Kým si po nás príde

Tento film lze dokonale vystihnout dvěma slovy: nevyužitý potenciál. Samotná zápletka filmu o dvou umírajících sympaťácích, kteří si chtějí ještě užít, není sice zrovna originální, ale vytěžit se z toho dalo mnohem víc, zvláště přihlédneme-li k hereckým kvalitám Morgana Freemana a Jacka Nicholsona. Jenže scénář nepřináší vůbec nic nového či převratného, jednotlivé položky na seznamu jsou sice vlastně realistické a pochopitelné (kdo by nechtěl vidět Tadž Mahal, pyramidy (jak se tam sakra dostali??!) nebo se projet v Mustangovi) ale pořád jsem čekal na něco silnějšího, což mi nepřinesl ani závěr. Příjemná podívaná, zručně natočená, ale slabý scénář nic nezachrání, takže průměr. (06.04.2008)

Nebýt dokonalého obsazení, kdy si v rolích dvou smrtelně nemocných dědků neumím představit nikoho vhodnějšího, na 4* by to asi nebylo. Morganovi Freemanovi jsem tu laskavou (už zase) chodící encyklopedii žrala i s navijákem a Jack Nicholson (Jacku, nežer tolik!) měl charakter taky ušitý na míru - snad nikdo jiný by tak přirozeně nezahrál svérázného, neurvalého cynika (už zase). Dvojice páprdů, jeden zazobaný majitel nemocnice a druhý nepříliš movitý černý automechanik, skončí v jednom nemocničním pokoji se stejnou diagnózou: pár měsíců života. Rozhodnou se netrávit ten vzácný čas v sebelítosti, hodlají si to pořádně užít, splnit si sny: skočit si z letadla, vidět pyramidy, Himaláje, nechat se tetovat a podobně:-). Stopáž je tak akorát a přece se mi film zdál zbytečně natahovaný... přitom nevím, kterou pasáž konkrétně vytknout. Pár dobrých sarkastických hlášek a vtipných momentů, kupa nepřevratného moudra a hromádka moralizování; na orosené oči jsem čekala marně, jakkoliv po tom scénář volal. Příjemný film, ovšem potenciál byl možná o něco větší. 75% (17.01.2011)

Obdivuji, že film si dokáže udržet pozornost, i když je snad celou třetinu své stopáže zalezlý v nemocničním pokoji, což je dílem nezpochybnitelného charismatu obou hlavních představitelů. Jejich Bucket list sice obsahuje samé atraktivní body, často se ale jedná pouze o sled scének, které by povětšinou byli pro skutečného člověka s podobným zdravotním stavem mission: impossible. A právě tyto chvíle jsou největší slabinou filmu, s realitou nemají vůbec co dočinění a působí strašně odtažitě. Závěr lze pak odhadnout i bez zaříkávadel a civění do skleněné koule. Nakonec se nám to sice všechno pěkně vyškrtá, ale tohle je prostě výsměch všem rakovinou stiženým lidem. 45 miliónů dolarů(rozpočet)/171 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (25.05.2008)

"Až budeš starý, tak nikdy nezmeškej záchod, nepromarni erekci a nevěř svým prdům." Provedu! Takovou moudrost si prostě musím pamatovat. Taky se musím přiznat, že jsem se s vědomostmi hýřícím automechanikem Carterem a financi překypujícím živlem Edwardem toužil vrhnout střemhlav z letadla, likvidovat bouráky na autodromu či řítit se na motorce po Velké čínské zdi a tak si začínám psát seznam kravin, které musím vykonat dřív, než zemřu. Jen potřebuju, aby to Edward zafinancoval a Carter se mnou absolvoval, aby to stálo za to. Jen ty postelové hrátky s Megan Fox zvládnu sám, když mi to diktátor Aladeen domluví. (11.07.2017)

Obrovský zklamání. Příběh na mě působil nevěrohodně, odtažitě a studeně, samozřejmě s ohledem na téma. Jediný, co kvituji s nadšením jsou herecký výkony Jack Nicholsona a Morgan Freemana a pár silnejších scén. Každý den mám na paměti, že může být poslední a proto stále nosím v hlavě svůj Bucket List a v něm je mimo jiné napsáno, "..nepiš dlouhé komentáře, nebo si pro tebe přijde a ty si kvůli nic neříkajícím nekončícím kecům už ani neužiješ s babou...". A u božího soudu bude už pozdě litovat, že poslední co jsem v životě udělal byl nudný, dlouhý a naprosto zbytečný komentář na CSFD, místo toho abych si s půlitrem piva v ruce, ještě naposled pořádně zašukal . (16.04.2008)