Hrdinovia a zbabelci

Hrdinové a zbabělci jsou čistě diskuzním filmem, kdy všeobecné pravdy (a i svoje vlastní názory na věc) prezentují tvůrci skrze postavy. Hrdiny a zbabělce nelze příliš brát jako životné postavy, protože jsou spíše zhmotněním novinového článku, jakéhosi zamyšlení nad problematikou v Afghánistánu (i když - to bych lhal, spíše se jedná o postavení USA versus "ti teroristi", o politiku USA a vůbec o celkové myšlení tohoto "kmene"). Celý film se odehrává ve dvou místnostech, zoufale se snaží posadit postavy do jiného křesla, abychom se nedívali neustále na tu samou zeď a jeho třetí vyprávěcí rovina, akční berlička v podobě jednoho nepovedeného výsadku, je věru úplně nadbytečná. To samozřejmě nemůžu tvrdit o filmu jako celku, i když z něj nevypadne žádný závěr. Nebylo by lepší přečíst si dvoustránkovou úvahu v novinách? Ano, bylo, ale na Toma Cruise, Meryl Streepovou a možná i na toho Redforda narazí v půjčovně (o kině pochybuji) více lidí, než kterých by si na straně číslo 8, hned vpravo dole (hledej, šmudlo), za všemi těmi havárkami na dálnici, zakoupenými byty na Floridě a novém ksichtu Heleny Vondráčkové, přečetlo něco skutečně důležitého. (06.06.2008)

Je to natočené tak trochu na sucho. Zdá se mi, že z příběhu příliš trčí, že autoři chtěli především sdělit své úvahy o účelnosti vedení amerických válek, o odpovědnosti politiků, stejně jako odpovědnosti všech Američanů za Svět. Tím vyprávění jako by chvílemi zadrhávalo, když nad příběhem převažují myšlenky, které je do něj zapotřebí nacpat. Ale i tak moc pěkný film. (30.01.2011)

Robert Redford se po několika letech vrátil k filmové režii otevřeným politickým snímkem a obsadil se do role profesora. Dva studenti se rozhodli, že přece jen vezmou v potaz výzvu svého idealistického profesora, aby se svými životy udělali něco zásadního. Vstoupí do armády a odjedou bojovat do Afganistánu. Mezitím ztrápený profesor začne podporovat privilegovaného studenta. Do osudů vojáků pak nečekaně zasáhne ambiciozní senátor, když v jednom z televizních interview prozradí informace o válečné strategii. Tři vzdálené příběhy jsou propojeny víc než by se zpočátku mohlo zdát. Nemůžu si pomoci, ale u Redfordových filmů se nudím. Asi jsou nějak na mě moc náročné ty jeho politicky orientované spektákly. Náročné v podstatě na všechno. Hlavně u nich vydržet a neusnout.To mně dělalo potíž, protože o postavy jsem zájem neprojevoval, děj taky nic moc a herci to odehráli velmi solidně. Jinak celkem nic neříkající drama, ale kdo si potrpí na slovní přestřelky, namachrované americké obličeje a řešení politického marasmu, bude jistě nadšenější než moje střízlivé hodnocení. Mé hodnocení: 60% (06.03.2013)

Inteligentní film, plný velkých myšlenek a zajímavých názorů. Pravda, není to bůhví jak strhující a vlastně se tu pořád jen ,kecá´, ale i tak si Redford udržel moji pozornost. Příběh sice postrádá nějaký větší dramatický oblouk ale to vynahrazuje svižnými dialogy a na konec je tu i to hvězdné obsazení. Nevím, jestli si na film zítra vzpomenu, ale docela na mě tahle hodina a půl z politologie zapůsobila. (04.01.2009)

Je mi jedno, ci to mnohi chapu ako propagandu, vymyvanie mozgov, pripadne vraj nejaky holy alibizmus. Hlavne, ze to splnilo ucel, a to ten, ze pan Redford sa nebal vyjadrit svoj nazor. je skoda, ze vacsina kulturnej inteligencie v USA dovolili, aby pan "Krik" vladol, drancoval a vymyslal si vyhovorky pocas dlhych osmych rokov. Anyway, 80 minut dialogov ma plne dostalo. malo to uvod, jadro, zaver. Je jasne, ze to nebolo dokonale - koniec koncov, co a hlavne kto je, vsak? (23.02.2008)