Réžia:
Zdeněk ZelenkaScenár:
Jiří ŽáčekKamera:
Vladimír DousekHrajú:
Marika Šoposká, Daniel Volný, David Švehlík, Lenka Krobotová, Simona Postlerová, Zlata Adamovská, Veronika Freimanová, Hana Vagnerová, Michal Slaný, Vlastimil Zavřel, František NěmecObsahy(1)
Tři víly, Týna, Mína a Vesna přivádějí na královský ples své dvě mladé schovanky, Isabelu a Felicii (L. Krobotová), kterou si král (D. Švehlík) vybere za nevěstu. Ta druhá, Isabela (H. Vagnerová), přísahá pomstu. Kletbu, kterou vyřkne nad kolébkou malé princezny Růženky, naštěstí zmírní moudrá víla Vesna (S. Postlerová). Zrušit ji ale nedokáže. A tak celé království žije v obavách před blížícím se dnem šestnáctých narozenin princezny Růženky (M. Šoposká). Přes všechna důmyslná opatření Isabela svého cíle dosáhne a celé království upadne do hlubokého spánku. Naštěstí existuje kouzlo mocnější než všechna ostatní – láska. Probudit Růženku se vydají dva zachránci: zahradník Janek (D. Volný) a princ Matyáš (M. Slaný)… Filmové a veršované zpracování klasické pohádky vzniklo na zámku Žleby podle scénáře básníka Jiřího Žáčka. (Česká televize)
(viac)Recenzie (69)
S výjimkou Davida Švehlíka a občas Postlerové sledovat samá herecká dřeva, kde asi nejvíc přehrává Krobotová. Ta jen dokazuje, že kromě expresivního a přehnaného herectví Dejvického divadla neumí normální roli zahrát. Dialogy ve formě básní občas skřípají až velmi. A celkový scénář je chabý, až hanba. Co v Jak se budí princezny odbudou během pěti minut úvodních titulků, o tom se tady povídá půl hodiny (výběr královny, uražená víla). Šoposká mi přijde na princeznu poněkud vyžilá, ani ostatní ženské herečky to krásou nebo charismatem moc nezachraňují (např. mi přijde, že zlou vílu měla hrát Krobotová a královnu Vagnerová, ale ani tak žádné terno). Triky na úrovni deset let starého filmu. Na závěr trest víly a podvodníka na úrovni škodolibé pomsty osmáků na základce. Kostýmy se neměnily v žádné scéně, asi byl fundus zrovna vyrabovaný. Vážně mizérie. ()
Kéž by to nebylo rýmované. Občas to vyznělo spíš komicky. Navíc někteří herci to opravdu přednášeli jako básničku (Krobotová s jejích Ach!) Kdežto Růženka byla opravdová sympaťačka. Kdyby tam ty rýmy nebyly, vytáhla by to Růženka i o dvě hvězdy výš. Moc hezká výprava, sympatičtí herci, jen stupidní rýmu typy Ach! Jen žádný strach a zmiňovaný Schod! Jde ti o život :)) ()
Zajímavě uchopené pohádkové téma pozoruhodně podané ve verších, nadané kvalitním scénářem i citlivou režií představuje až příliš mladého krále (v době natáčení měl mladší Švehlík svá Kristova léta), slušně podanou královnou, zdatným triem rusalek-sudiček (zajímavá Postlerová) a výtečnou princeznou Marikou Šoposkou (v čase natáčení 16 let) a neurážejícím zahradníkem-nápadníkem. Nelze nezaznamenat Vágnerovou i vtipně vyřešený závěr tradičního pohádkového tématu-námětu; dohromady až nečekaně překvapivá a dobře zvládnutá televizní práce. ()
Já teda nevím, proč je pod tím Žáček podepsanej. Tyhle verše zněj, jako by je psala manželka režiséra pro mimibazar. Život je smutek i veselí (někdy je člověk v pr***i?). ... Já jsem královský zahradník! A já královský nápadník! ... Zahradník neustále uražen odchází "pryč" - pestrost metafor a rýmů je skutečně nebývalá. Princezna hraje jak po lobotomii (což nic proti, to odpovídá hloubi veršů, které by v mnoha místech co do kvality předčily i virální vánoční esemesky). A pak ty zvláštní efekty... hrad "obrostlý" suchým lipovým větvovím... Dokaž, že jsi pravý muž, a vosekej ho (sponzoroval Mountfield?). Vše šťastně koční v kapli vyzdobené ukrajinskými národními barvami. ()
Tři + - pohádku jsem znovu viděla s odstupem téměř dvou let a musím říci, že uzrála jako víno. Ne výjimečné, ale pozoruhodné kvality. A to se týká především scenérií, hlasu vypravěče (krásný "doplněk") a hudby. Ta dělá pohádce čest. Příběh je samozřejmě slabší, což je předem dané samotnou formou příběhu. Ale veršování je v pohádce moc milé. Vytváří to takovou milou pohádkovou atmosféru. Je jasné, že "druhá Princezna se zlatou hvězdou už nebude", přesto zde veršování beru jako plus. 65% ()
Reklama