Obsahy(1)
Drama nelítostného střetnutí nováčků, neboli „zobanů" s „mazáky" se odehrává v československé armádě v sedmdesátých letech. Přesto nelze říci, že konflikty, které zde můžeme sledovat, patří minulosti. Nejsou dokonce ani výhradně a jedině doménou armády. K eskalaci těchto problémů může dojít všude tam, kde se zmocní vedení nekontrolovaná a nemravná moc, mající dost nástrojů k prosazení své vůle. Armáda se může přirozeně stát relativně vděčným prostředím pro vybujení šikany, protože je postavená z dobrých důvodů na strohém principu podřízenosti a nadřízenosti. Ale vždy jde o problém širší a obecnější, který se bohužel projevuje v různých sociálních zařízeních i v dnešní společnosti.
Knihovník Cejnar je pro vojenskou kariéru fyzickými i psychickými vlastnostmi ten nejméně vhodný. Usiluje jen o to, aby povinné období služby prožil bez pošlapávání lidské důstojnosti. Má ale smůlu. Zrovna v jeho útvaru je skupinka mazáků, kteří mají o náplni povinné vojenské služby jiné představy. Jejich násilnické sklony rostou úměrně s inteligentním odporem zobanů, které inspiruje ten zcela nehrdinský, ale zarputile zásadový Cejnar.
Scénář napsal Zdeněk Krhounek, který vzhledem ke svému dlouholetému působení v armádě velmi dobře znal i nešvary spojené s šikanou. Za režii Zobanů získal režisér Jiří Vanýsek cenu Pierot 94.
(Česká televize)
Recenzie (95)
Aladár „Kokot“ Makula a Seneca Cejnar v zoufalé vzpouře proti nepsanému a armádou tiše tolerovanému systému „výchovy“ bažantů. Poměrně věrný popis postupů, při kterých rozum s lidskou důstojností nebyly doma a zakomplexovaní idioti měli pré, docela fungoval mezi zdmi kasáren (i po stránce sarkasmu či psychologického vývoje), ovšem to závěrečné nahánění před čárou bylo už přes čáru. Na rozdíl od jiných mě Etzlerův výkon příliš nezaujal. Všechny ty bufety, sahary a „vojín se stará, vojín má“ přednášel způsobem, jako by měl pod kanadami prkna jeviště.. ()
Po tomhle filmu je celkem jasné, že mě čeká rozhovor s tátou. Potom si ujasním finální hodnocení. Spíš než ukázka šikany, jejíž realitě bych i věřil, mi nějak nesedělo, že nad jedním bláznivým četařem by byl na kasárnách už jen jeden poručík a nikdo jinej komu si stěžovat. I když je fakt, že boj se šikanou přišel až v 80. letech. ()
Miroslav Etzler hrál parádního hajzla. Taková osoba by zasloužila prokurátora a pak provaz. Přišlo mi to takové vyhnané až do extrémů. Ale jako ukázka šikany to posloužilo výborně. Zdálo se mi divné, že by tento vojenský útvar nikdo nekontroloval a mazáci si tam mohli de facto dělat, co se jim zamane. Tenhle film by neměl být opomíjený. ()
Tak i naše kinematografie má své "vězeňské drama". A nedopadlo to vůbec špatně. Jak tu píše kolega, stále se tam něco děje. Mnohým naskočí vzpomínky na mnohé z vojenských "her" (bufet, sahara). K výhradám k "divadelnímu výkonu" Miroslava Etzlera mohu říci jen to, že tímto stylem divadelního přednesu skutečně mazáci na vojně k holubům mluvili :-) Na druhou stranu, kvůli mnoha hovadinám nemůžu jít s hodnocením výš, přestože je mohu považovat za uměleckou licenci. ()
Sorry,ale tohle je tak neuvěřitelná pitomost,že až zůstává rozum stát.Na vojně jsem byl,sloužil jsem v socialistické armádě a šikana samozřejmě byla,ale to co zobrazuje tenhle paskvil prostě ani nebylo možné dělat!!!V podstatě jde o stejnou blbost jako Chlapci a chlapi,jenom z opačného gardu.Jeden snímek ukazuje vojnu jako ráj na zemi,druhý jako očistec.Pravda je,jak už to bývá,někde mezi.Tohle ale fakt nemá s realitou nic společného,věřte člověku pro něhož byly dva roky vojny utrpením a který by s lampasákem nešel na pivo ani v civilu. ()
Galéria (5)
Zaujímavosti (7)
- Film bol natáčaný v priestoroch kasární znojemského pluku s názvom Devět mlýnů. (Jello Biafra)
- Když četař Konečný (Miroslav Etzler) zakřičí: "Stůj, nebo střelím!" a poté začne na prchající dvojici střílet, je vidět, že má na ústí hlavně nasazený cvičný nástavec, což znamená, že v tu chvíli střílel slepými náboji. (JardaaT)
- Tento film se natáčel ve velké míře v prostorách roty Devět Mlýnů a taktéž při nácviku střílení je zřetelně poznat Mašovická střelnice ještě s věží a "špakem". Ve scéně, kdy vojín Cejnar (Michal Bumbálek) utíká, utíká z Mašovické střelnice, sebíhá kopec po tzv. Železných schodech a doběhne k lávce přes řeku Dyji. Když ho na konci spolu s četařem Konečným (Miroslav Etzler) odvádí PSáci, je vidět široký pás, kudy kdysi vedla signální stěna. Film začíná záběrem na křižovatku po které přichází hlavní postava filmu. Křižovatka se nachází na začátku obce Hnanice, asi 10 km od Znojma, na hranicích s Rakouskem. (ČSFD)
Reklama