Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Drama nelítostného střetnutí nováčků, neboli „zobanů" s „mazáky" se odehrává v československé armádě v sedmdesátých letech. Přesto nelze říci, že konflikty, které zde můžeme sledovat, patří minulosti. Nejsou dokonce ani výhradně a jedině doménou armády. K eskalaci těchto problémů může dojít všude tam, kde se zmocní vedení nekontrolovaná a nemravná moc, mající dost nástrojů k prosazení své vůle. Armáda se může přirozeně stát relativně vděčným prostředím pro vybujení šikany, protože je postavená z dobrých důvodů na strohém principu podřízenosti a nadřízenosti. Ale vždy jde o problém širší a obecnější, který se bohužel projevuje v různých sociálních zařízeních i v dnešní společnosti.
Knihovník Cejnar je pro vojenskou kariéru fyzickými i psychickými vlastnostmi ten nejméně vhodný. Usiluje jen o to, aby povinné období služby prožil bez pošlapávání lidské důstojnosti. Má ale smůlu. Zrovna v jeho útvaru je skupinka mazáků, kteří mají o náplni povinné vojenské služby jiné představy. Jejich násilnické sklony rostou úměrně s inteligentním odporem zobanů, které inspiruje ten zcela nehrdinský, ale zarputile zásadový Cejnar.
Scénář napsal Zdeněk Krhounek, který vzhledem ke svému dlouholetému působení v armádě velmi dobře znal i nešvary spojené s šikanou. Za režii Zobanů získal režisér Jiří Vanýsek cenu Pierot 94. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (95)

Gamekeeper77 

všetky recenzie používateľa

No tak to byla teda pěkná slabota. V prvni části filmu jakoby byly vystříhaný pasáže. Něco (i důležitýho, jako třeba likvidace lopatou) se stane a žádný objasnění už nepřijde. Už celkovej vstup do příběhu je neúplnej a zmatenej. Je tu velkej zmatek i v čase, je to měsíc, nebo rok? Kdo byl na vojně moc dobře ví, že bažantí masová vzpoura je obzvlášť v prvních něsících holej nesmysl, stejně jako absolutní absence důstojníků (když teda nepočítám toho jednoho pošťáka). A střelby pod vedením četaře záklaďáka? To snad ne. Takže z faktickýho hlediska je film velká snůška nesmyslů (teda kromě šikany, ta je realistická), z hereckýho je to vážně až na Etzlera taky velká tragédie, scénář a režie jak už jsem psal má velký thliny a u útěku jsem už jen odpočítával zbejvající stopáž. Myslim, že Vanýsek na vojně nebyl, protože by to takhle natočit nemohl a jak to tu tak čtu, každej druhej koment je tu od lidí, kterým se vojna taky vyhnula, proto možná vidí jen ty hrůzy a jsou z toho šokovaný a proto hodnotí tak vysoce. V každým případě by si ale měli uvědomit to, jak moc špatně jsou Zobani natočený. A TO šokuje mě 40% ()

topi80 

všetky recenzie používateľa

Tak i naše kinematografie má své "vězeňské drama". A nedopadlo to vůbec špatně. Jak tu píše kolega, stále se tam něco děje. Mnohým naskočí vzpomínky na mnohé z vojenských "her" (bufet, sahara). K výhradám k "divadelnímu výkonu" Miroslava Etzlera mohu říci jen to, že tímto stylem divadelního přednesu skutečně mazáci na vojně k holubům mluvili :-) Na druhou stranu, kvůli mnoha hovadinám nemůžu jít s hodnocením výš, přestože je mohu považovat za uměleckou licenci. ()

Reklama

Gilmour93 

všetky recenzie používateľa

Aladár „Kokot“ Makula a Seneca Cejnar v zoufalé vzpouře proti nepsanému a armádou tiše tolerovanému systému „výchovy“ bažantů. Poměrně věrný popis postupů, při kterých rozum s lidskou důstojností nebyly doma a zakomplexovaní idioti měli pré, docela fungoval mezi zdmi kasáren (i po stránce sarkasmu či psychologického vývoje), ovšem to závěrečné nahánění před čárou bylo už přes čáru. Na rozdíl od jiných mě Etzlerův výkon příliš nezaujal. Všechny ty bufety, sahary a „vojín se stará, vojín má“ přednášel způsobem, jako by měl pod kanadami prkna jeviště.. ()

Jozka7 

všetky recenzie používateľa

Hodně tvrdý film popisující jeden z nejdrsnějších případů šikany v čs. armádě, kdy po osmašedesátém bylo u některých útvarů málo režimně spolehlivých důstojníků. A podle toho to taky někde vypadalo... Děj filmu se však odehrává později, natáčen byl na jihomoravské základně Pohraniční stráže “Devět mlýnů” u Hnanic na Znojemsku, kousek od známé vinice Šobes v Podyjí. Když jsem fím viděl poprvé, připravoval jsem se k odvodu a pocity po shlédnutí filmu nebyly úplně nejlepší. Trošku jiná káva než většina naší vojenské produkce (Copak je to za vojáka, Chlapci a chlapi). Závěr mi přišel poměrně nerealistický, takovéhle hrátky by PS ve svém revíru nikdy nestrpěla, ale snižovat hodnocení nebudu, ten film si pamatuji dodnes a pocity z něj mne nepřešly ani po opakovaných shlédnutích. Mrazivě přesný Etzler. ()

morricone 

všetky recenzie používateľa

Podle mne velmi dobře zahrané a napsané drama a to i přes obsazení brněnskými herci , kteří ač jsem sám brňák jsou po většinou velmi nevěrohodní. Kdo asi nebyl na vojně těžko pochopí celou absurditu šikany,neschopnost či přehlížení ze strany vojáků z povolání atd.Na neštěstíl jsem měl možnost něco podobného zažít i já ,takže z mého hlediska velmi věrohodné-bohužel. ()

Galéria (5)

Zaujímavosti (7)

  • Za réžiu filmu získal Jiří Vanýsek cenu Pierot 94. (Jello Biafra)
  • Ve scéně, kdy hlavní hrdina hlásí své jméno vojákovi při vstupu do kasáren, říká, že se jmenuje Kamil Cejnar. Když se ale o pár minut později představuje vojínu Adamovi, říká, že se jmenuje Mirek Cejnar. (Severus007)
  • Film je natočený na základe skutočného prípadu vojenskej šikany z roku 1970. Josef Konečný, ktorého tu stvárnil Miroslav Etzler, bol za dvojnásobnú vraždu a šikanu najskôr odsúdený na trest smrti, ale vzhľadom k dosiaľ vykonanej službe bol nakoniec rozsudok zmenený na doživotie. (Jello Biafra)

Reklama

Reklama