Zbohom, baby

Kdyby mi někdo v dobách Pearl Harboru řekl, že Affleck za pár let natočí jednu z nejlepších kriminálek posledních let, tak bych se mu asi vysmál. Opak je ale pravdou, protože Affleck to umí za kamerou mnohem lépe než před ní a předvádí nám strhující kriminálku, která nenudí ani na chvilku. Celý je to perfektně napsaný (taky Benova zásluha), celé je to svižné a některé scény jsou opravdu mrazivé a koukal jsem na to s otevřenou pusou. Jeden z velkých kladů také je, že se úplně vžijete do hlavního hrdiny v podaní Caseyeho Afflecka. Nejenom, že je postava výborně zahraná (a to Caseyeho jinak nemám moc rád), ale hlavně výborně napsaná a prožíváte s ním přesně ty samé pocity a chtěli byste udělat podobné věci. Celé to vrcholí tím závěrečným dilematem, ve kterém bych se imho rozhodnul jinak, ale to už záleží na každém člověku. Trochu mi to v tomto směru připomínalu 8mm, ve kterém jsme Cageovi také věřili každý pocit a fandili mu, ať ty parchanty dostane. U tohodle jsem se cejtil podobně. I ostatní herci jsou ale skvělí, v hlavě vám utkví hlavně Ed Harris. Prostě Affleck všem vyrazil dech, natočil profesionálně odvedenou práci a teď už se mu jen tak někdo smát nebude. (30.01.2008)

Ve svém životě máme jen pramálo příležitostí ovlivnit naše bytí. To zda přijdeme na svět či nikoliv, jak, kdy, kde. Ve většině případů o něm rozhodují jiní. A tato rozhodnutí nás ve výsledku formují a dělají tím čím doopravdy jsme. Naše rodina, naše město, naše čtvrť. Tělo kolem duše. Města obklopující toto tělo. V dospělosti, když už máme tu pomyslnou moc ve svých rukách a snažíme se alespoň částečně vymanit ze zajetých kolejí unikáme před ostatními lidmi až na okraj velkých měst. Kde jinde než právě zde se dá dojít opravdového klidu? Ale co když se jednoho dne z vašeho domu ztratí to nejcennější co můžete ve svém životě mít, vaše dítě. Tím čím je tento film opravdu výjimečný je styl vyprávění, zachycující obyčejný úsek několika životů, jenž jsou protnuty událostí v podobě únosu malé dívky. Zachycují příběh, který by se mohl odehrát prakticky kdekoliv. Menší nevýhodou je pomalejší rozjezd, který má za úkol seznámit diváka s postavami, jejich motivacemi a ukázat postup vyšetřování, který je dalekosáhlejší než případy, které dokáží vyřešit kriminalisté v CSI na poli jednoho seriálového dílu. Když už snímek dospěje do fáze, kdy s divák myslí, že už jej nemůže nic překvapit přichází závěrečná pointa - v podobě velmi silného a nepředvídatelného zakončení, kdy je hlavní hrdina postaven před amorální dilema, neboť ať už se rozhodne tak či onak pokaždé to bude špatně. S následnou reakcí jeho partnerky můžeme nesouhlasit ale v jádru jí naprosto rozumíme, protože náš život se skládá z chybných kroků za něž býváme častokrát odměněni ale v samotném výsledku na nich nezáleží. 9/10 (22.09.2008)

Bad Baby Bad. Zklamání na plné čáře! Příběh je matoucí a nesouvislý. Ben Affleck režíruje stejně jako hraje- jako teenejdžr s poruchou pozornosti. Postavy byly nezajímavé,nemotivované a špatně obsazené. Dialogy bez náboje,klišoidní a nesrozumitelné. Celkově se mi film jevil velmi nudný až absurdní.Chybělo mi zde napětí i atmosféra. Nebylo zde skoro nic pozitivního! Affleck se uchopil špatného řemesla. Nebavilo mě to. 40% (19.01.2014)

V podstatě souhlas s Lulu13. Pravděpodobně jsem udělala chybu, když jsem si "Gone, Baby, Gone" pustila den po Prisoners, jelikož jsem doufala v podobnou kvalitu. Ale zatímco Zmizení je autentické, z Gone baby gone cítíte Hollywood již z prvního slova a prvního záběru. Scénář bolavě šustí papírem, aneb hlavně abychom do každé věty nacpali motherfucker , fuck a hromadu klišé. Samotný vývoj příběhu sice není předvídatelný, ale postavy a jejich dialogy ano a u všech máte pocit, že už jste to někde viděli. Mimo to Ben Affleck je prkenný jak před kamerou, tak za ní - a se svým bratrem si můžou podat ruce, ten jeho předčítací přednes, hrozný hlas a intonace mi vyloženě znechutily celý film. Michelle Monaghan zase ve většině scén stála v pozadí a koukala jak vyplašená srnka. Opravdu nechápu, co to mělo být a kde se vzala ta procenta, protože tady úplně scházely emoce, nějaká struktura příběhu a dobré herecké výkony. (11.05.2014)

Ono je mať dobré nejaké vnútorné morálne štandardy. No keď ich je príliš, prichádzajú rozpory. A tento film je ich plný. Príklad: na jednej strane oddanosť právu a oficiálnej, zákonmi písanej spravodlivosti - oproti tomu na strane druhej spravodlivosť vykonaná osobne formou popravy zmrda, či využívanie kamošov z drogovej scény na prehliadku domu úchylákov. Trvanie na spolupatričnosti biologickej rodiny versus zjavná neochota a drogou narušená neschopnosť ľahtikárskej matky postarať sa o potomka je druhou konfrontáciou zvláštne nastavených pravidiel. Nekompromisné trvanie na spravodlivosti, ktoré je silnejšie ako fungujúci vzťah je treťou rozpornou vecou v rámci jedného filmu. Je ich ešte viac a vlastne takto vo filme vďaka za ne. Pretože dokážu po pozretí podnietiť diskusiu. A to je len dobre. A ako kriminálna dráma tiež uspokojivé. Takže za štyri hviezdičky. (10.04.2017)