Austrália

Na to, že jde o Luhrmana, tak je to trochu zklamání, ale ne tak "monumentální", jak by se mohlo z některých komentů zdát. Mě de facto iritovalo pouze to, že ten film končil několikrát, poprvé už zhruba v polovině děje a pak asi ještě 2x, než došlo ke skutečnému konci. Musím vyzdvihnout pár silných momentů a solidní herecké výkony, i když vztahy hlavních postav se daly rozpracovat lépe a podrobněji (ale to už by pak bylo skoro na seriál). Každopádně hodně solidních 75%. (14.01.2013)

Austrálie je smutný příklad filmu, který se povedl přesně podle přání tvůrce a rozhodně mu nejde upřít pevná vize, ale zároveň mě naprosto nebaví a nezajímá. Já bych ho měl rád rád, ale prostě to není tak úplně možné. Racionálně jde ocenit spousta nápadů, emoce se ale nedostavily. Snad až to jednou uvidím znovu... (12.12.2009)

Zatímco v první půli Luhrmann vypráví svůj příběh se zaujetím, vášnivě a naplno tu uplatňuje svůj smysl pro až jakýsi groteskní humor (který mám na něm tak rád a kterým byl předchozí ´Moulin Rouge´ doslova prošpikován), s příchodem do Darwinu v polovině stopáže jako když mávne kouzelným proutkem a z vyprávění plného života a magické atmosféry australské divočiny se stává zahrávání si s trpělivostí diváka, kde jakoby tvůrci zkoušeli, co za klišé a scenáristické oslí můstky jim ještě projde. Tu kýčařinu na konci by nenapsala snad ani přebornice růžových knihoven Danielle Steel. Přesto ale z celého díla cítím upřímnou Luhrmannovu snahu vzdát hold své milované rodné Austrálii a tak to nemohu úplně zatratit. (08.03.2009)

Austrálie je země mnoha tváří, stejně jako je tenhle film vším, čím ho Baz Luhrmann chtěl mít. Lze mu potom cokoliv vyčítat? Z počátku (retro) groteskní ladění, tak typické pro Baze, funguje pouze napůl plynu, stejně jako romantický příběh honáka a jeho šéfové. Stoprocentní je však vyprávění mladého míšence, který filmem provází (i když osobně tenhle typ vyprávění nemám rád, když toho nebyl, takt o přeci nemůže vyprávět:)). Austrálie, i přes svou kýčovitost a barevné ladění do melancholických obrazů (melodrama jak vyšité), má jeden obrovský klad a tím je připomenutí působivosti velkých filmů 30-40. let. Vrátit se o padesát let a jít na tohle do kina tak budu unesený jako většina diváků. A tohle asi Baz přesně chtěl, bohužel já ne...(moje chyba, uznávám). (12.02.2011)

První půlka, než přiženou stádo dobytka do Darwinie, je skvělá, vtipná, vášnivá, epická. Pak už je to jen epické. Celou dobu se tam mluví o síle vypravění, ale mám pocit, že v poslední půlhodině jde uz jen o dovyprávění. Jinak - výborná pocta klasickým hollywoodským melodramatům, do nichž je umně zakomponovaná linka s Čarodějem ze země Oz a nenásilná historická reflexe rasismu vůči Austrálcům. (12.12.2008)