Edith Piaf

Typický příklad toho, jak jeden herecký výkon dokáže povzvednout celý film. Výkon Marion Cotillard je totiž opravdu něco nezapomenutelného. Kdo by ještě před pár lety tušil, že holka která se vozila ve francouzském taxíku jednou předvede něco tak fenomenálního a dostane po právu Oscara. Jinak je to ale další z řady životopisů, který má také jeho klasické neduhy a navíc je to opravdu chaotické. Život Edith Piaf jsem opravdu moc neznal a tady mi dělalo někdy práci se vyznat, kdy se to vlastně odehrává. Tohle Olivier Dahan trochu nevychytal. 70% (06.07.2008)

Velmi hezký dojímavý film o těžkém životě slavné šansoniérky. Snímek Edith Piaf má na rozdíl od mnoha jiných životopisných filmů po celou dobu šťávu a napětí, tak jako byl zajímavý běh života hlavní hrdinky. Úchvatná hudba zde tvoří polovinu kouzla celého filmu. Trochu mi to připomnělo Formanova Amadea, životními překážkami a nemocí hrdiny, hudbou i kvalitou filmu. Obdivoval jsem také, jak dobře na filmovém plátně dokázali měnit stáří resp. mládí hrdinky a to především mladou zdravou tvář Žabce Vrabčáka resp. nemocnou tvář ztrápené Edith, po filmu jsem s potěšením zjistil, že tvůrci byli odměněni Oskarem za masky a druhým Oskarem pro Marion Cotillardovou v titulní roli. Trailery: http://www.csfd.cz/film/226546-edith-piaf-mome-la/videa/ (16.04.2009)

Pokud chete natočit kvalitní autobiografický snímek, měli byste se sakra dobře ujistit, že máte bezvadně obsazenou hlavní roli. Naštěstí jsou si toho tvůrci většinou vědomi a ani tenhle případ není výjimkou. Marion Cotillard. Klidně zariskuju a tipnu si, že do pár let z ní bude největší francouzská mezinárodní hvězda. Z toho, co předváděla tady na plátně jsem měl chvilkama husí kůži. Všechny tři "polohy" - dvacetiletý vyzáblý pouliční vrabčák, emancipovaná, ambiciózní čtyřicátnice a tvrdá, ostře zestárlá hvězda v pokročilých padesátinách - zvládla úžasně, se samozřejmostí a bez zaváhání. Žádná z Jejích velkých písní se ve filmu neopakuje dvakrát, mě osobně nejvíc dostala La vie en rose, kterou Piaf přišla pochválit samotná Božská Marlene. Vaše dojmy budou pravděpodobně hodně závislé na tom, jak moc je vám blízká samotná Edith Piaf a její hudba. Ale i kdyby ste jí rádi neměli, můžu vám myslím tenhle kousek doporučit. 80% (25.11.2007)

Olivier Dahan si " ukousl " příliš velké sousto, bohužel. Takovéto téma takto trestuhodně " zazdít " a utopit v šedi průměrnosti, to by zasloužilo trest. Edith Piaf ( královna ( nejen ) francouzského šansonu ) a její bohatý život, by sám o sobě vystačil na několik lidských příběhů a skýtal netušené možnosti, ale Dahan jakoby se jich zalekl. Nevadilo mi ani tak neustálé přeskakování časových rovin ( s tím problém nemám ) , ale jednoduše se nemůžu zbavit dojmu, že Dahan " klouže " jen tak po povrchu, jakoby se bál jít více na dřeň věcí a nevěřil si odkrýt více skutečný život Edith Piaf. Ale abych pouze nehanil, tak skutečné terno udělal s výběrem hlavní ženské představitelky. Marion Cotillard jako Edith Piaf je okouzlující a podává strhující výkon. Nicméně to mně k plnému zážitku ( jako člověku mající hudbu Edith Piaf v oblibě ) NESTAČÍ. Když už, to raději sáhněte po http://www.knihkupectvi-bn.cz/fotocache/bigorig/http--d----l----l--img.pemic.cz--l--sortimg--l--004--l--9--l--6--l--0049614-23.jpg , pusťte si k tomu http://img.mimishop.cz/h/ms/713/0/0805/a1353240.jpg a otevřete si k tomu lahvinku http://bordex.cz/eshop/images/vmv-chateau-franc-lartique-5.jpg . Zážitek bude rozhodně lepší :o) (29.01.2010)

Režisér Dahan zanevřel na chronologické pravítko, místo toho si zaskákal časem a mě to nemátlo, mně se to líbilo a líbila se mi moc i Marion Cotillard, protože zahrála Edith Piaf nezapomenutelným způsobem. Kromě závěru, který jsem samozřejmě probrečela, na mne udělala velký dojem ještě jedna zcela nenápadná situace - když se jí mladá novinářka na pláži ptala, pro koho ten svetr plete. "Pro toho, kdo ho bude chtít nosit". Myslim, že takhle nějak to měla se vším. (23.02.2008)