Deník mrtvých

Romero je bombarďák. Do zombie-horroru, žánru na jehož utváření se významnou měrou podílel, se neustále pokouší vnášet svěží vánek. Minule nechal své zombíky vrávorat budoucností, nyní pojal svůj snímek jakoby po patyzánsku. A myslím, že to funguje. Záběry handy kamer pomáhají navozovat zlověstnou atmosféru vylidněného světa s maximálním účinkem. Nízkorozpočtový outfit tím, že nechává zbytek lidstva, umožňuje soustředit pozornost na skupinku hlavních postav, díky čemuž můžeme putovat s nimi. Skoro by se až dalo říci, že nafouklé rozpočty jsou nepřítelem hororové atmosféry. Zde je totiž patrný odklon od kvantity zombie řežby, směrem ke kvalitce. Přesto se najdou chybičky. Například Romerův podivný smysl pro humor je tak nenápadný, že jsem byl místy na pochybách, jestli sleduji horor nebo komedii. Na komedii je zde však fórů málo a naopak je zde příliš drsných neodlehčených scén a tak je někdy těžší se orientovat. Také si myslím, že když už chtěl Romero nějakým způsobem filozofovat nad tím, zda-li si lidstvo zaslouží vyhynout, měl své mylšlenky proložit celým dějem a ne je pouze bezdůvodně nahodit v posledních pár vteřinách. (20.10.2008)

George A. Romero projevuje obdivuhodnou flexibilitu, pokud mluvíme o vývoji filmového média. Starosvětského stylu „plížících“ se nemrtvých se nevzdává, zato každým dalším filmem na toto téma poukazuje na novinky v technické sféře a vždy nezapomene na sofistikovaný kritický komentář (v tomto případě pálící do médií, které mají ohromnou moc). Deník mrtvých je opět trochu jiný, oproti Zemi mrtvých je méně cool, působí však syrověji. Zvoleným lookem ruční kamery navozuje Romero obdobnou atmosféru, jakou vládne Cloverfield, Deník ovšem vede tím, že jsou ještě využity nejrůznější záznamové kamery (z nemocnice, přepychově hlídaného domu atd.), takže Romero má volnější vypravěčskou ruku a díky tomu může lépe přepínat mezi tím, co se zrovna na plátně děje. Chvílemi mi to díky postavení kamer přišlo jako vynikající adaptace Resident Evilu. Škoda, že Romero tu jedničku nakonec netočil… (19.05.2008)

Asi tu budu za kazihvězdáře, ale já byl zklamán. Ani se mi nechce věřit, že tohle je Romerova záležitost. Ono ale taky co z toho vytřískat víc... Zombie je pořád jen zombie. Snaha do filmu přimíchat nějakej ten rádoby filozofický blábol u zombie kanibal filmu působí nechtěně absurdně a směšně. Snímek krásně charakterizoval jeden z herců, který celou dobu děje natáčí události na kameru pro ty, co přežijí... Když se jej ptal vůdce černošského gangu se kterým se hrdinové filmu potkali co točí, řekl, že - home video. Ano, tohle zkrátka bylo home zombie video. A to rádoby autentické natáčení na kameru..? Pche... * * (24.07.2012)

Partia študentov nakrúca horor. Vtom do reálneho života vpadne šoková udalosť. Tisíckrát silnejšia než emócia, ktorú zamýšľajú vyvolať u divákov svojim dielom. Mŕtvi totiž dostávajú druhú šancu a filmári celého sveta tým pádom tiež. Menia sa kulisy i scenár. Dané sú výlučne práve zažívanou skutočnosťou. Nakrúca sa bez emócií, bez pomoci. Všetko, čo sa zachytiť dá. Hlavným posolstvom filmu sa tak stáva záznam a odkazy na ďalšie záznamy. Zachytené ručnými, priemyselnými kamerami, mobilmi. Odpor a nedôvera vládne a priori len k TV. Svedectvá na internete sú vraj pravdivejšie než oficiálne. Je však možné poučiť sa z miliardy súkromných videí, zistiť z nich vôbec niečo všeobecnejšie? Po príčinách hromadného zmŕtvychvstania nepátra nik (žeby všeobecná akceptácia nevídaného v nastávajúcom veku Vodnára?:). Nepodstatné. Dôležité je len ukázať podivný jav a povrchne ho interpretovať. V tejto rovine sa odohráva i kritika spravodajstva. Vraj je všetko nesprávne vysvetlené. Ale všimnite si: spomalené figúry mŕtvych nabrali zrýchlené krvilačné reakcie len v momente zaznamenania ich útoku. Možno to je jediný zmysel ich zmŕtvychvstania. Ukázať hereckú akciu na kameru. Nezáleží teda naozaj na "Prečo?", pretože oveľa dôležitejšie "Ako?" zároveň označuje príčinu a zmysel žitia v okúzlení médiami: ukázanie svojho zovňajšku (oblečenia, dizajnu, tela...) a pohybu zaznamenávajúcej technike. (30.03.2009)

Zombie film od Romera točený ruční kamerou alá Blair Witch?? Kurva, to musí bejt nářez, pomyslíte si. A nemusí... nemusí! Tenhle deník jsem otevřel a po hodině a půl zavřel bez jediného leknutí, záchvěvu, mrazení v zádech. Rovněž mě mrzí absence emočních aspektů, prostě jsem se k postavám vůbec nedostal, nic k nim necítil, žádná lítost, žádné deprese. I když je ale pravdou, že film určité poselství nese, a to rozhodně růžové není. Zombíci se klátí, jakoby právě skončili celodenní exkurzi v lihovaru, ještěže jsou masakrováni v mnoha přímých záběrech. V těchto scénách film posbíral nějaká ta bonusová procenta, zejména pak pasáže: luk a šípy, rozleptaná hlava, kosou do palice nebo půlení hlavy brokárnou. Ruční kamera měla dodat na působivosti, tíživost situace, která na mně ulpěla např. při sledování Cloverfieldu, se zde bohužel nedostavila. Až zase někdy Romero napíše něco do deníku, rád se na to podívám, ale nic extra už neočekávám. (04.05.2008)