Klub mŕtvych

Musím říct, že mě tento snímek svým způsobem uchvátil, příběh je prostý, ale prožitý, charaktery jsou vybroušené a udržené, každý sebemenší vývoj ( o který tu jde hlavně ) je vidět a těší, protože divák si jej pro postavu přeje. Dlouho jsem sám žil v přesvědčení, že díky tomu, že jsem chytrý, vidím a rozumím věcem, kterým jiní ne, tak je v pořádku, že se neumím začlenit a nezávazně bavit, prostě jsem schopný jen hlubších debat a povrchnosti, které lidem tvoří životy, mě jen zdržují. Pak jsem poznal, že ale ani nevím, před čím mě zdržují, protože jsem pořád jen na něco čekal a ono to nepřicházelo, šlo o pochopení, čekal jsem pochopení, ale dokud jsem se nezačal snažit porozumět potřebám druhých, nemohl nikdo chápat ani ty mé. Dá to práci překonat sám sebe a změnit byť maličkost ve své rutině, ale posun a záblesky štěstí, které to přináší, za to stojí. Smart people mluví za vše, je o dvou stranách mince a o tom, že nikdo neumí obě dokonale a potřebujeme se navzájem učit, potřebujeme nezodpovědného bratra, nekompromisní přítelkyni i vlastní menší napodobeninu ve své dceři, která je nám dalším zrcadlem. Být člověk, být chytrý člověk a být společenský člověk není každému přirozené a skloubit to vše dohromady je pro mnohé z nás celoživotním dílem. Děkuji za poselství tohoto snímku, mě se dotklo. (21.02.2011)

Nudu a nezáujem nezachránila ani Ellen Page, ani veľmi sympatický Thomas Haden Church. Najväčším problémom bolo zrejme to, že jeho postavu som si ako jedinú zamiloval, ostatné - čiže hlavné - postavy sa mi spočiatku hnusili, neskôr mi boli len nesympatické a nakoniec už len ukradnuté. Dennisa Quaida mám rád, o Ellen Page ani nehovoriac, ale tentokrát mi boli obaja protivní - nafúkaných (kvázi) inteligentov nemá rád nikto, možno s výnimkou Sarah Jessicy Parker. Potenciál bol veľký, ale konečné sklamanie, žiaľ, ešte väčšie. (07.08.2008)

Film mě opravdu potěšil a trefil se do noty. Nevím, jak to vidí ostatní, ale postava Sarah Jessicy Parker mi přijde nezajímavá a téměř zbytečná, její výkon oproti ostatním nevýrazný. Pravděpodobně způsobeno nedostatečným prostorem, který Parker pro svou postavu dostala. Zato trojka Quaid, Haden Church, Page a jejich postavy, to už je jiná káva, velmi dobře napsány, chytře zahrány atd. Atmosféru dotvářejí zdařile nasnímané podzimní reálie nejmenovaného amerického maloměsta. (24.08.2008)

Jsou tak chytří a přece… Poznají ten stav, kdy už mysl nepojme více informací a začne se bouřit proti nežádoucímu zahlcení..? Tím ukazatelem ke změně se tak stává strýček Chuck; jediný, který doposud neztratil spojení s realitou. Návrat pro: nabubřele zakyslého profesora Wetherholda, nesnesitelnou Vanessu a mírně váhavou Dr. Hartigan(Sarah pouze změnila prostředí, nikoliv umění přesvědčivosti), tak bude velmi nesnadné. Jak je nesnadné přebrat se tou přemírou inteligentních dialogů. (02.05.2011)

V porovnání s nedávno viděným a stylově velmi podobným snímkem Birds of America rozhodně vítěz. Opět několik životních nebo morálních zkrachovalců - opět několik osudů, které se nakonec v lepší obrátí... tentokrát mi to ovšem nebylo jedno. Podobných snímků je tolik, že už vlastně záleží víc na postavách, které do filmu umístíte, než na co nového v ději přijdete. Quaid, Church a především Ellen Paige jsou všechno sympaťáci. A hrají velmi dobře (dokonce i prvně jmenovaný konečně není Quaid, ale filmová postava). Malý, pěkný film - který stojí především na tom, jestli si oblíbíte postavy, jinak v ději nic nového nepřináší. Já si je oblíbil. Hodně. Thomasi Haden Churchovi a Ellen Page prostě nelze odolat a kdykoliv se objeví, nelze z nich spustit oči. Zdejší hodnocení film docela nedoceňuje... rozhodně má minimálně na 75% (u mě i více). (25.08.2008)