Expres

Športových drám natočených podľa skutočnosti nikdy nie je dosť a tak v tomto ohľade nevidím absolútne žiaden problém. Problém ale následne nastáva, ak je snímok otrepanou kopírkou, čo sa však našťastie tentokrát nekonalo. Film bol viac než len znesiteľný a to hlavne vďaka rasovému kontextu, ktorého poňatie sa mi naozaj páčilo. A síce americký futbal ako taký moc nemusím, dokonca nemám ani len najmenšiu šajnu o pravidlách tejto u nás nie moc populárnej hry, tentokrát mi to absolútne neprekážalo. Sympatický film s množstvom emócií (avšak nepôsobí to prehnane) a viacerými silnými scénami (najmä v Texase), kde človek proste hlavnému hrdinovi musí fandiť. Má to niečo do seba. 4/5 (28.07.2014)

Mám celoživotný odstup od športu a pravidlám, ani obľube amerického futbalu nerozumiem vôbec. Mal som preto oprávnené obavy, či Expres vôbec dokážem dopozerať. Prekvapilo ma však, že to bol viac životopisný, ako športový film a celkom som si ho užíval. Životopisné filmy sa príbehom zvyknú dosť podobať jeden na druhý a záleží iba od ich spracovania, ako ich divák prijme. V Exprese boli hlavné ingrediencie namiešané tak, že žiadna z nich nepotláčala ostatné, ale vytvárala s nimi harmonický celok, či už to bola téma rasizmu v šesťdesiatych rokoch, keď sa to lámalo alebo téma pominuteľnosti úspechov, a v tomto prípade i krátkeho života. Nad štyrmi hviezdičkami zvyknem dosť rozmýšľať, ale v tomto prípade nemám obavy, že by som nimi film nadhodnotil. (17.02.2012)

Jedná se o (v určitých ohledech) přeslazený a historicky nepřesný životopisný film o ohromném talentu amerického fotbalu Ernestu Davisovi, který v době otevřené nenávisti proti afro-američanům dokázal získat Heismanovu(?) trofej pro nejužitečnějšího hráče univerzitního fotbalu. U nás americký fotbal téměř nikdo nezná a já nejsem výjimkou, přesto se ve filmu ukáže několik dalších legendárních jmen fotbalu - Jim Brown, Floyd Little nebo trenér Ben Schwartzwalder(?). Z hlediska historických nepřesností je zápas v Západní Virginii (Mountaineers) úplně vymyšlený a žádné takové projevy rasismu tam údajně neprobíhali (ve filmu ho na zemi mlátí hráči, lidi po nich řvou, hází bordel atd), naopak nejtěžší zápas (ze sportovního hlediska) byl proti rivalům z Pennu, což ve filmu zfoukli nějakým rychlým záběrem a jasnou výhrou o 30 bodů (což ve skutečnosti bylo o 2 body). Naopak to v Texasu se mi to zdálo reálné, akorát scéna po zápase, jak v rámci solidarity šli do černošskýho baru ... tak takhle to vážně nebylo :)) Je škoda, že Ernest Davis zemřel na leukémii v tak mladém věku, protože určitě mohl přepsat dějiny ještě dál.. Po opakovaném shlédnutí měním rating ze 4* na 5*. (27.07.2014)

Marná sláva u amerického fotbalu je vidět, jak ho v zemi jeho původu milují. O tomhle, z mého pohledu zpackaném rugby, bylo natočeno asi nejvíce sportovních filmů a zároveň sportovních filmů nejlepších. A Express je toho důkazem. Tentokrát jde o biografické drama o prvním černém fotbalistovi, který získal Heismanovu trofej pro nejužitečnějšího univerzitního hráče, takže bylo celkem jasné, že film se bude točit hodně okolo rasismu. Ale to se kupodivu nedělo. Ne že by tohle téma nebylo všudypřítomné, ale očekávané vydírání se nekonalo. Byl to prostě jen příběh kluka, který si šel za svým snem a splnil si ho. A tyhle pohádky mám rád, byť někdy končí smutně. Každopádně zápasy jsem si opět užil, i když tomu stále nerozumím a Dennis Quaid byl parádní. Má očekávání byla naplněna. 80% (04.09.2014)

Další z řady sportovních filmů podle skutečné události, kde se nadějný fotbalový hráč i přes barvu pleti dokáže dostat na tu nejvyšší úroveň. Opravdu moc hezký snímek, který se vám alespoň na malou chvíli vryje do paměti svým silným příběhem. Dokonce ani herecké výkony nezaostávají, takže tu máme vcelku nadprůměrnou biografii jednoho z nejlepších hráčů amerického fotbalu. Rozhodně doporučuji alespoň na jedno zhlédnutí. 85% (03.12.2014)