Králi ulice

Koukám, že David Ayer na začátku svý režisérský kariéry natočil 3 filmy na stejný téma. A ani jeden z těch filmů mě moc nenadchnul. Tohle je další z řady filmů o zkorumpovanejch policajtech, kterejch se natočily už mraky. Nepřináší to nic novýho, nic originálního, nic překvapivýho. Asi je tohle téma prostě už úplně vyčerpaný. 50% (13.02.2024)

David Ayer a zkorumpovaná policie (už zase?) z předměstí Los Angeles (tak tak, zase). Že tenhle chlapík umí prokázal jak jako režisér tak i jako scenárista. Druhý zásadní člověk pro Street Kings je James Ellroy. Ten rozhodně víc než pouze umí, to je neoddiskutovatelný fakt. Street Kings jsou jako takový turek. Sice již potřetí udělaný do stejného nevymytého hrnku, v kterém zůstal lógr po Training Day a Drsných časech, ale až nyní je to ta pravá káva. Silná, temná, hustá, hořká a především lahodná až hanba. Ale není to ten pravý šálek pro každého. Pro oslazení byly přihozy i kostky cukru v podobě perfektních hereckých výkonů. Zvláště Reeves dává zapomenout na mdlá představení z poslední doby a Whitaker jakoby rovnou říkal "sorry za nejsměšnější výkon mé kariéry v Úhlu pohledu" (stále však trochu moc tlačí na pilu, to u něj nebývalo zvykem). Street Kings mají našlápnuto na kriminálku roku, byť se dle zdejších ohlasů zdá, že zřejmě pouze v mých očích. Mě to ke štěstí stejně bohatě stačí i tak. Pět hvězd v rámci žánru, jinak za silnější čtyři. Uznávám totiž, že pár zádrhelů se tu najde, ale nic co by v kriminálce závažněji vadilo. Pro příště by však Ayer mohl zkusit bodnout zase do jiného hnízda. Talentu má až příliš mnoho na to, aby zůstal zastrčen ve škatulce jednoho tématu. (01.06.2008)

David Ayer pochopil, že jako autor scénářů se vyšťavil už při Training day, tudíž mu dobře poradila prozřetelnost podat si ruku s klasikem neo-noiru Jamesem Ellroyem. Výsledek sice není nikterak ohromující, tradiční děj o polepšeném policajtovi-hajzlovi nepřinese nic nového, formálně režisér taky nikterak neválí, ale atmosféra okrajových čtvrtí L.A. z toho doslova kape a živelnost, s jakou se filmem prohání Keanu Reeves je neskutečná. Zaťatý, nasraný výraz umanutého buldoka mu parádně sedne a divák společně s ním dělá nekompromisní zářezy do pažby, kterých je opravdu nemálo. Nejlepší Ayerův film, ale počtvrté už mu ty negry, zkorumpované poldy a temné drsňáky nesežeru. (08.05.2008)

"Jsme policie. Můžem si dělat, co sakra chceme. Nesejde na tom, co se opravdu stalo, ale jak to sepíšem." - "A co pravda?" - "Co s ní?" L.A. Přísně tajné se potkává s Training Day. Ellroyova předloha v Ayerově režii rovná se scenáristicky i režijně nepřekvapivý, ale krásně plnotučný žánrový kousek (za směšných 20 mega) ze současného L.A. o zkorumpovaných fízlech s vlastní morálkou i způsobem nastolovaní spravedlnosti/řešení případů. S výborným Reevesem v roli poldy, co rád střílí lumpy. (05.10.2020)

David Ayer nám jako režisér po Drsných Časech naservíroval další skvělý kousek, kterým si mě opět získal. Herecky na vysoké úrovni, Keanu Reeves dlouho takhle nezářil a podle mě si roli drsného agresivního policisty pořádně užíval. Forest Whitaker jako obvykle bez chyby a mezi dalšími zářil i seriálový Dr.House – Hugh Laurie. Příběh má hodně podobný styl jako Training Day, který mám dost v oblibě a je patřičně drsný, nekompromisní a dobře promyšlený, povedené dialogy a v neposlední řadě dobrý scénář, který dává možnost sžít se pořádně s filmem a sledovat se zatajeným dechem každé vyšetřovaní a každou akci. Další co bych vyzdvihl je dobrý soundtrack, který mě jako zastánce Hip-Hopu velice potěšil i když na něm měl z větší části zásluhu ne moc oblíbený The Game, ještě že v samotném filmu nedostal moc prostoru, takže nemohl nic zkazit. 9/10* (04.08.2008)