Kasandrin sen

Match Point znamenal ve filmografii Woodyho Allena zásadní zlom – odchylku od rozjívených (tragi)komedií napěchovaných hláškami k seriózním dramatickým thrillerům, či snad lépe řečeno přímo k tragédiím antických rozměrů. Kasandřin sen na perfektní Match Point navazuje a tyto dva filmy dokonce spojuje několik totožných prvků. Vedle dnes již neobvyklého užití klasické hudby se oba filmy zabývají tématem infiltrace příslušníků střední vrstvy mezi smetánku. Kasandřin sen však toto téma bere pouze jako motivaci jedné z postav; ústřední linii zde tvoří kriminální zápletka ústící v nervové pnutí na způsob Dostojevského Zločinu a trestu. ____ Allen tento film natočil jakožto staromilský kriminální thriller, který je se svou základní dějovou linkou vcelku prostý, známý newyorský neurotik však veškeré dění komplikuje nemilosrdnými epizodkami, díky nimž je celá ta podívaná ještě o několik stupňů napínavější a více strhující. Allenovi slouží ku cti, jak ve svých filmech nakládá s ženskými postavami, které, ač zpravidla ztvárňovány atraktivními herečkami, nikdy neplní prostou funkci vizuální atrakce, ale místo toho jsou přímými/nepřímými hybateli děje. V Kasandřině snu ženské postavy výrazně ovlivňují jednání hlavních hrdinů, i když tentokrát v poněkud pasivnější podobě. V souvislosti s Allenovými čistě dramatickými díly je často zmiňována antická tvorba a toto přirovnání vskutku není od věci (postavy dokonce i vedou dialog přímo o antické literatuře) – z narativu je cítit ona osudovost a tíha antických dramat, přičemž vše neodvratně spěje k tragickému konci a divákovi nezbývá než sledovat, jak postavy postupně naplňují svůj krutý osud. Moralizování v tomto případě samozřejmě také nesmí chybět a i zde se Allen projevil jako nemilosrdný cynik, což je v porovnání s předešlou tvorbou (vyjma zmíněného Match Pointu) vcelku překvapující. ____ Abych se přiznal, navzdory vší té úctě k Allenovým skvělým komediálním dialogům preferuji spíše jeho čistě dramatické pokusy, v nichž se více soustředí na souvislý děj a nedává svým postavám tolik prostoru k ukájení se nad lingvistickým přebornictvím. Za další filmy ve stylu Match Pointu a Kasandřina snu bych se vůbec nezlobil. P.S.: Trio McGregor/Farrell/Wilkinson je skvělé, každý z nich tím svým způsobem. (27.07.2010)

Woody znovu po Match pointe na depresívnu nôtu. Trocha sa opakuje, aj čo sa týka prostredia, lenže scenár nás neustále drží v napätí, čo sa bude diať ďalej. Herci obsadení presne naopak, ako by som pri čítaní titulkov čakal. Je to dôkaz, že Farrell aj McGregor sú kvalitní herci. Je príjemné vidieť Ewana v inej úlohe, ako melancholického romantika. A Farrella v úlohe lúzra bez sebavedomia ešte viac. So záverom sa Allen tentokrát vôbec nesral. (26.05.2012)

Po slusnym Match Pointu se Woody znova vrhnul na thriller a dopadlo to snad jeste lip. Pribeh sice na prvni pohled nepusobi kdovijak originalne, navic je to porad ten ukecanej Woody, takze se ani vetsinu casu nic moc nedeje a tim padem tady neni ani kdovijaka gradace deje, protoze tu proste neni co gradovat. Ale pak tam je par tak paradnich scen, ktery jsou skvele vygradovany a napinavy a celej film skvele ozivi. Prvni asi pulhodinku je to jen takova misty zdlouhava predstavovacka, pak se to preklopi konecne do ty thrillerovy roviny a nekdy pul hodinu pred koncem, kdyz uz to vypada, ze to pojede v klisovitejch neoriginalnich kolejich, zacne Woody prekvapovat. Navic to cely pusobi pekne realisticky a film se muze oprit o dva skvely herce, McGregor a Farrell jednak oba hrajou fantasticky a navic k sobe jako brachove perfektne sednou. Celkove mozna misty zbytecne rozvlacny, ale ve vysledku paradni drama s prichuti thrilleru. (29.01.2009)

Kassandra z řecké mytologie dokázala předpovídat budoucnost, tedy přesně to, co by se dvěma bratrům z Londýna, Ianovi a Terrymu, náramně hodilo, protože vědět dopředu následky svých skutků se někdy může šiknout. Jméno Woodyho Allena je pro mě v případě Kasandřina snu dost překvapivé, jelikož jsem nic z jeho rukopisu ve filmu neobjevil .. tedy kromě pro něj tak typických úvodních černobílých titulků a geniálního vedení herců (obzvlášť McGregora a Farrella), kterým bych jejich obsese věřil. (16.08.2013)

K obrazovce jsem usedal s tím, že zhlédnu film od Woodyho Allena, ale byl jsem připraven na Manhattan. A když najednou vidím nějaký Kasandřin sen, tak jsem měl chuť TV vypnout, JENŽE pak jsem zahlídl, kdo v tomto hraje a hned bylo vymalováno. McGregora mám v TOP 10 herců a Farrella jsem si dost oblíbil poté, co nějakou chvíli strávil v jedné Budce. Takže jsem film nevypnul a byl jsem připraven na vše. A musím říct, že nejsem zklamaný. Oba zmiňovaní hrají jako o život, takže jsem se nenudil. Navíc jsem ocenil i fakt, že Woody si pěkně pohrál s charaktery těchto postav (ze začátku je Farrell vykreslen jako ten riskující bez svědomí, aby se to pak obrátilo). Celou dobu jsem váhal mezi čtyřmi a pěti hvězdami a přitom jsem si říkal, že tím, jak Woody oddaluje to, co má přijít, dám čtyři. Jenže pak přišlo něco, co jsem nečekal a proto dávám pět hvězd. (17.09.2009)