Kým si po nás príde

Celej film perfektne vystihuje jedna Nicholsonova hlaska - "Myslel jsem, ze to mela bejt zabava.". To jsem ostatne od filmu ocekaval. Jenze i pres neco malo forku je to spis dojemny drama, ktery se neustale rejpe v otazkach zivota a smrti, co je spravny a co spatny a podobne a strasne se to vyziva v tom, jak je to vse smutny a dojemny. Jasne, obcas to nejaka scena pozvedne a sem tam se povede nejakej ten vtip, ale vetsinu casu proste sledujete dva umirajici dedky, co jeste chtej neco dokazat, navic cela pulka filmu se zbytecne dlouho odehrava v nemocnici. Srovnavat to s Klepanim absolutne nema cenu, tohle je nekde uplne jinde, ale aspon, ze Nicholson a Freeman jsou perfektni, navic hrajou svoje typicky postavy, Nicholson trochu hajzl a blazen, Freeman moudrej a klidnej. Jako natoceny to je celkem solidne, ale jinak je to fakt desne sentimentalni blabol. (20.09.2009)

Příjemné americké klišé s výborným Nicholsonem a dobrým Freemanem, ani zklamání ani nadšené výskání..přimotal jsem se k tomu náhodou, původně jsem se chtěl dívat na něco úplně jiného, ale oba pánové si mě prostě získali a tak jen díky nim za lidovku ( To téma je fakt ohraný, ten scénář ničím nevyniká a dokonce to ani neždíme slzy) (05.01.2013)

Tento film lze dokonale vystihnout dvěma slovy: nevyužitý potenciál. Samotná zápletka filmu o dvou umírajících sympaťácích, kteří si chtějí ještě užít, není sice zrovna originální, ale vytěžit se z toho dalo mnohem víc, zvláště přihlédneme-li k hereckým kvalitám Morgana Freemana a Jacka Nicholsona. Jenže scénář nepřináší vůbec nic nového či převratného, jednotlivé položky na seznamu jsou sice vlastně realistické a pochopitelné (kdo by nechtěl vidět Tadž Mahal, pyramidy (jak se tam sakra dostali??!) nebo se projet v Mustangovi) ale pořád jsem čekal na něco silnějšího, což mi nepřinesl ani závěr. Příjemná podívaná, zručně natočená, ale slabý scénář nic nezachrání, takže průměr. (06.04.2008)

Rekapitulace života, bilancování, smiřování se smrtí a umírání po hollywoodsku - prefabrikovaně, předvídatelně a lidsky laskavě. Film, na jehož počátku víte, že vykoupení, smíření se a odpuštění se jistě dostaví a vy budete na konci plakat dojetím, respektive, že byste na konci měli plakat dojetím. Vždyť Hollywood neumí brát naději. A když se pláči nedaří, tak nejste hodný člověk a dáte ** hvězdy. Protože jste suchar, kterému bláznivé utrácení našetřených prachů za blbosti připadá divné a nedokážete to nazvat "žitím naplno". Protože vás nedojímá návrat k rodině, o kterém již na začátku filmu víte, že přijde. Kde je morální poselství, které v sobě má třebas Kurosawovo Žít? Kde je tíživá psychologie, již lze nalézt v Bergmanových Šepotech a výkřicích? Tady ne, tady je jen pohlazení, které vás v okamžiku, až vám bude někdo umírat, až vy budete umírat, nechá na holičkách. (25.08.2008)

Ještě nejsem mrtvej….. Pokud čekáte komedii, asi nebudete uspokojeni. Sledováním dvou ,,dědků“, jak blbnou v ,,disciplínách“, - které mi nepřipadají nijak zvlášť ujeté - můžete zabít čas, ale vaše bránice zůstane v poklidu. Čeká vás spíš rozjímání o životě, než odvaz. Snad jen pokud víte KOLIK ČASU VÁM ZBÝVÁ, můžete vzít zavděk hledáním odpovědí na otázky typu: NAŠLI JSTE V ŽIVOTĚ RADOST? či PŘINESL VÁŠ ŽIVOT RADOST OSTATNÍM? Pokud však víte (nebo myslíte), že si pro vás ještě ,,nikdo“ nejde, vezměte si k srdci alespoň tolik, ŽE UMÍRÁNÍ JE VESELEJŠÍ, KDYŽ KOLEM SEBE MÁTE NĚKOHO, KDO VÁS MÁ RÁD. Že to není moc veselé? Asi záleží na úhlu pohledu a na tom kolik vám je. (23.08.2008)