Hrdinovia a zbabelci

Po zhlédnutí snímku mohu konstatovat, že politici jsou svině myslící pouze na sebe, novináři těsně před důchodem by najednou chtěli informovat pravdivě a mladí různobarevní lidé se rozhodnou velká slova o snobismu proměnit v činy (idealistů jsou plné hřbitovy). Je na tom něco překvapivého? Není a to je hlavní problém snímku, který sliboval politické drama v režii Roberta Redforda. Místo toho jsme pouze svědky vykreslení portrétů politika, novinářky, politologa a několika studentů v době vlády "válečného prezidenta" George Dabljú Bushe. Nějak se z toho vytratily emoce a výsledný dojem je nečekaně vlažný. (13.04.2009)

50%....Jak lví silou mobilizovat ovčí stádo... Technicky zručná a velmi svižná manipulace, která používá figurek na šachovnici k tomu, aby je dovedla do závěrečného rozestavění páně Redfordova světonázoru. Má jen jeden malý zádrhel. Je hloupá. Redford nabízí prefabrikované pravdy, vykrádá antické moudrosti a velmi neuměle se stylizuje do role sokratovského filozofa, který v dialogu nalézá poznání a osvicuje pravdu. K mudrci má daleko jako Hugo Chávez do Bushovy administrativy, svým omezeným černobílým pohledem a informačním deficitem připomíná Cruisova bezradného republikánského senátora, který stejně jako on naivně věří v jednoduchá řešení složitých problémů. Dalším problémem je patetičnost, která evokuje Baye, s tím rozdílem, že se bere smrtelně vážně, machiavellistický výběr faktů, který se hodí do do ideologického krámu, a všeobjímající povrchnost.... Přesto patří mezi filmy, u nichž se díky dynamickým prostřihům ani chvíli nenudíte a herci s výjimkou upachtěného Redforda(kde jsou ty časy, kdy mámil celuloid svou oduševnělou mužností...) vyplňují své formičky do okraje. Jenže co naplat, co se sebelepší formičkou, když je těsto řídké a nekvalitní. Zas jedna angažovaná hollywoodská hvězda se snaží prodat svůj názor širokému publiku za pomocí stejně zvrácených postupů, jimž se vysmívá u jiných, a totálně bezzubé nevyargumentované kritiky americké role na domácím i zaoceánském hřišti. Její flagelanství může vzbudit sympatie v lidech, jimž je jediná světová supervelmoc trnem v oku, ale myslící demokratický lichokopytník i republikánský chobotnatec (osel a slon jsou symboly oněch stran) se tomu svorně vysmějí. Nekritizuji Redfordův názor, ale způsob, jakým ho podává. Zažila jsem mnoho českých, evropských i amerických politologů, ale nikdo z nich nezapomněl, že se pohybují na poli politické vědy, nikoli agitace. Soudě dle ohlasů je to podívaná určená spíše pro kontinentální Evropany nazlobené na strýčka Sama, jehož mylně chápou jako rovnici Bushovský neokonzervatismus= USA, kteří to zbaští i s navijákem. V pořádku, je ji přáno, ale mně to vážně nestačí. V renomovaných britských i amerických periodikách film odstřelili svorně liberálové i konzervativci, právě pro onu mělkost a plytkost (27% kladných recenzí na RottenTomatoes), více informací dostanu i v několikaminutové relaci BBC nebo CNN. Pan Redford by si měl přečíst Zakariu, Huntingtona, Dahla, Kissingera a jejich akademické souputníky, ubrat agitace a přidat na kritickém myšlení. Takhle totiž nepřinesl do veřejné debaty jediný hlubší argument, neposunul ji ani o půlkrok. A to je škoda. I politický film lze totiž dělat s názorem, neklouzat po povrchu a nezanedbávat důkazní břemeno -viz Clooneyho brilantní Good Night and Good Luck nebo ze starších Všichni prezidentovi muži............. P.S. Ona fráze je samozřejmě Lions led by donkeys, alespoń dle historických pramenů. Maličkost, ale dokládá, jak je na tom Redford s respektováním faktů: http://www.learningcurve.gov.uk/greatwar/g4/ (10.11.2007)

Povedený film o hodnotách každého z nás v dnešní době. Je to vlastně taková sonda do našich duší. Je zkrátka vidět,že dnešní člověk opravdu prostě líný. Robert Redford zde představil vyšperkované dialogy, které ani chvilku nenudí,samozřejmě pomáhá přesunování děje každou chvíli na jednu z několika ústředních postav. Každá postava je zahrána s chutí a velmi věrohodně. Cruise jako senátor je patřičně slizký a populistický. Streep jako novinářka zkušená a chvílemi až dotěrná. Redford v roli učitele je lahůdka. A nakonec opravdoví hrdinové v boji, kteří si zaslouží obdiv každého z nás co si doma raději pustíme film než abychom se někam trmáceli bojovat za naše ideály. (17.04.2008)

Hodina a půl keců a není to nuda. Jak je to možné? Jednoduše. Stačí Redfordovy upřímné názory na věc, velká dávka poselství, ambiciózně dynamická kamera v "akčních" i klidných pasážích, výborní, do poslední kapky krve vyždímaní herci a především scénář, v jehož inteligentních replikách a pasážích je radost brouzdat sem a tam. Spojte si tyhle tečky dohromady a celý graf podtrhněte téměř bezchybnou režií a musí vám vyjít jednoznačný výsledek. Redford je Hrdina, nikoliv Zbabělec. Tenhle úder do slabin Ameriky mi sedl jako máloco. (05.11.2007)

Dvě dvojice postav sedí v něčí kanceláři a diskutují, třetí dvojice leží zraněná a obklíčená nepřáteli a čeká, jak dopadnou. Přesto je tahle konverzačka dramatičtější a má větší spád než většina běžných thrillerů. Může za to jednak chytře poskládaný scénář, věrohodně napsané i zahrané postavy a také zkušený režisér, který ví co a jak říci. Film, který pokládá spoustu obecně platných otázek a odpovědi nechává na divácích. (08.02.2008)