technika a práca s ním je prvotriedna. Krásne šrafúry, namaľovaná obloha a more, žiadne jednoliaté postavičky či predmety, všetko je prepracované až na maximum. Ponya hodnotím s odstupom času veľmi pozitívne, i keď musím dať najavo, že kvalita jeho filmov mierne klesla, no stále je to Miyazaki, ktorého uznávam. Takže i v tomto prípade u mňa animovaný kráľ boduje na maximum...90% (04.05.2014)

Práh ekologické katastrofy zachycuje Ponyo z útesu nad mořem z perspektivy vodní mytologie. Chlapcovým nálezem vodní víly uvězněné v láhvi a jejím pojmenováním Ponyo se začíná ztenčovat hranice mezi světem oceánským a suchozemským a tento proces doprovázejí nejroztodivnější metamorfózy: Ponyo, která olízne krev z chlapcova poraněného prstu, se proměňuje v dívku, zdánlivě homogenní mořská voda ožívá bezpočtem tvorů, jejichž mimikry se rytmicky rozhaluje a kteří probleskují monochromní masou, a konečně se pod hladinou ocitá i souš a prapůvodní oceán se vrací na své místo. Choreografie vzrůstajících a klesajících vln, plujících tvorů, družících se v organická skupenství, zároveň slabá i silná, odstínů, barev, tvarů uchvacuje do svých vírů i diváka, který se současně zděšen pozastavuje nad strašlivým znečištěním druhdy průzračných vod. Disharmonické motivy odpadků, skládek, hluku… zasahují všeobecný tanec jako ironické figury panské společnosti – a právě jemu navzdory se z přátelství mezi dvěma odlišnými, ale vnitřně spřízněnými tvory rodí nové porozumění a naděje v další proměnu – tentokrát v návrat před zlom odcizení. (16.03.2024)

V súvislosti s Miyazakim prvé, zato pomerne trpké sklamanie. Hlavne som nečakal, že Ponyo bude skutočne primárne cielený na deti, a teda dospelí sa pri ňom nebudú baviť ani zďaleka tak, ako pri staršej tvorbe úctyhodného japonského animačného veľmajstra. Tetokrát trochu sklamala paradoxne aj samotná animácia, ktorá mala doteraz vždy presne ten správny nádych a atmosféru. Jednoducho je to až príliš detský príbeh, a ako taký mi nevadí. Lenže od Hayaa čakám podstatne viac. Deťom ale rozhodne odporúčam. 70% (16.11.2013)

I když už zubatá brousí kosu, Miyazaki tu s námi bude pořád. Je zamlčovaným faktem, že divák, ať už jakkoliv zainteresovaný do kinematografie, upřednostní (nejen) v trpkých chvílích svého života něco pozitivně laděného a stravitelného před depresivním galimatyášem. A Miyazaki je ukázkový mistr "veselého", bezstarostného a přesto bohatého vypravěče. (17.03.2012)

I ked animaciu z vychodu moc nemusim, priznavam, ze som podlahol. Tolko pozitivizmu,resp. dobrej nalady a hravosti, navyse videne na obrobskom platne s kvalitnou reprosustavou a s panom Miyazakim sediacim o dve rady na do mnou .... ano, na zaver som mal i slzy :) Krasne, dojimave, vesele, troska i smutne ale hlavne...film od srdca. Technicku stranku filmu ako i hlbsie analyzy s predchadzajucou Miyazakiho tvorbou necham na povolanejsich z CSFD zvazu "animacny blok vychodu" ;-) [Venezia, 2008] (01.09.2008)