Deník mrtvých

„Stojíme za spásu? Povedzte mi.“ Odložme nabok obdiv k majstrovi Romerovi za to, že niekoľko desaťročí nakrúca jeden príbeh vždy inak a skonštatujme, že jeho za dvadsať dní nakrútený DENNÍK MŔTVYCH je hororové veľdielo s presahom, ktoré ponúka filozofické a pritom hlboko ľudské, mrazivo triezve a dôstojne zrelé videnie sveta a nás v ňom. Romero v plnej sile šokuje drastickými nápadmi a tesá do skaly hororovej kinematografie jednu ťažkú scénu za druhou. „Zatvorte dvere.“ Viac na mojom ex-blogu: http://ivokucera.blog.sme.sk/c/185175/Dennik-mrtvych-100.html (29.11.2008)

Film u mě nijak zvláště nezabodoval. Ruční kamera mi přišla spíše na škodu, a těch napínavých scén se tady moc nekonalo. Monstrum, Blair Witch jsou filmy, ke kterým se ruční kamera přesně hodí, poněvadž člověk by podvědomě se chtěl podívat co se děje i mimo záběr kamery, ale bohužel nemůže. Ale v zombie hororu k této zvědavosti není prakticky ani důvod. Jinak potěší luk se šípy a pár scén. Postavy o ničem. Vyznění 50%. (21.10.2008)

George A Romero v posledních letech opět začal pracovat na svých zombie a tentokrát přidal v poslední době velmi populární styl, díky kterému divák sleduje film z kamery, kterou jedna z postav nese. Tento styl je tak populární, že mě v poslední době spíše začíná znechucovat, než nějak výrazně těšit. Už Cloverfield na něm byl založen a i ten poukázal na slabé okamžiky a občasné nesmyslnosti tohoto stylu. Přesto se v Diarry of the Dead Romero snaží působit velmi realisticky a dokumentárně pomocí této kamery a snaží se o to, aby "natáčení dávalo smysl". To je velké plus pro něj, mínus jsou trochu tupé postavy a jednoduchý příběh. Nejhorší pro mě však je, že přes slušnou atmosféru se divák prakticky nebojí a nelekne, přesto zůstává Diarry of the Dead zajímavějším filmem než předešlá Země mrtvých. (26.07.2008)

Takhle nějak si představuji chytrý, zábavný, nepříjemný a promyšlený zombie film, navážející se do současných médií, jejich posedlostí po senzaci a odosobnění těch za kamerou. Rozdělení do jakýchsi epizod prokládaných záběry chaosu a svíravými monology hlavní hrdinky dobrý nápad. Závěr pak opravdu zamrazil. Ale aby té vážnosti nebylo moc, Romero nezapomíná ani na své věrné, kochající se Braindead a dalšími šlágry - černého humoru se tu ždibeček taky najde - mumie a amish vládnou :D (14.11.2012)

Tak i Romero se chtel prizivit na novym trendu natacet film jakoby amaterskou kamerou a totalne to zkurvil. Pribeh neprinasi nic novyho, ale coz o to, to jsem ani necekal, problem je, ze je celej pribeh fakt o hovne. Hodinu a pul se chce parta stredne nesympatickejch studentu a nalitej profesor (jedinej sympatak, protoze nemele, ale jedna) dostat domu a furt jen melou a melou a melou. Film nema absolutne zadnou atmosferu, neni tu ani jedna lekacka, brutalni sceny se vetsinou omezujou na strileni do hlavy a ani toho tu moc neni a celej pribeh jde v podstate od nikud nikam. A kdyz pominu nelogicnosti v pribehu, porad tu jeste zbyde naprosto zmrvena kamera. Jednak to v podstate ani jako amaterskej zaznam nevypada, jakmile Romero potrebuje, aby nekdo neco rek nebo zabral, najednou se vzdy zazracne objevi nekdo, kdo to muze natocit a proste tomu clovek neveri, ze to vse nataci jen nakej student, ani na chvily to nepusobi autenticky a zatimco v jinejch filmech podobna kamera dokaze dobre navodit atmosferu, tady clovek akorat krouti hlavou, jesli to skutecne Romero myslel vazne, o cemz jsem navic misty docela silne pochyboval, protoze film se mistama, nejspis neumyslne, zvrhava v parodii. Navic je do filmu namontovana hudba s dost trapnym vysvetlenim. Ale i tu kameru bych prekous, ale proste hodinu a pul poslouchat trapny, nezajimavy, pripadne nudny kecy pronaseny topornejma hercema fakt neslo vydrzet. (02.05.2008)