Deník mrtvých

Oblíbený prostředek mladých filmařů, ruční kamera, se dostal i do rukou starého harcovníka, který opět ukázal, že umí držet krok s dobou. Romero se sice opakuje, do současné společnosti, včetně všech jejích moderních výdobytků v podobě všemocných médií, internetu a jiných komunikačních prostředků, které zkracují vzdálenosti, se ale umí obout pořád se stejnou razancí. I tolik diskutabilní ‚natáčím vše, co vidím‘, které umí být předmětem dlouhých sporů mezi diváky, nakonec ustál překvapivě snadno. Hrdinové nedrží kameru v ruce jen tak zbůhdarma, ale i mají pro to důvody a navíc to Romero obratně kočíruje i v tradičních filmařských disciplínách. Motivace postav funguje, road movie s nezbytnými ‚pocestnými‘ taktéž, takže spíše než horor o zombies připomíná tento film napínavý thriller, kde se jen tak mimochodem objevili živí-mrtví, před nimiž je třeba utéct. Nakonec je tak škoda jenom toho, že to trochu pokulhává v napětí i strachu (hrdinové i samotný divák), které však bohatě vynahrazuje lahůdkové ‚gore‘, u něhož jsem si často kladl otázku, jak to ten dědek sakra dělá. 4 a ½. (23.09.2008)

Co to mělo proboha být? Sem tam pár dobrých scén jako brácha skáče na ségru nebo povedené mezistřihy, ale jinak hafo tupé akce a dementních dialogů. Český dabing určitě filmu ubírá, ale i v původním znění s titulky by to byl děs. Po vzoru Záhady Blair Witch se i tento film snaží zachytit rukou "amatéra" hororovou atmosféru. To ovšem není tak docela dobře možné, když děj narušují stupidní scény. Tak např. "holka se odkrádluje, ale všichni jsou takřka v poho, nic se neděje, ještě je nás hodně...", "zombík skáče na kámoše, ale týpek za kamerou nic, stále si točí své domácí videjko", "kousnutý stařík ve stodele ze zachová naprosto přirozeně lidsky a spolu se zombíkovou hlavu rozpůlí i tu svojí",... atd. Opravdu nechápu tak vysoké hodnocení od některých uživatelů. No podívejte se na to sami a posuďte podle svého měřítka. Podle mě je to ale dno, které nemá s hororem pranic společného. Bohužel konec napověděl, že bude možná i dvojka... NE :-( 25% (21.11.2008)

Moje pocity vyjadril už Korben Dallas: "...nadšen..." Jasný dôkaz, že starý pes sa môže naučiť nové triky a využiť ich efektívnejšie a nápaditejšie ako všelijaké "štence". Herecké výkony sú občas až rušivo amatérske a niektoré dialógy a situácie zľahka kŕčovité, ale z žánrového hľadiska funguje ten film dokonale (a neporovnateľne lepšie ako Land of the Dead). Romero sa cez potácajúce mŕtvoly opäť trochu pateticky, ale trefne vyjadruje k aktuálnym problémom (tentoraz médiám). Nechýbajú hlášky a veľmi vtipné situácie (nemý amiš, fór s múmiou), výborné ľakačky, porcia napätia, no a samozrejme priehrštia nových, originálnych spôsobov likvidácie zombíkov (buďte si istí, že takto ste ešte kosu, luk, kyselinu či defibrilátor v akcii nevideli). Chcem viac. (15.10.2008)

Partia študentov nakrúca horor. Vtom do reálneho života vpadne šoková udalosť. Tisíckrát silnejšia než emócia, ktorú zamýšľajú vyvolať u divákov svojim dielom. Mŕtvi totiž dostávajú druhú šancu a filmári celého sveta tým pádom tiež. Menia sa kulisy i scenár. Dané sú výlučne práve zažívanou skutočnosťou. Nakrúca sa bez emócií, bez pomoci. Všetko, čo sa zachytiť dá. Hlavným posolstvom filmu sa tak stáva záznam a odkazy na ďalšie záznamy. Zachytené ručnými, priemyselnými kamerami, mobilmi. Odpor a nedôvera vládne a priori len k TV. Svedectvá na internete sú vraj pravdivejšie než oficiálne. Je však možné poučiť sa z miliardy súkromných videí, zistiť z nich vôbec niečo všeobecnejšie? Po príčinách hromadného zmŕtvychvstania nepátra nik (žeby všeobecná akceptácia nevídaného v nastávajúcom veku Vodnára?:). Nepodstatné. Dôležité je len ukázať podivný jav a povrchne ho interpretovať. V tejto rovine sa odohráva i kritika spravodajstva. Vraj je všetko nesprávne vysvetlené. Ale všimnite si: spomalené figúry mŕtvych nabrali zrýchlené krvilačné reakcie len v momente zaznamenania ich útoku. Možno to je jediný zmysel ich zmŕtvychvstania. Ukázať hereckú akciu na kameru. Nezáleží teda naozaj na "Prečo?", pretože oveľa dôležitejšie "Ako?" zároveň označuje príčinu a zmysel žitia v okúzlení médiami: ukázanie svojho zovňajšku (oblečenia, dizajnu, tela...) a pohybu zaznamenávajúcej technike. (30.03.2009)

Deník mrtvých je tou nejdokonalejší přehlídkou otřepaných žánrových klišé, schémat a dialogů, jaké jsem dosud (nejen) v zombie filmech viděla. Již od začátku máme možnost sledovat zcela přehnané, nelogické a stupidní chování jednotlivých postav, nad kterým jsem dokázala jen kroutit hlavou. Dalším těžkým přehmatem jsou mizerné dialogy, kde snad téměř každá věta, kterou někdo vyslovil, šustila papírem a působila převážně směšně. A proslovy dívky, která celý příběh vyprávěla, zněly jako nějaké hloubavé psychologické úvahy a zřejmě měly za úkol podnítit diváka, aby souzněl s postavami a trpěl s nimi v tom, co museli prožívat. Jenže právě díky pochybnému scénáři tyto myšlenky vyzněly spíše nepatřičně a trapně. Po obsahové a vizuální stránce je na tom film asi nejlépe. Těžko uvěřit, že scénář k něčemu takovému napsal sám George A. Romero. (07.04.2013)