Súboj bojovníkov

Někomu možná nebude po chuti, že Battle of Wits se svalnatým Andy Lauem v hlavní roli je spíš o taktice a podstatě boje, než o zpomalených masakrech a soutěži o to, kdo zapíchne víc šípů do nepřátelských lebek, ale po dvou hodinách budete vědět, že válka byla, je a bude svinstvo, které připravuje poražené o těla a vítězům a přeživším bere duši. Protiválečný čínský epos z doby kdy Ježíš ještě ani netahal kačera, si budete díky bezchybnému provedení a palčivému poselství ještě setsakra dlouho pamatovat. (02.08.2007)

Velmi zajímavý film z Hong-Kongské produkce,který vás zaujme svou propracovaností bojových scén (stejně jako "1612-Kronika smutných časů"). Když se nad tím zamyslíme, tak nám vychází fakt, že celé lidské dějiny jsou plné násilí a vzájemného zabíjení. Jinak souhlasím s hodnocením kolegy DOUGLASE. Je to film, který rozhodně stojí zato vidět. (28.05.2009)

Pokud by se film soustředil víc na tu linii nesmyslnosti válek, potřeby míru a lásky a toho, že plody práce druhých lidí si přivlastní někdo jiný, a dokonce vás obviní z nepravostí, tak by se mi to líbilo víc. Ne že by tam tyhle myšlenky nebyly, ale jsou rozmělněny několika dalšími rovinami, kdy se autoři snaží říct kde co (sirotci, otroci, sjednocení, pýcha, když máš rád všechny, nedokážeš milovat jednoho apod.) plus samozřejmě nesmějí chybět opulentní bitvy (nejefektnější je asi ta s balóny). Ne že by nebyly profesionálně a efektně natočeny, ale někdy mohly být kratší (stejně jako celý film), časem už to hromadění mrtvol začalo být kontraproduktivní (autoři chtěli říct, že válka za sebou nechává mrtvé lidi, áno?, ale nebylo nutno tak tlačit na pilu). Vlastně i to téma lásky k jedné osobě nedostalo nakonec tolik prostoru a samozřejmě muselo skončit po asijském způsobu (teď mě napadá, jestli jsem kdy viděl asijský film s happy endem?). Prostě se nakouslo až moc témat, každé zajímavé, ale jen nakouslo a to dovedení myšlenky do konce nakonec přes délku filmu působí zkratkovitě a poněkud povrchně. (08.06.2024)

Realistických a výpravných historických eposů ve stylu korejského Musy roste v posledních letech na poli filmu - narozdíl od wuxia bratříčků - jako šafránu. Yimouův Curse of the Golden Flower klepe na vrata a překvapivě dostává zdatnou konkurenci, které nevévodí baletní choreografie a vytříbená vizuální stránka, nýbrž poutavý a strhující příběh, neméně strhující syrové řeže a účinná válečná taktika, použitá při obraně města proti nájezdům silnějšího protivníka, a zvláště herecký koncert Andyho Laua. Jeho postava cizince Ge Liho v sobě snoubí zručnost a udatnost skvělého bojovníka, moudrost a rozvahu brilantního stratéga, a šlechetnost a tragiku nefalšovaného hrdiny. Charismatický chlapík, jenž si získá diváka podobně jako kopiník Yo-seol v Musovi. O korejském spektáklu jsem napsal, že má téměř vše, co by měl správný historický velkofilm mít. To samé platí pro Muk gong - vyjma slovíčka "téměř". Muk gong je výtečný návrat do časů starých dobrých, poctivých a přitom velkolepých, historických vojenských dramat. (26.12.2006)

2/3 filmu to vyzerá na klasický historický veľkofilm v ktorom sa opevnené mesto snaži brániť pred zlými dobyvateľmi. Celkom fungujú aj postavy a ich príbehy behom bojov. Hlavnými sú rozporuplný kráľ mesta, skúsený bojovník, ktorý ma na starosť obranu mesta (Andy Lau) a veliteľ dobyvateľkej armády, ktorý má tiež určité zásady. Scény bojovej vravy sú na ázijské pomery fantastické. Jednak sú dokonale prehľadné, CGI je len doplnkom a bitky na ňom nestoja a hlavne sú všetky bitky perfektne takticky prepracované, takže je poučne sledovať ktorá strana s akým plánom príde. Takže to dlho vyzerá na nadpriemerný vojnový veľkofilm. Lenže to najlepšie, čo film film o triedu povyšuje príde v poslednej tretine v ktorej sa začne morálne filozofovať nad tým ktorá strana bola vlastne tou dobrou a ktorá zlou a hlavne aký zmysel majú všetky tie vojny. Niekoho možno práve táto časť bude nudiť, ale mne sa páčila najviac a dodala filmu pekné ale aj smutné posolstvo, pretože ľudia sú aj tak nepoučiteľný. Najmä tí, čo majú moc. 8/10. (26.08.2019)