Diary of the Dead
Diary of the Dead
Réžia:
George A. RomeroScenár:
George A. RomeroKamera:
Adam SwicaHudba:
Norman OrensteinHrajú:
Michelle Morgan, Joshua Close, Shawn Roberts, Amy Lalonde, Joe Dinicol, Scott Wentworth, Philip Riccio, Chris Violette, Tatiana Maslany, Daniel Kash (viac)Obsahy(1)
Parta mladých filmařů natáčí nízkorozpočtový hororový film. Je již pozdě večer, a tak štáb i herci začínají být unavení. Zaručeně je však probudí zpráva z rádia o tom, že mrtví nezůstávají mrtvými. Někteří skeptičtí herci však těmto nesmyslům nevěří, a tak se unavení vydávají domů. Štáb pro dnešek ukončí natáčení a vydá se také zpět do civilizace. Filmaři zjistí, že je situace vážná až tehdy, když je na silnici překvapí šerif. Ten však není mrtvý ani živý. Tímto Deník mrtvých začíná... (jamesjimbo)
(viac)Videá (2)
Recenzie (462)
Další horůrek natočený z pohledů jedné kamery, tentokrát od samotného Romera. Ten už má ale ve své sbírce lepší kousky a i když některé scény jsou velmi napínavé a mají potřebnou atmosféru, tak jako celek to moc nefunguje. Chybí tomu potřebné tempo, protože někdy se to až moc vleče. Navíc se mi zdá, že tohle už bylo přece jenom natočeno tak trochu ,,profesionálněji", tzn. že kameru už není tak rozklepaná jako v Monstru nebo [Rec] a jsou tu např. prostřihy mezi několika kamerami. A navíc do toho ještě furt mluví jedna z hlavních hrdinek. Tyto všechny faktory ve mně budí pocity, že se tohle se rozhodně stát nemohlo,což jsem u dvou zmiňovaných filmů svým způsobem měl. A taky to ubíralo trochu na atmosféře. Navíc tady se hraje trochu více na postavy a zde film selhává totálně, protože až na drsnýho učitele to jsou všechno fakt příšerný herecký výkony. Nevim, kde je Romero vyhrabal. Ale jak jsem řikal, své dobré chvilky to má, takže se to řadí do hororového průměru. Romero měl ale každopádně navíc. ()
George A. Romero projevuje obdivuhodnou flexibilitu, pokud mluvíme o vývoji filmového média. Starosvětského stylu „plížících“ se nemrtvých se nevzdává, zato každým dalším filmem na toto téma poukazuje na novinky v technické sféře a vždy nezapomene na sofistikovaný kritický komentář (v tomto případě pálící do médií, které mají ohromnou moc). Deník mrtvých je opět trochu jiný, oproti Zemi mrtvých je méně cool, působí však syrověji. Zvoleným lookem ruční kamery navozuje Romero obdobnou atmosféru, jakou vládne Cloverfield, Deník ovšem vede tím, že jsou ještě využity nejrůznější záznamové kamery (z nemocnice, přepychově hlídaného domu atd.), takže Romero má volnější vypravěčskou ruku a díky tomu může lépe přepínat mezi tím, co se zrovna na plátně děje. Chvílemi mi to díky postavení kamer přišlo jako vynikající adaptace Resident Evilu. Škoda, že Romero tu jedničku nakonec netočil… ()
"No co? Jsem z Texasu!" řekne slečinka v korzetu poté, co probodne mumifikovaného kamaráda. Za zvuků country hudby pak míří do hlubin temného lesa, abychom se o ní už nic víc nedozvěděli. To už jsem opravdu nestíhal. Mumie- klaďas přěžije a nyní se chystá hodit řeč se zbývajícím ansáblem kamarádů, jejichž IQ se při důkladném přepočítání shoduje s číslem bot hluchoněmého starce, který se o několik hodin dříve, mimojiné, seznamoval s kosou. Mumie- klaďas si cestou stačí rozrazit hlavu o dvěře a vysekat v předsíni s nádherným točitým schodištěm, které upoutá pozornost každého zainteresovaného člověka z oboru dřevořezba pro náročné. Konečně je na místě. Vřítí se do koupelny, kde si jeho bývalý kamarád dává sprchu, protože to je jediná věc po které touží. Spolu s ním pak spadne do vany, která je plná horké vody, a jelikož je mumie- klaďas všeumělec, shodí tam i vysoušeč vlasů, který je, světe drž se, v zásuvce. Hromy, blesky, RWE má radost. Jak později řekne přeživší kamarád: "Zemřeli v objetí". A já? Já se směju na celé kolo, aby mi následně zmrzl úsměv na rtech z důvodu uvědomění si, že ten film se považoval za horor....70% ()
Deník mrtvých je tou nejdokonalejší přehlídkou otřepaných žánrových klišé, schémat a dialogů, jaké jsem dosud (nejen) v zombie filmech viděla. Již od začátku máme možnost sledovat zcela přehnané, nelogické a stupidní chování jednotlivých postav, nad kterým jsem dokázala jen kroutit hlavou. Dalším těžkým přehmatem jsou mizerné dialogy, kde snad téměř každá věta, kterou někdo vyslovil, šustila papírem a působila převážně směšně. A proslovy dívky, která celý příběh vyprávěla, zněly jako nějaké hloubavé psychologické úvahy a zřejmě měly za úkol podnítit diváka, aby souzněl s postavami a trpěl s nimi v tom, co museli prožívat. Jenže právě díky pochybnému scénáři tyto myšlenky vyzněly spíše nepatřičně a trapně. Po obsahové a vizuální stránce je na tom film asi nejlépe. Těžko uvěřit, že scénář k něčemu takovému napsal sám George A. Romero. ()
„Bůh nám změnil pravidla. A k našemu údivu jsme podle nich hráli“ Není s podivem, že nejvýraznější filmy usilující o dojem reálného záznamu skutečnosti pracují s nějakým neštěstím (Záhada Blair Witch, Monstrum). Lidé své nitro nejlépe odhalí během vyhrocených situací a navíc – je-li v tom násilí, je to divácky atraktivnější. Zatímco španělský [REC] plnil primárně funkci zombie hororu, teprve sekundárně funkci sociálně-mediální kritické sondy, u Deníku mrtvých od otce žánru je tomu naopak. Krom pár dobře načasovaných šoků, účinkujících jako prevence před vaším usnutím, George A. Romero nechce, abychom se báli, ale abychom přemýšleli. ___ Panika začíná kvůli fixaci společnosti na sdělovací prostředky. Televizním zprávám bezmezně věříme a když nám dávají důvod k panice, panikaříme. Zjevný je posun od slyšeného k viděnému, ale jinak se toho od Wellsovy Války světů tolik nezměnilo. První minuty jsou skutečně pojaty tak, abychom váhali, nešlo-li o mediální kachnu a není-li všechen ten chaos z velké části dílem lidské představivosti. O příčinách šíření nákazy nevíme nic, v zombie se možná dokonce mění každý, kdo zemře jinak než zastřelením do hlavy. A zabitých je hodně. Nejhorší noční můra unikla z říše fantazie, kde už ji lidé nedokázali déle udržet. ___ Veškerá populace se stává účastníky extrémního sociologického výzkumu a Romero s ještě větší škodolibostí než třeba v Day of the Dead představuje všechny rozměry lidského hyenismu. Vládu přebírají do rukou jindy (i v jiných Romerových filmech) šikanovaní černoši. Minoritní skupina v žádném případě nezahodí šanci být alespoň do konce světa skupinou majoritní. Studenti, kteří s pocity vítězů opustili své domovy, cestují zpět, myslíc si naivně, že budou přivítáni s otevřenou náručí. Cynický vysokoškolský profesor shazuje intelektuálskou masku a vybaven lukem přepíná do rambo modu. Pozoruhodné je chování kameramanů (jeden stálý a několik příležitostných). V nejabsurdnější scéně dva z nich pasivně přihlížejí útoku zombie na bezbrannou oběť. Kvalita a exkluzivita zaznamenaného pro ně má vyšší hodnotu než lidský život. Něco podobného se opakuje v závěru filmu. Jistá scéna vtipně kopíruje scénu ze začátku, kdy šlo pouze o realizaci studentského snímku. Ale vážně lze říci, že druhá verze je reálnější než první? Není film jako film? Z jistého hlediska nikoliv, ve druhé verzi pronásledovaná hrdinka nemá „lživou“ tmavou paruku a na okamžik ukáže poprsí, což vždycky svědčí o větší upřímnosti, ne? ___ Za největší slabinu Deníku mrtvých jsem původně chtěl (kromě angažování ochotnického divadla) označit přeříkávání většiny idejí filmu (co nenatočíš, jako by se nestalo) protagonistkou, která natočený materiál dodatečně upravila (velmi mazaný tah režiséra, který se nechce ani u podobného projektu zříct možností moderního filmového média) a jejíž film v podstatě sledujeme. Jenže vyřčení jedněch idejí dává prostor jiným a pak – něco jiného nám Debra říká „svým“ filmem a něco jiného Romero tím, že nám „její“ film ukazuje. Kdo je původcem které myšlenky, kdo je vůbec autorem? Těžko určit. Záleží na tom? ___ Záludnost filmů jako Deník mrtvých spočívá v jejich mimořádné podnětnosti, která mnohdy vede k objevování nezamýšleného, k hledání paralel a metafor vzešlých z hlavy diváka, nikoliv autora. Ale vlastně… proč ne? Romero nám dává k dispozici hřiště, je pouze na nás, k jak složité hře jej použijeme. Ta první mě bavila na rovině pudové i intelektuální. Jaká bude druhá, nedokážu odhadnout. Tím víc se těším. 90% Zajímavé komentáře: tombac, betelgeuse, Visáč, 2-Xtreme, Sobis87 () (menej) (viac)
Galéria (37)
Zaujímavosti (12)
- Sám režisér si zahral jedného z policajtov v televízii. (MetalMesiah)
- Ve scéně se zombie doktorama je slyšet hlas z rádia, který navádí lidi, aby stříleli na hlavu. Tento hlas patří Tomu Savinimu, dlouhodobému kamarádovi George A. Romera. Ve skutečnosti je to pouze audio, které bylo použito v remakeu filmu Dawn of the Dead, jako bonusový materiál. (Musak)
- Dokument uvnitř filmu se nazývá "The Death of Death". To je také název čtyřdílné minisérie od stejného režiséra. (Musak)
Súvisiace novinky
Nemrtvý, kam se podíváš
Chodící shnilotiny jsou pořád v kurzu. Máme pro vás tři projekty, které se zombíky jen hemží. Táta Romero chystá další mozkově-střevní hostinu, Woody Harrelson se musí probojovat skrz Zombieland a 28… (viac)
Reklama